Objevování Bible
Israel Finkelstein , Neil Asher Silberman
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/50568/bmid_objevovani-bible-oIg-50568.jpg
4
23
23
Svatá Písma Izraele ve světle současné archeologie. Dílo těchto autorů doznalo v mnoha zemích nesporných úspěchů. V této knize se zabývají otázkami základního charakteru: Co víme o době izraelských patriarchů Abraháma, Izáka a Jákoba? Kdy vznikl monoteismus? Kdy a kde se objevily první Izraelité? Jak se izraelský lid poprvé dostal do země zaslíbené? Kdy a proč se stal Jeruzalém hlavním městem starověkého Izraele? Na tyto a další otázky zde dostáváme nové a často překvapivé odpovědi. Tak si oba autoři vytvářejí základ pro svůj fascinující výklad, jak a proč se biblická vyprávění výrazně liší od místních archeologických nálezů.... celý text
Duchovní literatura Náboženství Literatura naučná
Vydáno: 2010 , VyšehradOriginální název:
Bible unearthed, 2008
více info...
Přidat komentář
Otevírá nové obzory. Ukazuje pravost událostí ve Starém zákoně Bible podle archeologických nálezů. Člověk by podle této knihy neměl brát popis událostí ve Starém zákoně zcela doslovně. Kniha zároveň popisuje pravděpodobné okolnosti vzniku vyprávění Starého zákona a důvody pro faktické změny v příbězích. Určitě doporučuji do knihy nahlédnout každému, koho zajímá Bible ať už jako věřícího člověka nebo jako důležitá historická a kulturní kniha. Přečíst ji celou se mi však nepovedlo, neboť je to velmi obtížné čtení a po pár kapitolách už mi nepřinášela nic moc nového.
Ač nejsem revizionista a mám raději Devera, musím říct, že kniha podává velmi komplexní pohled na řadu dílčích otázek, které dnešního křesťana mohou tížit. Jen mi přišlo, že pánové příliš tlačí na pilu a všude, kde to lze, prezentují svůj pohled na věc. Na druhou stranu nic nového pod archeologickým sluncem.
V mnoha ohledech inspirativní kniha, především v otázkách vzniku Starého zákona a možných motivací sepisovatelů starozákonních příběhů, které se odrazilo v hodnocení vlastních panovníků a okolních kmenů. Velice čtivě a přehledně napsáno. A hlavně se na rozdíl od mnoha jiných badatelů biblických dějin nesnaží přesvědčit o své neomylnosti.
Kniha je psána (a přeložena) dobře čtivým a poutavým jazykem. Autoři se však v textu často dopouští nedovolenách zkratek a vyvozování závěrů, které nelze vždy formulovat s takovou jistotou, s jakou jsou předkládány. Při bližším ohledání tak kniha místy působí spíše zavádějícím dojmem. Cituji z recenze Jiřího Hedánka (vyšlo v Theologia vitae, 2018-2021/1, 121-126):
Typickým vyjadřováním knihy jsou skryté logické skoky od jednoho či dvou faktů s přiznanou mírou nejistoty přímo k úsudku prezentovanému s jistotou. Sekvence "pravděpodobně", "přibližně" a zakonečné jako "lze s jistotou tvrdit (str. 49 a 50) jsou spíše běžné. Podobně kategoricky (na téže straně) něco platilo o Kádeši "pouze v 7. stol. př. n . l.", ale jen proto, že ten Kádeš je "s největší pravděpodobností Kádeš Barnea" (kde byla v 7. stol. postavena velká pevnost). To platí i o tvrzeních, že se něco nenašlo, pokud mají dokazovat, že nebylo. Jak známo, neexistence důkazu není důkaz neexistence, i když se někomu tak může zdát. (V archeologii je důležité to mít na mysli téměř neustále.)