Obejmout život
Rachel Naomi Remen
Každý člověk má svůj příběh. Dříve lidé sedávali u kuchyňského stolu a vyprávěli si své příběhy, které byly cestou k životní moudrosti. Naslouchání příběhům však vyžaduje čas, a my jsme si přestali vyprávět příběhy, když jsme ztratili čas na odpočinek, naslouchání, žasnutí… Najdeme-li znovu čas naslouchat navzájem svým příběhům - příběhům o vlastnění a ztrátách, moci, bolesti, odvaze, naději, uzdravení, samotě a vztazích, objevíme přístup k moudrosti, která pomáhá žít. Autorka v knize Obejmout život předkládá čtenářům pozoruhodnou sbírku příběhů ze života, které vypráví z pohledu lékařky, profesorky medicíny, terapeutky, ale i ženy zápasící s vlastní těžkou chronickou chorobou. Radí, jak nepodlehnout skepsi z těžké nemoci a kde hledat sílu pro její zvládání. Kniha osloví zájemce o beletristické příběhy zaměřené na kultivaci fyzické, duševní i duchovní stránky života člověka.... celý text
Literatura naučná Osobní rozvoj a styl Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2007 , PortálOriginální název:
Kitchen Table Wisdom
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Četla jsem už více než před 10 lety a tehdy se mi kniha moc líbila, i když mnoho si z ní už nepamatuji (= signál, abych si ji znovu přečetla :-)). Vzpomněla jsem si na ni docela náhodou nyní při čtení jiné, s tématem moc nesouvisející knihy "Příměří" od P. Leviho. Konkrétně, vytanul mi na mysli příběh z příběhu "Dlouhá cesta domů", který je součástí knihy "Obejmout život". Píše se v ní o tom, jak krásná, úspěšná, inteligentní a vždy dobře upravená žena po zemětřesení v jednom americkém městě absolvuje cestu domů pěšky, protože nefunguje žádná doprava. Jde dlouhé hodiny, samozřejmě na takovou "túru" není vybavena, boty (lodičky) zanedlouho zničí a odhodí. Domů se přesto dostane ve zdraví, což byl, alespoň z mého pohledu, malý zázrak - představte si jít bosí městem, přelézat trosky... není to úplně příjemná představa. Autorka příběh vyprávěla z jiného důvodu, šlo o vztah dotyčné ženy a jejího snoubence, vztah, který po této příhodě doznal velmi pozitivních změn. Mně ale v paměti utkvěly hlavně ty boty a to, že by měl být člověk kdykoli připraven na dlouhý pochod. Leviho kniha, kterou zanedlouho dočtu a okomentuji, mi v tom dává za pravdu, byť celé to srovnání je, to uznávám, hodně mrazivé...
Skoro každá kapitola mě neuvěřitelně dojala. Příběhy o tom, jak nás ovlivňuje naše minulost, jak nemoc a smrt vstupuje do života každého z nás, jak je někdy prostá lidskost mnohem víc než odbornost... Silné a přitom obyčejné.
Zajímavé čtení, autorka popisuje příběhy pacientů, nemocí, uzdravování..... Příběhů je hodně, mezi nimi se zároveň dozvídáme životní příběh Naomi, která se stává moudrou lékařkou, i když (nebo právě protože) trpí vážnou nemocí. Díky jejím zkušenostem převažuje naděje v uzdravení.
knihu mi doporučila paní, která se zajímá o psychologii. Pro mě, jakožto praktika byla dosti náročná na čtení, pokud jsem z ní chtěla něco mít. U některých příběhů nebylo lehké najít, co tím chtěla autorka říci.
Kniha se poskládána z příběhů, které se staly buďto samotné autorce nebo některým z jejích pacientů. Z něktrých se lze poučit více, z některých méně, všechny jsou svým způsobem zajímavé. Bylo fajn ji číst, vracet se k ní nebudu.
Tohle je nečekaný poklad, který si mě našel v antikvariátu. Kniha plna hlubokých moudrostí podávaných nenásilnou a jemnou formou - prostřednictvím příběhů skutečných lidí. Bez moralizování, s velkým nadhledem a pochopením, s přijetím bez podmínek. A to mě zasáhlo na dřeň. Z jiných důvodu, než bych bývala očekávala. Přála jsem si, aby kniha neskončila... (haha) Kniha pro lékaře i léčené a jejich blízké, pro umírající (a jejich blízké) a pro kohokoliv dalšího, koho zavolá. Wow. Kniha o hloubce opravdové lidskosti. Děkuju za ni.