O osudu, duchařství a hluku
Arthur Schopenhauer
První práce klade důraz na roli osudu v životě člověka, neboť každá lidská bytost má již při narození určenu příslušnou životní dráhu, k níž bude díky osudu vždy směřovat. Tuto nepopiratelnou danost však většina lidí pochopí až v závěru vlastního života, jenž se právě tehdy projeví jako umělecké dílo vedené určitým pevným záměrem. V následujícím textu Schopenhauer vymezuje podstatu vlastní teorie snů - zaměřuje se především na tzv. pravdivý sen, kdy sníme pouze skutečnost, která nás obklopuje. Pravdivé snění stojí u zrodu náměsíčnictví a hypnotického spánku... Sny německý filozof pojímá zcela v souladu s vlastní koncepcí vůle, jež coby věc o sobě vůbec nepodléhá omezení času a prostoru. Závěrečný příspěvek odhaluje negativní vliv různých forem hluku na člověka a velice originálně tak předjímá nebezpečí, ohrožující současnou společnost. Lidská bytost, nedostatečně citlivá vůči hluku, nedokáže ocenit veškeré myšlenky, vědecké i umělecké snažení. Úvahy významného německého voluntaristického filozofa o lidském životě, snech a nebezpečí hluku. ... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2002 , Nová tiskárna Pelhřimov (NTP)Originální název:
Parerga und Paralipomena
více info...
Přidat komentář
Čistá esencia schopenhauerizmu. Kto ešte iba ochutnáva pokrmy tohto voluntaristického mizantropa, je na správnej adrese. Témy ako osud, zmysel života, sny, smrť, ba dokonca aj hluk, sa v Schopenhauerových rukách menia na nezabudnuteľné zážitky. Ako predkrm k hlavnému chodu "Svet ako vôľa a predstava" určite neuškodí. Odporúčam.
Ze statě O hluku je jasně patrné, že Arthur musel být na*raný myslitel v hlučném městě. Je to skvělé.
Filosofické dílo, které dává smysl i "normálním" lidem. O hluku: Hluk zamezuje plynulému proudění myšlenek, ale tam kde nic není, není ani co přerušovat :-))
Autorovy další knížky
1998 | Svět jako vůle a představa - svazek I. |
1992 | Metafyzika lásky |
1994 | Eristická dialektika, čili, Umění dostati v každé debatě za pravdu |
1941 | Životní moudrost |
1997 | Aforismy k životní moudrosti |
Musím sa priznať, že kapitolka o hluku na posledných stranách, kde sa "dobrák a filantrop" Arty rozohňuje nad jazdeckými bičíkmi ma tak pobavila, že sa dostavila amnézia na celý premyslený koncept komentára. Každopádne v porovnaní s inými fragmentmi z magnum opus (Svet ako vôla a predstava) vydanými samostatne, ako napríklad Metafyzika lásky alebo O géniovi, ide podľa môjho názoru o slabší materiál, čo ale v prípade Schopenhauerovho daimona znamená stále nadpriemerné čítanie.