O pravdě a bytí

08.01.2022

"Svoboda není jen to, co pod tímto názvem nechává prostý rozum rád obíhat: občas se vynořující choutka klonit se podle volby na tu nebo onu stranu. Svoboda není nevázanost chtění konat nebo nekonat. Ale svoboda také není pohotovost k něčemu požadovanému a nezbytnému (a takto tedy k nějakému jsoucnu). Před tím vším (`negativní` a `pozitivní` svobodou) je svoboda oddáním se jsoucna jako takového svému odkrývání. Odkrytost sama je udržována ek-sistentním sebe-oddáním, jímž je otevřenost otevřeného pole - tj. otevřenost `zde` - tím, čím je."

Těžká Heideggerovská filosofie balancující na hraně děsivosti toho, jak je možné, že někdo byl/je vůbec schopen takovým komplexním způsobem přemýšlet a tyto myšlenky tak precizně formulovat, a děsivosti toho, jak musí svět být děsivě nádherný, jsme-li s to se takovému myšlení alespoň přiblížit.

Velmi zajímavé jsou taktéž podmínky, za jakých vyšlo první vydání českého bilingvního překladu, takže velmi doporučuji i doslov (ve vydání z roku 2021), kde je o tom pojednáno.

18.07.2021

Musím souhlasit s předchozím komentářem, který říká, že se jedná o jednodušší Heideggerův text; on je také podstatně kratší, tak amatérský filosof jako já udrží pozornost a má radost, že mu to rychleji utíká - kór, když je text dvoujazyčný, takže se vlastně, opět v mém případě, čte ob stránku....
Někdy má člověk při četbě Heideggera pocit, že si z něj tento významný filosof, dělá, mírou jazykové a logické abstrakce, mírně řečeno srandu, protože je to prostě něco neuvěřitelného, jakým způsobem MH uvažuje a dokazuje.

13.04.2021

V této studii se Heidegger táže po pravdě. Čtenáře krok za krokem vodí po svých myšlenkách, a nakonec dospívá k úžasné odpovědi - pravdu vysvětluje pomocí světliny bytí a duality skrytosti a neskrytosti. Samozřejmě by to nebyl Heidegger, aby tázání po pravdě nakonec neskloubil s tázáním po bytí.

Tuším, že je to první Heideggerova práce po takzvaném obratu, kdy zavrhl některé své myšlenky z Bytí a času, a vydal se novou cestou. I proto knížka stojí za přečtení. Dle mého patří k tomu jednoduššímu a polopatičtějšímu, co Heidegger kdy napsal.