O národní operu

09.07.2023

Dnešnímu čtenáři docela nesrozumitelný text, který zkoumá jedinečnost české opery kritikou, ba pranýřováním jedné z nich. Řeč je o Maryše, resp. o práci Emila Františka Buriana (1904-1959).
Dohledala jsem, že premiéra díla proběhla dne 9.11.1940, a to v Brně na scéně Městského divadla (dnes Divadla Antonína Dvořáka), přičemž hlavní role byla svěřena paní Ludmile Červinkové-Stiborové, jejího otce si zahrál Josef Žižka a nechtěného ženicha pak Přemysl Kočí.... // Je zřejmé, že text vznikl krátce po ní; že ještě žije okamžikem, onou nesdělitelnou a nepřenosnou náladou uvnitř každého diváka (ať už potěšeného či zklamaného); že se váže ke konkrétním výstupům, k ději ....a jestli nevyžaduje názorový souhlas, vyžaduje znalost hudební terminologie, neboť o odborné výrazy zde není nouze.

---------------------------
ÚRYVEK:
(...) Objeví-li se melodie, proběhne buď krátkodechým úsekem několika taktů v paralelních terciích nebo kvintách, anebo se nadnese takřka pucciniovsky banálně ve violoncellu, aby přešla v nové vibrato ostinátního rázu. Je to nečistý, nedomyšlený zvukový komplex, ze kterého občas vyběhne úmyslnou naivitou navoděná imitace nápěvku; a verismy se stupňují v efekty nápadně reminiscenční a banální.