O smyslu bytí
Richard P. Feynman
„Pan Feynman nežertuje“, tak v krátkosti a lapidárně vystihl Timothy Ferris v roce 1998 první knižní vydání souboru Feynmanových přednášek O smyslu bytí. Kniha obsahuje tři přednášky z roku 1963, proslovené na Washingtonské univerzitě, v nichž se Feynman neobracel na studenty a vědce, ale na laickou veřejnost. Světoznámý fyzik se zamýšlel nad vztahem vědy, filozofie a náboženství, nad tím, jak nejistota hodnot a jejich kritérií ovlivňuje naše vyhlídky do budoucnosti, a připomněl, že největší hrůzy byly vykonány právě nesprávným pochopením filozofických idejí. Čtenář se dozví, co si Feynman myslel o „věcech veřejných“, pozná jeho občanské názory i to, jakou roli přisuzoval kráse a umění v lidském životě, sleduje jeho postřehy o společnosti, úvahy o konfliktu mezi vědou a náboženstvím, o míru a válce, o všeobecné fascinaci létajícími talíři, o zázračném léčitelství i telepatii, o nedůvěře lidí k politikům - prostě o všem, co zajímalo tohoto nevšedního vědce i občana. Autor v těchto přednáškách poukázal na hlubokou spojitost vědeckého bádání a demokracie - byl přesvědčen, že nezbytnou podmínkou pro úspěšné bádání je otevřenost novým nápadům a teoriím, odvaha pochybovat, ale také odvaha nevyhovující teorie opustit: otevřené a svobodné myšlení - a takové je vědecké myšlení především - je tedy neslučitelné s totalitou. O to cennější je fakt, že tyto přednášky byly proslovené v době světa rozděleného studenou válkou. V závěru pak ateista a vědec Feynman vyzdvihuje encykliku papeže Jana XXIII. Pacem in Terris „jako nejpozoruhodnější událost naší doby“. (zdroj: eaurora.cz)... celý text
Literatura naučná Věda
Vydáno: 2000 , Aurora (Praha)Originální název:
The Meaning of It All: Thoughts of a Citizen Scientist, 1998
více info...
Přidat komentář
Občas souhlasně přikyvuji, občas udiveně pozdvihne obočí, ale právě to mám ráda - když nemohu pouze souhlasit.
"... a dnes bychom uvedenou zásadu mohli spíše vyjádřit slovy "výjimka potvrzuje pravidlo." Nebo, když to přeformulujeme: "Výjimka potvrzuje, že pravidlo neplatí." To je princip vědy. Jestliže existuje nějaká výjimka z pravidla, jestliže tato výjimka může být potvrzena pozorováním, pak pravidlo neplatí."
"Jistou dobu se lidé domnívali, že lidský potenciál není rozvinut, protože lidé jsou negramotní, a že klíčem k pokroku je vzdělání; že když budou lidé vzdělanější, možná z nich ze všech budou Voltairové. Jenomže se ukazuje, že lži a zlo lze naučit stejně snadno jako dobro."
"Rád bych zdůraznil, že lidé se čestně nechovají. A vědci nejsou výjimkou. S tím se nedá nic dělat, nikdo není úplně čestný. Vědci nejsou čestní a lidé si většinou myslí, že jsou. O to je to horší. Čestností nemyslím, že člověk má za každou cenu mluvit pravdu. Myslím tím, že má jasně říct, jak se všechny věci mají. Má uvést všechny potřebné informace, aby se na jejich základě mohli inteligentní lidé rozhodnout."
Sice jsem nedočetl, nepřijde mi takové konzistentní, několik velice populárně naučných myšlenek i laických přirovnání, které svědčí, na druhí straně ne příliš záživné povídání o vědeckých souvislostech (testování, vzorky atp..). Mnoho pěkných myšlenek, ale tak zapadlých a ztracených mezi běžným nudným zbožím. Je vidět, že jde spíše o dvouhodinové přednášky.. I přesto lze doporučit, především a rovnou třetí stěžejní část.
