Obětina
Sharon J. Bolton
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/210831/bmid_obetina-pMM-210831.jpg
4
572
572
Pro Toru Hamiltonovou bylo už samotné přestěhování do shetlandských končin dosti skličující. Nemohla tušit, že prvotní rozmrzelost brzy vystřídá děs. Za jednoho deštivého nedělního odpoledne nalezne v rašeliništi dokonale konzervovanou mrtvolu mladé ženy, v jejíž hrudi zeje díra po brutálně vyrvaném srdci. Tři runové znaky na kůži zemřelé připomínají tajemná vyřezávaná znamení, která Tora vídá rozesetá po celých Shetlandách, dokonce i na krbové římse tchánova domu. V pátrání po původu run zabředá až ke středověkým legendám a usilovně se snaží nalézt jejich spojitost s mrtvou ženou. Čím více poznatků se jí daří shromáždit, tím silněji na ni manžel, šéf a dokonce i nevrlý detektiv naléhají, aby věci nechala, jak jsou. Opravdu jim jde jen o její duševní klid? Snad by tomu Tora uvěřila, kdyby ji ovšem najednou nezačaly děsit ty výhrůžky. Valí se na ni jako studené shetlandské mlhy a obalují ji hrůznou jistotou: někdo si přeje, aby pátrání okamžitě a jednou provždy nechala. Za každou cenu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2014 , DominoOriginální název:
Sacrifice, 2008
více info...
Přidat komentář
Výborné. Šílené. Neuvěřitelné. A přeci tak trochu pravdivé.
Dosud jsem přečetla 9 autorčiných knih a Obětinu považuji za nejlepší z nich.
Velmi napínavý thriller, dějově zřejmě předchází sérii o Lacey. Překvapilo mne, že zde vystupuje Dana Tullochová ze série o Lacey, i když jinak se jedná o zcela samostatný příběh. Kniha se četla skvěle a prostředí Shetland je také působivé, i když samotný motiv "tajné společnosti" mi připadal přece jen až příliš fantastický, ale kdo ví...
Má první kniha od autorky a bylo to počtení teda. Děj hned hodí do víru a nejde přestat číst. Občas mrazivý pocit na zátylku, když po dlouhém pátrání vyšlo najevo pravé tajemství jednoho ostrova. Určitě doporučuji.
Zajímavý námět, úžasný popis přírody, napínavé, ale...ale někdy asi na mě moc zdlouhavé a natahované a hlavní hrdinka mi přišla taková nějaká nereálná. Ale kniha určitě stojí za přečtení.
Kniha není psána na jeden nádech. V okamžiku, když si myslíte, že máte vraha, zjistíte, že vrahem dotyčná osoba není. Bylo zjištěno, že není, ale vše se zvrátí. Celá konstrukce stojí na obtížně prokazatelných základech, které vyžadují dramatické zjišťování. Je vrahů víc? A skutečně není vrahem ten, komu jste od počátku nevěřili? Možná někdo funguje jako pojistka. Navíc k myšlence, že jste odhadli vraha dospíváte hned v několika fázích knihy a dokonce i tehdy, když máte ještě cca 150 stran před sebou a myslíte si, že je to konečná, tedy že k žádnému zvratu už nedojde. Tehdy, když se domníváte, že máte vyřešeno, rozeznívají se zvony, vše se náhle rozproudí a zase následují vysvětlení na vysvětlení. Zjišťujete, že nikomu nemůžete věřit. Připadala jsem si jako na vlnách, unášena kdoví kam. Je to jako rozbouřené moře, kdy jedna vlna sleduje druhou, někde jdou proti sobě, někdy dochází k přílivu, někdy k odlivu. A hlavně to dobrodružství! Široké rozmáchnutí perem a ladné vystižení neočekávaného je příznačné pro S. J. Bolton, jejíž díla si ještě vyhledám a s chutí je budu číst stránku po stránce. Tento okamžik bude mým čtenářským naplněním.
