O psu vzduchoplavci
Ondřej Sekora
Drobné, úsměvné příběhy z pera autora Ferdy Mravence - o pejskovi Chloupkovi a žabákovi Kvákalovi, o strašlivém konci rohlíku, housky a vánočky, o hodném hadovi, o vytrestaném lenochovi, o panence, která uměla chodit i o kouzlech skřítka Povídálka.
Přidat komentář
Řada víceméně nesouvisejících příběhů a hodně moralistniho poučováni bez zajímavějšího nápadu. Pro mě osobně zatím nejslabší Sekora... Celkový dojem: 60%
Knížku jsme koupily vnukovi. Je pro opravdu hodně malé děti. Některé části jsou také trochu výchovné. Pánové Sekora a Čtvrtek byli asi prvními autory, které jsem miloval, takže žádná z jejich knížek nemůže zklamat. Ale přece jenom, Brouk Pytlík nebo Rumcajs nemají konkurenci. Proto o hvězdičku méně.
Tak si tady pročítám názvy jednotlivých pohádek a zjišťuji, že si ještě po 45-ti letech všechny ty pohádky pamatuji. Jedna z prvních knížek kterou jsem si přečetla už sama (nevím kolikrát ale hodněkrát). Krásná. A knížku hned jdu shánět pro vnučky, to musí znát taky!
I pro mne byl pes Vzduchoplavec jednou z nejčtenějších a nejprohlíženějších knih dětství. Příběhy jsem znala skoro zpaměti ty překrásné ilustrace jsem si pořád obkreslovala, protože byly prostě kouzelné a moc se mi líbily. Určitě tuto knihu budu mít ještě někde doma schovanou. :-)
Nádherná knížka, kterou nejde ohodnotit jinak než plným počtem hvězd. Pan Sekora je moje dětství a myslím, že si tohle jednou řeknou i mé děti. :-) Moc se nám (hlavně mně) líbily poučné pohádky. :-)
Mám ráda od pana Sekory všechno, co jsem četla (= skoro všechno, co napsal) a nijak se tím neliším od jeho ostatních příznivců. Někdy třeba napíšu u jednotlivých knížek víc, prozatím jsem si vybrala nenápadného psa vzduchoplavce, který asi není tak známý. Pamatuju si, jak nejdřív, v předškolním věku, mi k okouzlení stačily jednotlivosti - že je to o pejskovi, že je tam chodící panenka, mašinka obklopená ve vodě partou nadšených pulců, půvabná Ivanka a její kamarád skřítek... a teď si uvědomuju, že takhle bych mohla vyjmenovat vlastně všechno, co tam je... proč tedy oddělovat tuhle dobu od té, kdy jsem si už v knížce četla sama?
Tak jinak: napřed mě pan Sekora potěšil tím, co se tak obvykle malým holčičkám může zalíbit hned napoprvé, i kdyby šlo jen o náhodné listování. Potom, při poslechu, už to byl pro mě "ten pejsek Chloupek", "ta mašinka", "ta Ivanka", na podrobnosti jsem se jen třásla a při pozdějším vlastním čtení si je s chutí opakovala, ať to bylo ze začátku (v mém případě v pěti letech, protože jsem se naučila číst s předstihem, od brášky) to jednoduché, nebo pak i to delší a náročnější. Bylo pro mě nakonec úplnou samozřejmostí přelousknout i další Sekorovy příběhy, jak o dětech, tak ze světa hmyzu nebo ten o ptáčkovi Modrouškovi, veselé seriály, slabikář a to všechno ostatní.
Myslím, že o tohle přesně autorovi v knížce o pejskovi Chloupkovi šlo, a proto jsou na některých stránkách jen obrázky s kratičkými texty, jinde je toho víc, tak aby si z toho každý mohl vybírat podle svých možností a nálady. Dovoloval dětem z okolí, aby si hrály kolem jeho pracovního stolu, povídal si s nimi, měl pro každého něco. Nenásilnou a zábavnou formou je vedl a sám se nechával vést od nich : o)
I v téhle knížce Sekora prokázal, že psát umí, ale nemůžu si pomoct, srovnatelné s jeho Ferdou, Pytlíkem, Kocourkovem či Uprchlíkem na ptačím stromě to není. Mám asi trochu problém se zvoleným formátem - více se mi líbí ucelený příběh než sbírka povídek, pohádek, komiksů, hádanek a všeho možného dalšího, co do této knížky nacpal. Podobně se ke knížce stavěly i obě naše děti.
Od dětství jedna z nejčtenějších a nejprohlíženějších knih(ještě z knihovny po mé mámě). Občas se k ní nostalgicky vracím i dnes a pořád stojí za to.
Několik veselých příhod, ve kterých většinou vystupuje pes Chloupek a jeho kamarád žabák Skákal. Ale nechybí ani mužíček Povídálek, který umí čtenáře přenést do obrázku v knížce. Malé cameo mají i legendární Ferda Mravenec s Broukem Pytlíkem. Každý příběh nenásilně obsahuje taky nějaké poučení pro děti.
Tuhle knížku si pamatuji z dětství, ale tehdy jsem si prohlížel spíše jenom obrázky, které mě bavily asi víc než samotné příběhy. A radši jsem četl o Ferdovi, který v té době patřil mezi moje nejzásadnější hrdiny. Jinak nevím jak to tehdy Sekora úplně myslel, ale jedno poučení vychází, jako že malá holčička je chytřejší než celé policejní oddělení :-)
Autorovy další knížky
| 1990 |  Brouk Pytlík |
| 1978 | Kronika města Kocourkova |
| 2009 | Ferda Mravenec |
| 2004 | Knížka Ferdy Mravence |
| 1980 | Malované počasí |
Dcera (4) knihu objevila v knihovne, hned ji doma chtela cist. Me pohadky moc nezaujaly, nejake byly az moc poucne a ne zrovna dobrym stylem ( treba ta o nesnezenych svacinach). Dceri se knizka libila, nektere pohadky jsme cetli vickrat. A jeji babicka u ni zavzpominala, jak ji kdysi mela v knihovnicce a cetla si z ni.
Proto ctyri hvezdicky - ze se libila kdysi a libi se detem i ted. Kdybych ji cetla jako dite, treba by me taky oslovila :)