O slepici, která snila o létání
Hwang Sonmi
Ratolístka je nosnice zavřená v kleci, a přitom by chtěla mít kuřátka. Souhrou okolností se jí podaří dostat se z nosné haly ven, ale cesta za splněním snu je plná nejen "zázraků", ale také zklamání, rozčarování a zoufalého boje o přežití. Alegorická bajka vypráví o touze po svobodě, lásce, mateřství, odmítání i přijímání, o životních kompromisech, zrání a smíření. Pohádka pro dospělé a děti o tom, že i bez křídel se dá dostat výš a dál, přestože dvorek je stále na dohled.... celý text
Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2014 , ArgoOriginální název:
Madang I naon amtchak, 2014
více info...
Přidat komentář
Kniha je kratičká, přečetla jsem jí za jedno odpoledne. Malinko mi to připomínalo příběh o Ošklivém kačátku. Je to velmi poučný a smutný příběh který zaujme nejen dospělé ale i děti. Za mě to nebyla špatná kniha ale taková ta na jedno přečtení.
Drsný příběh, který rozpláče nejen vaše děti. Pokud byste knihu chtěli svému dítěti pořídit, napíšu vám, o čem je. Takže SPOILER:
Chudák slepice je nosnice, která je celý život zavřená v kleci, ve které si nemůže ani protáhnout křídla, nemůže se nikdy projít po dvorku, je nešťastná a přestane nést. Hospodáři ji hodí do masového slepičího hrobu, ze kterého unikne, a vrátí se na dvorek, kde ji ostatní zvířata šikanují. Uteče od nich, najde a vysedí kachní vajíčko. Umře její jediný přítel, ale aspoň se jí narodí syn kačer. Vrátí se na dvorek, kde ji chtějí hospodáři sníst a jejímu synovi přistřihnout křídla. Ostatní se jí teď navíc smějí, protože vyseděla kačera. Utrpení pokračuje, celý život se skrývá před lasičkou, nakonec její syn odletí s hejnem kachen a ani se s ní pořádně nerozloučí. A pak ji zakousne lasička... Nebo to může být příběh o lasičce, která loví, když má hlad, a když je jí a jejím mláďatům fakt špatně, uloví aspoň slepičku...
Ale jinak moc krásné ilustrace.
Jsem mírně rozpačitá. Kniha označena jako pohádka, ale nevím. Dětem bych knihu asi nedávala, ale knihu bych nedala ani dospělému člověku, protože o žádné velké filozofické dílo se taky nejedná. Ale kvůli fajn formátu a počtu stran je kniha fajn na cestování do práce a do školy.
Co knize dodává velké plus je zpracování celé knihy, krásné ilustrace a kupodivu mi ani nevadilo modré písmo.
Stejně jako ostatní se trochu pozastavuji nad žánrem: pro děti a pohádka. Knížka se dá slupnout jako jednohubka, psaná je lehce, žádná složitá slova, ani souvětí, poslání je jasné. Pocit z ní ale vydrží dlouho. Moc se mi líbila.
Kniha je prezentována jako pohádka, ale zařadila bych ji spíše k titulům jako je Malý princ, Tracyho tygr apod. Lze ji číst v dospělosti a člověk si mnohé odnese.
Příběh je krásný a dojemný. Musím přiznat, že mi i slza ukápla...
Krásná, dojemná, poučná. Uvádí se, že je to pohádka... Asi tak jako Malý Princ. Pro všechny a vždy!
Rozpaky... pro děti je kniha poněkud drsnější a pro dospělé zase trochu naivní a prvoplánová.
Krásný příběh, spíše pro dospělé nebo na společné čtení se staršími dětmi.