Občas lžu
Alice Feeney
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397829/bmid_obcas-lzu-vLk-397829.jpg
4
292
292
Amber je upoutána na nemocniční lůžko. Nemůže se hýbat. Nemůže mluvit. Dokonce ani nedokáže otevřít oči. Ze všech smyslů jako by jí zbyl jediný: sluch. Amber slyší každé slovo, které lidé kolem ní řeknou, i když oni sami o tom nemají tušení. Mluví bez zábran a mnohdy říkají nepříjemné věci. Ne vždy to dává Amber smysl. Ale přesto se snaží z vyslechnutých hovorů seskládat mozaiku událostí, které ji dostaly až sem. A je si stále jistější, že s tím má něco společného její manžel. Mrazivé pasáže ze současnosti střídají dvacet let staré zápisky z dětského deníku, a když se obě dějové linky v závěru protnou a dospějí k naprosto nečekanému závěru, užasne i nejprotřelejší čtenář tohoto žánru.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2019 , DominoOriginální název:
Sometimes I Lie, 2017
více info...
Přidat komentář
Některé pasáže jsem musela číst dvakrát, abych vše pochopila, ale nakonec když jsem se zamyslela, pěkný, nečekaný.
Kniha vyžaduje zhruba od půlky maximální čtenářovu pozornost - tedy nejlépe dočtení na jeden zátah. Pokud se bude kouskovat, myslím, že dojem z příběhu zanikne. Promyšlené to je dobře, všechno do sebe perfektně zapadne a pokud se čtenář už od počátku smíří s tím, že jsou všichni zúčastnění tak trochu divní a akceptuje rozjetou psychologickou hru bez připomínek a otázek, může se nechat unášet příběhem, který nemá nouzi o překvapení. Akorát těch zvratů na mě bylo už docela dost, až jsem za úplný závěr knihy shodila jednu hvězdu, protože to už bylo dost překombinované a nepravděpodobné. Stačilo by myslím takové to první velké odhalení lehce za polovinou knihy, protože od té doby bylo nutné na příběh pohlížet z úplně jiné perspektivy a při čtení víc myslet na to, jak děj vlastně nyní vyznívá. Styl autorky se mi ale líbil, měla trefné a neotřelé postřehy a text byl velmi čtivý, promyšlený do sebemenších detailů, které v rámci té společnosti a toho světa vyznívaly logicky.
Jak pejsek a kočička pekli dort ... Snad mi nebude taky bolet břicho, jako toho psa, co jim ho snědl...nebo spíš hlava z téhlé překombinované blbosti.
Třpyť se, třpyť se hvězdičko,
přemýšlím, kdo vlastně jsi.
Tak vysoko nad světem
jako oheň na nebi.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mně se to moc líbilo-"Občas lžu" je fakt trefný název. Buďte si jistí, že budete zmateni, i když víte, že asi ne všemu se dá věřit.
Amber je v kómatu, ale slyší a vnímá, co se kolem ní děje, jenže to nikdo neví. Ta její bezmocnost je ubíjející. Thriller se odehrává ve třech časových osách- v kómatu, pár dní před kómatem a v dětství, ve formě deníčku. V knize nás čeká hodně mistrně vybudovaných překvapení-třeba deník, okolnosti nehody Amber a vůbec nejlepší je konec. Autorce se podařilo nasadit mi brouka do hlavy (ten závěr byl jen vtip, ne?)
Dobře napsané, zajímavá slovní spojení, která pěkně zapadají do textu.
Čemu věříme, co je pravda, co jsou naše vlastní lži, které neustálým opakování a přesvědčováním sami sebe utvrdíme v realitě.
Zajímavá sonda do psychologie.
Zdařilý psychothriller. Když už myslíte, že je po všem, otevřou se další dveře a vysypou se další kostlivci ze skříní.
