O povinnostech
Marcus Tullius Cicero
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/204000/bmid_o-povinnostech-204000.jpg
4
57
57
Rozprava o třech knihách věnovaná synu Markovi
Přidat komentář
Dílo mě velmi překvapilo jeho nadčasovostí, zejména v oblasti lidské mentality mi potvrdilo, že některé věci se ani po staletích nemění.
Mé hodnocení rozhodně není výrazem neúcty k Ciceronově nepopiratelné moudrosti a výjimečnosti. Avšak ve srovnání s Aureliovými Hovory k sobě a Senekovými Listy Luciliovi mi Ciceronovo dílo připadalo mnohem náročnější, méně srozumitelné a poněkud nezáživné.
Na druhou stranu uznávám, že jsem možná na četbu tohoto filozofického díla neměl „správně nastavenou hlavu“, takže klidně mohl být problém na mé straně. V tuto chvíli však musím plně souhlasit s uživatelem Fishik.
Velmi pěkné čtení a zároveň svědectví o době dávné. S něčím lze souhlasit, s něčím polemizovat. Pravdou však zůstává, že Cicero dokázal (nejen v Povinnostech) podat ucelený obraz antického myšlení. Velkou výhodou je také krásný jazyk v dobrém českém překladu s podrobným poznámkovým aparátem.
Ciceronovy názory se v mnohém blíží stoicismu Senekovu - proto mě také zaujaly. Kromě nadčasových myšlenek musím vyzdvihnout i formální stránku - každé myšlence je v textu poskytnut dostatečný prostor k jejímu rozebrání a k vyslovení závěru. Nejzajímavější pro mě byly kapitoly týkající se dodržování či nedodržování daných přísah a slibů. Cicero v této věci zastává názor, že někdy nemusíme slib dodržet (např. slib daný pod nátlakem nebo slib, jehož splněním bychom uškodili osobě, které jsme jej dali). Připojuji citaci, která mě zaujala:
Nic tak nesvědčí o duchu nesvobodném a malicherném jako láska k bohatství a nic není čestnější a velkodušnější než pohrdat penězi, jestliže je nemáme, a jestliže je máme, užívat jich k dobročinnosti a štědrosti.
Po přečtení Hovorů k sobě od Marka Aurelia jsem přečetl i tuhle knihu, ale ta mi už tolik nedala, ze začátku celkem zajímavé, bohužel postupně se myšlenky stále opakovaly, ale rozhodně pro lidi co se zajímají o filosofii důležité dílo. Aurelius byl pro mě ale záživnější a lépe se četl.
Autorovy další knížky
| 1970 |  O povinnostech |
| 1974 | Tribuni výmluvnosti |
| 1977 | Dialog a satira |
| 1972 | Řeči proti Verrovi |
| 1982 |  Rečník / Reči proti Catilinovi / Filipiky a iné |
Podobně jako stoici nabízí Cicero svůj pohled na hodnoty, kterých by se lidi měli držet, ale jako skeptik do toho vkládá více racionální pohled. Vše je podáno navíc velmi srozumitelně a autor si navíc dává dostatek prostoru, aby jednotlivé složky probral do detailu. Zajímavý byl rozhodně názor, že s nečestnými lidmi nemusíme jednat čestně, což už je samozřejmě věc každého z nás, jak k tomu přistoupíme.