Já jsem tu
Hidejuki Furuhaši
Občanská hlídka: Moje hrdinská akademie série
1. díl >
Osmdesát procent světové populace je obdařeno superschopnostmi. Ti, kteří jsou nazýváni hrdiny, jsou společností respektováni a uctíváni. Ale ne všichni si takové jméno dokázali vysloužit. To jim ovšem nebrání, aby i bez svolení společnosti bojovali se zlem. Dělají to ale mimo zákon.
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2022 , CrewOriginální název:
Ore ga iru, 2017
více info...
Přidat komentář
Za mě podobné, jako u Hrdinské akademie. I když zde je to možná ještě výrazně ulítlejší a bláznivější, než právě u ní samotné.
I přesto zajímavá manga. Je sranda sledovat, jak japonští autoři neváhají, když už do příběhu nějakou tu holku dají, tak ať je maximálně spoře oděna. Je to trošku srandovní. Pokud už máte něco málo načteno, tak víte, že minimálně toto je v rámci žánrovky absolutní jistota.
Ano, ani tato kniha tomu nebyla ušetřena. :-)
Ok, tak tohle považuju za překvapení mého čtenářského podzimu 2023. Schválně jsem se této sérii vyhýbal, nechtěl se mi číst spin-off MHA o postavách, které mne nezajímají. A o hodně jsem tím přicházel! Občanská hlídka je drsnější, temnější a více... lidská právě díky svým unikátním postavám. A přitom neztrácí ten svůj typický crazy humor, který mne tak bavil už i u Hero Academie. A ty easter eggy (já tě vidím Luffy!)! Hvězdu dolů za lehce kolísavé tempo, ale jinak si nestěžuji.
Hrozně jsem se těšil, protože to je spin-off klasické série MHA, ale ve výsledku to bylo takové zvláštní. Přišlo mi to hrozně cizí, a to nejen novými postavami a dějem, ale i stylem vyprávění a příběhem, který je mnohem dospělejší a drsnější. Celá tématika drog, licencí, páchání zločinů a šedé zóny byla dost konkrétní a dala prvnímu dílu jasné směr, jak bude pokračovat. To je oproti MHA docela okleštěné. Navíc v MHA je to vše takové kouzelné, sluncem zalité a příjemné. Tady v Civilní hlídce to vypadá, že svět je hodně hodně špatné místo, kde neustále jen někdo někoho napadá a prakticky každý druhý je padouch. Nicméně na konci dílu už jsem se do toho docela dostal a těším se na další díl a pokračování téhle zápletky a celkově téhle stránky světa MHA.
Bohužel musím říct, že mě příliš nezajaly postavy. Koichi ujde, ale chybí mu nějaká jiskra, jakou má Izuku. Je takový... sem tam nadšený, ale spíš už hodně vyčpělý, jak kdyby měl syndrom vyhoření. Nicméně je vidět, že trpí samotou a stereotypem a noví přátelé i poslání mu prospívají, takže věřím, že toho ještě hodně předvede a zvládnu si ho oblíbit. Knuckleduster je zase na první pohled velká pecka a sympaťák, ale v nějakém větším měřítku nemá úplně co nabídnout, tak uvidíme. Pop Step zase dělá velké divadýlko, ale její postava je v podstatě nudná a neudělá lautr nic. Takže tohle trio... No taky si ještě musím zvyknout a naladit se na ně, ale jsem na správné cestě. :)
Autorovy další knížky
2022 | Já jsem tu |
2022 | Rozsudek |
2023 | Starší spolužačka |
2023 | Rodina |
2023 | Vzhůru do Naniwy! |
Ze začátku jsem s tím bojoval, ale pak se to příjemně rozjelo. Je vidět, že tvůrci mají dost načteno, a berou si hodně inspirace od Marvelu - Spider-Man a X-Meni. Příběh celkem šlape, postavy jsou zajímavé a mají, co nabídnout. Jediný, co mi fakt nesedlo jsou dialogy. Těch je tady zbytečně moc a brzdí děj. Kdyby to bylo lehce svižnější, tak bych byl spokojenější.