Břehy omývané Severním mořem a Atlantikem studí, deště bičují a mlhy zahalují. Shetlandy jsou ideálním místem pro zločin, tuším. Skotsko se mým cestovním trasám zatím vyhýbalo, ale zažila jsem mlhy na sousedních Faerách, mlhy, které se nezvednou třeba celý týden. Jeden den se však mlhy rozestoupily a krása nekonečně zelených kopců ozářených sluncem a s pasoucími se ovcemi, skal vystupujících z vod kolem ostrovů.. byl více než dokonalou satisfakcí za vytrvalý mlžný šál kolem očí. Tora (jak jinak) však ve svém soukromém pátrání naráží nejen na mlhy. Sharon Boltonová namíchala koktejl severské mytologie, dávných legend a tajemství a zrádných zlosynů. A nezačne to ničím menším než snahou pohřbít svého mazlíčka, koně. Boltonová je dobrá vypravěčka, která si umí pohrát se svými postavami, někdy možná až moc, i se zápletkami a děj má spád. A ten, kdo se zabývá runami, o kterých já nevím téměř nic, si tento temný příběh nejspíš užije ještě o něco víc :-).
Fíííííha! Tak to byla parádní smršť! Má čtvrtá kniha od této autorky a zase nezklamala. Vůbec nebyl špatný nápad, přimíchat do děje prastaré příběhy o mystických bytostech. Prostředí kde se vše odehrává se tomu přímo nabízí... Kniha měla správné, mrazivé napětí se spousty záhad k vysvětlení, které vás nutí číst dál a dál, až k samému rozuzlení, závěru knihy.
85%
Třetí runa byla jednoduchá, jednalo se jen o dvě zkřížené linky. Našla jsem ji: Nauthiz neboli v překladu Oběť nebo Obětina. Jejímu významu se přiřazovaly Bolest, Strádání, Hladovění.
Myslím, že jsem na znaky koukala příliš dlouho, protože se mi postupně rozpily a jejich kontury přestaly být zřetelné. Když jsem ale zavřela oči, viděla jsem je pořád před sebou. Bolest, Strádání, Hladovění. Do čeho jsem se to, proboha, zapletla? Obětina? Jaká zrůda si dá tu práci, aby vyřezala do ženského těla tahle slova?
To se tak krásně četlo! Hodně temný příběh. Sheklandské ostrovy opředené legendami a plné tajemství. A ty legendy hrají v příběhu významnou roli. Moc jsem fandila Toře, která se rozhodne vyřešit případ mrtvé ženy s vyříznutým srdcem a tak se sama dostává do nebezpečí života. K tomu musí mimo jiné rozluštit runy, vyříznuté na zádech mrtvé ženy. Rozkličkování celé záhady sice nebylo příliš reálné, ale vůbec mi to nevadilo.
Četla jsem už podruhé, nechápu proč jsem tenkrát dala knížce nižší hodnocení. Teď se mi líbila moc a musím doporučit všem, kteří ji ještě nečetli.
Moc se mi líbila, ale rozuzlení a závěrečné akční ukončení mi přišlo až dost nereálné, ale nicméně - přečteno jedním dechem.
Poměrně slušný thriller ze severu, od autorky bych ani nic jiného nečekala. Na sérii s Lacey to však bohužel nemá, takže ubírám hvězdu.
Kniha rozhodne zaujala, len ma mrzí trochu nudnejší stred /kvôli tomu -1*/, našťastie sa to potom zase rozjelo xD všeobecne by som to hodnotila tak na 4,5* xD
Zajímavý detektivní příběh, částečně za použití legendy a vystavěný na skupině lidí, kteří si myslí, že si toho mohou dovolit víc než ti ostatní, aniž by za to museli nést následky.
Pěkně temný příběh. No ale odehrává-li se na tom severskými bohy zapomenutém koutku světa, točí se kolem rituálů a severských run a hlavní hrdinka se ke všemu jmenuje Tora (Thora), tak jsem hezky zaseknutá.