Zajímavá knížka, čte se dobře, jen tedy - z těch lží jsem se nedokázala vymotat. Bylo jich fakt hodně. :)
Občas lže? Kdepak. Pořád. A není sama. Velmi zamotaný příběh, který se teprve v polovině začal rozmotávat, a tím se stával stále napínavějším. Těch postupných odhalení bylo tolik..., přesto pár nejasností zbylo, včetně samotného konce.
Ale docela dost se to autorce povedlo - opravdu netradiční psychothriller. 85%
Občas lžu jsem neznala dřív než jsem si ji z knihovny přinesla domů. Miluju tyhle ne-náhody, kdy se dostanu ke knížce, kterou vůbec neznám a ona mi pak vytře zrak. Bylo pro mě bonusem porušení časové posloupnosti, kdy se to, co se „semele“ hodí pěkně na úvod a vy se k začátku celého příběhu postupně prokousáváte.
Taky se mi líbilo jak autorka vystihla dnešní svět. „Rychlejší, hlasitější, osamělejší.“ Vlastně výraz *líbilo* není správný. Tak jinak řečeno, uhodila hřebík na hlavičku. Vždyť přesto, v jakém žijeme blahobytu, se s druhými stále víc odcizujeme. Kolik je na světě opravdových, bezvýhradných přátelství?
A ještě něco do uvozovek. Nemůžu jinak, stal se z toho zvyk.
„Lidé nejsou zrcadla, nevidí vás tak, jak se vidíte sami.“
„Lži se umí tvářit jako pravda, když se často opakují.“
„Mozek je mocná zbraň - dokáže tvořit celé světy a v zájmu sebezáchovy umí překonat sám sebe.“
***
Kéž jako tahle prvotina, září i ty další!
Bohužel mě kniha vůbec nechytla. Napadá mě pouze jedno slovo - divné. Divná zápletka a styl psaní, který mi vůbec nesedl. Škoda, kniha měla potenciál..
Skvělé. Když už si myslíte, že VÍTE... zjistíte, že vlastně vůbec nevíte. Lehce se začtete a kniha nepustí, dokud se nedostanete na hořkosladký konec. Doporučuju.
Nemohla jsem se nějak začíst, i když je kniha napsaná lehce a čtivě. Finále bylo ale dobré, úplný závěr skvělý. Ideální kniha na dovolenou, za mne spokojenost!
Za mě super, i když si nejsem jistá, zda jsem úplně všechno pochopila správně. Bavilo mě to od začátku, ale ke konci se člověk začne trochu ztrácet. Rozhodně zajímavé čtení, jen škoda nezakončeného příběhu.
Začátek knížky mě nudil, ale druhá půlka to vynahradila. Skvěle ujetý, zvrácený, šílený. Doporučuju a přeju si víc takovejch knížek, kdy člověk do konce neví, kdo je blázen.
Výborně napsaný psychologický thriller. Do poslední stránky nebudete vědět, co se vlastně stalo a kdo je kdo...prolínání tří časových rovin je sice přehledné a zdá se jasné, jenže pak autorka nečekaně překvapí. A koneckonců, ani samotným závěrem si nebudete tak úplně jistí...Doporučuji.
Velice čtivý příběh. Ještě žádná kniha ve mě nevyvolala pocity jako hrůza a negativita. Přesto, že kniha byla čtivá, zajímavá a příběhem rozhodně pro mě něčím nová SPOILER... přijde mi, že tento příběh nemá konec a to mě děsí - nenávidím otevřené konce, kde může pracovat lidská představivost. Vlastně až na ty dva chudáky manželé byli všichni psychicky labilní. No rozhodně doporučuji...………..
Občas lžu
Doufala jsem, že komentář napíšu hned po dočtení, nestalo se tak. Píšu asi po 14 dni dnech a pamatuju si toho málo teda.. Za mně moc ne. Kniha se četla dobře, měla spád to ano, ale těch lží tam bylo tolik, že vlastně netušíte čemu věřit. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale doporučit ji nemůžu.