Vzácně se mi přihodí, že narazím na knihu, která mi způsobí stavy až smyslné. Nevím jak to přesně popsat. Žádné nízké pudy, vše se odehrává kdesi v říši myšlenek. O smyslu bytí k těmto knihám patří. Proč?
Kvůli myšlence, že vědecká práce se nesmí dělat kvůli její aplikaci, ale pro objevování samotné. Naše realita a okolí, to že svět je rotující koule, která přidržuje lidi na svém povrchu, to, že víříme kolem slunce, vnitřní ustrojení živého organismu, proteiny, kilometry a kilometry kuliček - atomů, vznik života samotného; to vše strčí do kapsy všechny fantasy a sci-fi dohromady.
"Zkoumejte cokoliv, když se budete dívat dostatečně pečlivě, uvidíte před sebou celý vesmír."
Mám obrovskou radost číst cokoli od člověka prodchnutého pokorou. Nemůžu dost zdůraznit větu: "Chci říct, nevadí mi, že jsou jevy, které jsou iracionální, nevědecké. Protože je něco nevědecké, není to ještě špatné. Je to jenom nevědecké."
Útlá kniha nabitá myšlenkami. Ne ledajakými. Myšlenkami, které podporují další myšlení, vnitřní dialog, pochybnosti, radost, hádku i přitakání. Já do kamene tesat neumím. Zvěčním těch pár slov alespoň tady.
"Četl jsem encykliku papeže Jana XXIII. a považuji ji za jeden z nejpozoruhodnějších
dokumentů naší doby a za významný počin pro budoucnost. Nevím o žádném lepším
vyjádření svých vlastních názorů na morálku, na povinnosti a odpovědnost lidstva, jakož
jednoho člověka vůči druhému. Nesouhlasím s některými argumenty, kterými papež různé
myšlenky zdůvodňuje, možná osobně nevěřím, že pocházejí od Boha nebo že jiné z těch
myšlenek jsou přirozeným pokračováním myšlenek předchozích papežů. Nesouhlasím s tím, ale nebudu to zlehčovat a nebudu s tím polemizovat, protože souhlasím s odpovědností a povinnostmi, které papež považuje za odpovědnost a povinnosti lidské rasy. A vidím v encyklice možný počátek nové budoucnosti, kdy snad zapomeneme na teoretická zdůvodnění, proč v to či ono věříme - vždyť koneckonců, pokud jde o činy, jsme všichni zajedno. Děkuji vám za pozornost. Bylo mi potěšením."
Vědci převážně mluví o tom co studují. Laici jim často nerozumí. Náboženství mezi vědci zní jako protimluv.
Tato kniha je kniha pro zamyšlení, i když tyto přednášky byly prezentovány v roce 1963 jsou stále aktuální. Donutí vás myslet, donutí vás pochybovat a hledat vlastní cestu. Je to zamyšlení vědce nad problémy, které ani zdaleka nejsou jeho oborem. Podle mne jsou to názory, které stojí za to si vyslechnout a zamyslet se nad nima. Neukáže vám jaký je smysl bytí. Neřekne vám čemu máte věřit. Jen vám řekne co si myslí.
Autorovy další knížky
1989 | To snad nemyslíte vážně! |
2000 | Snad ti nedělají starosti cizí názory |
2005 | Feynmanovy přednášky z fyziky s řešenými příklady 1/3 |
2000 | O smyslu bytí |
2001 | Neobyčejná teorie světla a látky |
Po přečtení Neobyčejné teorie světla a látky jsem byl celkem zvědav i na další názory pana Feynmana na víru, vědu, výzkum a spoustu dalších věcí (zkrátka na život) a musím říci, že jsem nebyl zklamán. Je zkrátka neuvěřitelné, jak může jeden člověk mít co říci i více než tři dekády po své smrti a stále budou jeho názory považovány za platné. Ano, s něčím jsem úplně nesouhlasil, ale s valnou většinou rozhodně ano a tak je to asi v pořádku.
A vsadím se, že kdyby se ho někdy zeptali jestli věří tomu, že ve vesmíru objevíme opravdu inteligentní život, tak určitě odpoví něco ve smyslu "Ano a objevíme ho na Zemi" :)