O vejcích a vědcích
Jonathan M. W. Slack
Téměř pravdivé vyprávění ze života v biologické laboratoři. Většinou se v učebnicích či odborných článcích setkáváme s jednou tváří vědy – tou technickou, exaktní a neosobní. Věda má však i svou lidskou tvář – patří k ní zákulisí od shánění financí až po komunikaci s laickou veřejností. Autor nás uvádí do obou podob vědeckého světa, té ideální, v níž je touha objevit něco nového, i té „reálné“, v níž jde o to přesvědčit nadřízené a recenzenty, že to, co bylo objeveno, je důležité. Činí tak s talentem zkušeného pedagoga i vlídně ironickým nadhledem příslušníka anglické školy. A kromě toho nás v knize obohatí o mnoho nových poznatků, např. proč má pulec hlavičku a ocásek, v čem jsou si embrya všech živočichů podobná, jak fungují růstové faktory nebo jak (ve skutečnosti) vypadá biochemický experiment, jak to vlastně bylo s nemocí šílených krav, k čemu může být dobré klonování ovcí a proč američtí vědci v sedmdesátých letech dobrovolně pozastavili experimenty s rekombinacemi DNA a co z toho vzešlo.... celý text
Přidat komentář
Vedecké poznatky časom zastarávajú, ale pohľad do zákulisia fungovania vedy je navýsosť nadčasový. Navyše veľmi vtipne, s nadhľadom a sebeiróniou podaný. Verím tomu, že biológovia si na tejto knižke zgustnú dvojnásobne a často budú uznanlivo kývať hlavou a usmievať sa popod fúz!
Jedno autorovi neodpustím, rozmetal mou představu vzrušujícího bádání v čistém prostředí laboratoře s nudně esteticky vyhlížejícími vzorky. Hned v prvních kapitolách Slack podrobně a velmi barvitě popisuje (pokud jste po jídle, rozvažte, jest-li budete číst dál) získávání růstového faktoru z mozku rozpůlených hlav skotu. Pokud předpokládáte, že tím autorova zábavná historka končí, chyba. Pokračuje "vařením" tkáně... :)
Pokud jste se při čtení mého komentáře rozhodli tuto knihu nečíst, věřte, byla by to škoda. Slibuji, pokud jste přežili zážitek autora na jatkách, přežijete i další části.
V knize Slack přecházel mezi dvěma úrovněmi. Ryze odbornou a sarkasticky zábavnou. A obě byly dobré. Méně záživných bylo jen pár míst, zato těch poutavých nebo vtipných nesrovnatelně víc. Dovíte se nejen fascinující fakta z biologie a informace o výzkumu, ale i postřehy o lidech a vztazích v laboratoři, pobavíte se u líčení úskalí vědeckého publikování.
Slackovu knihu doporučuji každému, koho alespoň trochu zajímá, jak vlastně funguje věda a jaké strasti a slasti potkávají vědce v každodenním pracovním životě. Uniknout by si ji neměli nechat ani vědci samotní, protože alespoň zjistí, že v tom nejsou sami. Krom toho se čtenář leccos dozví o tom, jak se dospělo k významným objevům ve vývojové biologii. A všechno je to napsáno velice čtivě a vtipně; místy jsem se smál nahlas. Pět hvězdiček je prostě bez debat!
Nadčasová kniha, i o čtvrt století později skvělý průvodce pro začínající vědce (ať víte, do čeho jdete), pro končící vědce ("ano, tohle jsem si prožil... a přežil") i pro laiky ("nenapadlo mě, že to je takové peklo!" ;-))
Moc doporučuji.
Podrobnou recenzi jsem publikoval už dříve, odkaz na ni jsem vložil do sekce Recenze.