O prachovém zrnku
Alžběta Špičáková
V jedné staré dílně, kam svítilo slunce od rána do večera a vonělo to tu dřevem a prachem, poletovala prohřátým vzduchem drobounká zrnka prachu. Jedním z nich je i Třpytík, kterého vítr zavane až do temného sklepa. Pozná, že na světě není sám, že jsou i jiná zrnka, která se cítí osamělá a že je stále naděje dostat se z temného sklepení opět zpátky do sluncem vyhřáté dílny.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem popadla náhodně v knihovně. Nenapadlo mě, že bude mít náboženský podtext. Pokud vychováváte děti ke křesťanské víře, kniha se vám asi bude líbit. Najdete tam spoustu analogií, které by se daly krásně rozvíjet. Naše děti byly pouze rozpačité a nechápaly, o čem to vlastně bylo.