Pomalý rozjezd mi doplňovala hromada pro mě zajímavých informací jednak o ostrovech, místopisu i medicíně. Pokud autorka fabulovala, sežrala jsem jí to i s navijákem. A když se věci vyjasní a vy se podíváte na to, kolik ještě zbývá stran do konce, tušíte, že ta pravá jízda teprve začne. Jistě, přitaženo za vlasy. Ale co my víme o trollech a trowech a hlavně - co my vůbec víme? Moderní medicína umí tolik věcí, že v rukou špatných lidí se můžou dít opravdu neuvěřitelné věci. A vždy jsou tu lidé, kteří mají sami sebe za vyvolené. A na tohle příběh upozorňuje.
Za mě dobré. Lehounce jsem se vrátila k Purpurovým řekám.
Osobně mě akorát trochu vytáčely veletoče v chování dvou hlavních mužských, protože Kenn i úžasňák Gordon mi připadali od začátku jako pěkně manipulativní machové, takže v tom světle mi Tora připadala jak geniální tak hloupoučká. Ale chápu, že to mělo vytvářet napětí, takže zvedám palec, dávám 5 a dumám, kde vezmu čas na všechny ty úžasné autory co mám v "to read" listu, SB k nim počítaje ☼
Anotace: "Ponurá blata. A mrtvola s tajemnými runovými znaky," stačila k tomu, abych věděla, že mě kniha bude bavit. A opravdu nezklamala, přečetla jsem ji do večera na jeden zátah. Je vyprávěná z pohledu hlavní hrdinky Tory, se kterou mám mnohé společné, proto mi byla hned sympatická. Děj se odehrává na skotském souostroví Shetlandy, jehož prostředí je krásně popsáno. Příběh se pěkně vyvíjí, a nabízí zajímavé vložky z oblasti medicíny a místní mytologie, i když ke konci už je trochu přitažený za vlasy. Autorčin sloh je fantastický.
Moje první setkání se S.J. Bolton. Kniha se mi dobře četla, příběh se zdál zpočátku taky zajímavý, ale pak moje nadšení notně ochladlo a poslední třetinu knihy jsem trpěla. Rozuzlení a závěr knihy mi přišel, mírně řečeno, přitažený za vlasy. Naštěstí jsem si následně se sérií s Lacey spravila chuť.
I když jsem se s Torou nedokázala nějak ztotožnit a vlastně s nikým z postav v knížce, občas se v ději zdánlivě nic zásadního nedělo a motiv mi přpadal ne úplně uvěřitelný, knížka byla napínavá a dobře se četla.
Klasická S. J. Bolton. Kniha obsahovala všechno, tajemství, vraždy, pohnuté vztahy, krásnou krajinu a popis prostředí. Všechno, na co jsem zvyklá. Možná místy měla pomalejší spád, než jsem u autorky zvyklá, ale četba to byla skvělá.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Volavka |
| 2016 | Tak to je, tak to bude |
| 2017 | Má ji rád, nemá ji rád |
| 2014 | Obětina |
| 2019 |  Rakvář |
Pochybuji, že z téhle vražedné reklamy na Shetlandy jsou místní obyvatelé nadšeni. Jde o autorčinu prvotinu, tu přesvědčivější část tvorby měla před sebou (nejvíc mě bavila série s Lacey Flint, škoda, že jen čtyřdílná). S doktorkou Torou a programem Mapy.cz jsem procestoval skoro celé souostroví (do něhož jsem se přenesl z nedalekých Hebrid – po přečtení Mayova Ochráním tě) a podezření měnící se v jistotu nás osvítilo září přímo polární ještě v první třetině knihy. Tora vše promyslí, spočítá, vysvětlí, a je jasno. Pak se ale něco stane, Tora se vrhá do sebevražedné akce, vše promyslí, přepočítá a znovu je jasno. Jenže s jiným výsledkem. No, a to se ještě několikrát zopakuje. Za překombinovanost zápletky by se nemusela stydět ani Agatha Christie, za akční prostřihy zase James Bond.
75 % (zatím 489 hodnotících s průměrem 87 %).
…
Přistoupil blíž, pozorně se na mě zadíval. Tahle schopnost velkých mužských nahánět strach je hrozně nespravedlivá; chlap nemusí být chytrý, nemusí vyhrožovat, stačí jen, aby byl hromotluk. Ustoupila jsem, obešla jsem ho velkým obloukem a postavila se k oknu.