Obchodník s deštěm
N. Richard Nash (p)
Divadelní hra: romantická komedie o třech dějstvích.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1957 , OrbisOriginální název:
The Rainmaker, 1954
více info...
Přidat komentář
Bill Starbuck, je snílek, dobrodruh, světoběžník - chvástavý a prolhaný muž. Nosí sebou hůlku a klobouk. Nikdo jej nezná. Zničehonic se zjeví u Curryových a nabízí, že za úplatu přivolá déšť. Začne mít románek s Lízou a probudí její ženské sebevědomí... Když Bill na konci prchá..., je patrné, že Lízu měl skutečně rád a přeje si, aby se k němu na útěku přidala.
Líza Curryová, je sedmadvacetiletá žena, dobrá hospodyně, dcera a sestra s jasně definovanou rolí v životě... Působí divošsky, emancipovaně, není tudíž muži vnímána jako ,,krásná..." Sblíží se s Billem, který ji dodá ztracenou odvahu a ženskost. Posléze se však rozhodne s ,,obchodníkem deště" neodejít.
Ve hře je klíčová postava. Od pozice ženy, která se obává, že nikdy nebude milována, až k pozici ženy, která získá ve věcech lásky to nejcennější. Možnost volby - a to v četně volby zůstat sama, bude-li si to přát...
Hra dle mého, boří zavedené mýty a vzorce společnosti padesátých let minulého století... Je nadčasová, osvobozující. Poňouká myšlenku, aby si každý sám v životě určil, kým chce být a jak chce žít...
Bill Starbuck, dokáže prodat cokoli. Přináší sny a touhy. Snílek, který vidí svět, takový jaký by měl být. Zamíchá s osudy jedné rodiny. Kdysi jsem tuto hru viděla v představení Mladoboleslavského divadla a byla jsem nadšená. Před pár dny jsem viděla představení na prknech Vinohradského divadla. Znovu a znovu oceňuji, jak je hra i po tolika letech stále živá a i dnes má co říct. Ráda jsem se k ní zase vrátila. Ještě dlouho ve mně bude rezonovat.
Zázračný to poeta slov a činů, mistr prodejce drahých snů, kterému kape ze šosu - fantazie. Sebral kapesníky nebesům, aby osušil slzy Líziny. Dokáže, co ne jiní. Tam nahoru pokyny. Plní přání na počkání. Studně, které stůňou, vyprahlou, rozpraskanou zem na troud živoucím darem, srdce dívčí láskou. Pozitivní okénko pro všechny blázínky a snílky, kteří nepřestávají věřit "ve své nové šaty," že jednou přijde jejich šťastná chvíle, jejich okamžik. Je čas se zamilovat do té krásné představy.
Každá ženská, která přestane být spokojená a začne nepřehlížet to, co je zřejmé (tj. to, že není jako ty druhé – neupejpavé), by si zasloužila svého Starbucka…. Jen on může mávnout kouzelným proutkem a dokázat jí, že je nejen inteligentní a pracovitá, ale i krásná!!!
Krásné čtení.
Jak se do malého prostoru může vejít tolik zamyšlení - to je literární kouzlo.
Málokterý příběh ve mně uvízne jako tento. Děkuji. Nedivím se, když tohle divadlo chce někdo zrežírovat kdysi, dnes i v budoucnosti. Na jedno si počkám.
Pěkná místa:
* Starbuck k Jonášovi: Dělat déšť - to chce hodně důvěry. A když vy pochybujete o mně - budu já pochybovat o sobě.
* Starbuck k Líze: Ani nevíte, co to víra je. Já vám to povím. To znamená vidět bílou, když vám oči říkají, že to je černá. To znamená poznávat srdcem!
Líza: A já poznala, že jste podvodník.
Starbuck: Je mi z vás smutno, Lízo. Ničemu nevěříte - ani sobě ne! Nevěříte ani, že jste žena. A když nevěříte, tak nejste!