Obrácený půlměsíc
Jiří Hanzelka , Miroslav Zikmund
Až se před námi otevřou hraniční závory v Českých Velenicích, pojedeme s nimi přes Vídeň, Budapešť a Bělehrad k boce Kotorské, strmou silnicí vyjedeme od mořského zálivudo hor, abychom nazítří v orosené trávě popřáli dobré jitro první albánské želvičce. V této kinize objevíme mnohé, co běžnému turistovi či návštěvníkovi s aktovkou důležitých spisů zůstane navždy utajeno. Kniha má opět pěkné barevné i černobílé obrázky i s mapou. 1 barev. mapa, 144 s. fot. příl., 64 s. barev. fot. příl. D-12*10519... celý text
Přidat komentář
Zajímavá sonda do života lidí Albánie a hlavně Libanonu. Pánové H+Z měli velmi zajímavý způsob psaní, který mě velmi baví. Mám jejich cestopisy moc ráda a tak přečtení této knihy doporučuji.
Obracený půlměsíc pánů Hanzelky a Zikmunda je jeden z řady cestopisů, které vyšly a vzešly z jejich cest po světě, do jakého jim tehdy bylo dovoleno jet a o kterých psát. Tento konkrétně pojednává o cestě přes Balkán až do dalekého Orientu. Byť jejich úplně první cesta započala spíše jako obchodní, s ohledem na změnu poměrů za jejich nepřítomnosti se pak z pánů stali ryze autoři cestopisů v rámci cestami za poznáním nejenom socialistického přátelství. Jejich svědectví však dává mnohem více, než ideologickou masírku a sepsané zápisky navždy zůstanou nesmírně zajímavým svědectvím o životě v dodnes dalekých zemích v časech, kdy byly mnohem nedostupnější, než je tomu dnes. Jejich odkaz přežil nejenom období totality i následnou změnu poměrů a budí zájem u dalších generací. Což je jedině dobře a já pevně doufám, že tomu tak bude i nadále.
postřehy z Albánie zajímavé , i když to v tehdejší době nešlo napsat po pravdě, byl to taky socialistický stát , diktátor Enver Hodža se v roce 1961 rozkmotřil s velkým bratrem SSSR a většinou socialistických států a orientoval se na Čínu, byl posedlý invazí z moře a stavěli se všude bunkry, které jsou tam tam do teď, jeden z nejzaostalejších států tehdy i dnes .
Když jsem byla malá, myslela jsem si , že jsou tam na fotografiích strašidla a čerti, ale někde hodně a hodně daleko. Určitě si pamatuji obrázek, jak bubák vede oslíka. Bylo by lepší, kdyby z knihy do našeho světa vyskočil ten jejich oslík a ne ta strašidla. Petra
Těžko mohu hodnotit dílo dvou cestovatelských legend, které psali za jiných poměrů. Jejich chvála socialistické přeměny Albánie ve mně vyvolala úsměv, jejich návštěva ve výrobně hašiše údiv, o čem se smělo za socialismu psát. Snad jen názor na antické sloupy se od té doby nezměnil.
Detailní popis cesty včetně mapových podkladů a závěrečného slovníčku výrazů ukazuje na jejich preciznost při přípravě cest, což by mohlo být vzorem pro mnohé dnešní cestovatele.
Každopádně se jedná o cenný dokument doby, který časem získává na hodnotě.