Obrana historie aneb Historik a jeho řemeslo

20.11.2024

Rozhodně zajímavá a podnětná kniha, která se divá na historii z poněkud jiného pohledu, než tehdy bývalo zvykem. Myslím ale, že by měl být čtenář alespoň malinko obeznámen o tématech, o kterých se zde pojednává, než ji začne číst.

10.03.2024

Nesmírně zajímavá a důležitá kniha. Je pozoruhodná již samotnými okolnostmi svého vzniku, ale především množstvím (dnes již naštěstí alespoň některými historiky akceptovaných) myšlenek. Jako bonus je vše deklarováno v laskavém a skromném tónu, což v době často sebejistě a nekompromisně prezentovaných blábolů působí velmi osvěžujícím dojmem...

03.07.2022

Úžasná kniha, kterou jsem přečetla "jedním dechem". Autor má dar podat své myšlenky ostatním tak jasně a čistě, že jsem se ani nenadála a byla jsem na konci obohacena o nové obzory. Jenom z té poslední, nedokončené a nepojmenované kapitoly mě jímá smutek...

29.06.2021

Tato útlá knížečka dodnes pomáhá mnoha historikům. Je krásná v tom, že Marc Bloch, zde vysvětluje, on konkrétně svému synovi, ale jeho argumenty mohou být použity na kohokoliv, že historie není jen nějaká chronologická linka, na které se vyskytují data nejznámějších politických dějin, ale opravdová věda, která se zajímá o život člověku a člověk by se měl zajímat o ni.

27.10.2020

Marc Bloch psal „Obranu“ z velké části pro studenty své mladé vědy, aby jim dodal sebevědomí proti různým pozitivistickým utrhačům. Nepochybně by zaplesal, kdyby viděl stav našich universitních výtisků; není pochyb, že studenti ji čtou o sto šest. A určitě nejen proto, že tohle krásné dílko zůstalo navěky nedopsané, když byl autor v roce 1944 zastřelen, a tím pádem je to útlá knížka.

Blochovy myšlenky plynou hladce a srozumitelně, oživované různými příklady, přirovnáními, metaforami a aforismy: „Který historik by nesnil o tom, že by jako Odysseus napojil stíny zemřelých krví, aby se jich mohl vyptávat?“ (Áách, kolikrát jsem si tohle říkala nad svojí bakalářkou!) Může je číst vlastně kdokoliv, kdo má zájem o historiografii a určité povědomí o francouzských dějinách. Pokud se do nich ovšem pustí student, bude jeho dojem nejspíš záležet na tom, v kterém stupni to udělá: bakalář asi ještě nemůže porovnávat Blochovy „řemeslné“ zkušenosti se svými, magistrovi asi zase řada věcí přijde příliš samozřejmá a intuitivní.

Já jsem se přesto ani chvíli nenudila. Velice vnímavé mi přišlo Blochovo pochopení pro význam podvědomí nebo jeho „psychologie svědectví“, která mi připomněla Le Bonův výzkum lidské duše z konce 19. století. Hned na začátku mě upoutal postřeh, že ustavičné hledání Počátku, „modla kmene historiků“, koření v německé romantické embryologii a církevních dějinách. Líbila se mi úžasně bystrá analýza, jaké postavení má historiografie mezi vědami (například na rozdíl od chemie si předměty svého bádání nemůže vytvořit; naše výzkumné objekty se často pojmenovávají samy; každý jednotlivý badatel si vytváří individuální slovník, ...).

Nadchlo mě stručné vylíčení dějin kritického myšlení, které začalo u pomocných věd historických a vzápětí přešlo i do etické praxe, protože nenechat nespravedlivě odsoudit obžalovaného vyžaduje stejný kriticismus jako rozbor pramene. Nejvíc ze všeho mě však oslovila Blochova zásada rozumět lidem minulosti, místo abychom je soudili, neboť obojí se vzájemně vylučuje. (Kdybychom se tím tak ještě řídili.)

Mám splín z kapitoly, která nemohla být dokončena. Doufám, že tuhle knížku, kterou jsem si tolik let chtěla přečíst, dostanu jako téma přinejmenším u jedné zkoušky, abych si o ní mohla podebatovat s vyučujícím. A ještě před koncem semestru ji proberu s přáteli. Její myšlenky, a především celkové ovzduší a tón, si přímo vynucují, aby se o nich mluvilo.

08.11.2018

Historie je o něčem jiném než chronologický výčet událostí, jak ho většinou známe ze školy. To jsem tak nějak tušil, ale až tato útlá knížka mi dala odpověď, o čem všem skutečná historie je, může být nebo by být měla. Přesto, že se Bloch snaží o co největší srozumitelnost, předpokládá jistou znalost historie, a to především francouzské (ale zbytečně se toho nelekejte). Doporučuji si přečíst i předmluvu, kde jsou základní teze spisu přehledně shrnuté.

08.10.2018

Dílo, ke kterému jsem musela dospět a "promyslet se", ale stálo to za to.....nicméně tady jsem už při prvním setkání v prvním ročníku v plné míře pochopila, jaká propast zeje mezi ve škole vykládaným dějepisem a historií, mezi "fakty" a pravdou, a jaká krása a zodpovědnost v tom řemesle je.....vlastně zejména ta zodpovědnost a poctivost, pokora, a hlavně, řekla bych, lidskost.........

23.11.2015

Kniha mi otevřela dokořán mnohé dveře, do kterých jsem až doposud jen nahlížela. Úvahy skvěle shrnuje název celé publikace, vskutku jde o obranu historie, kterou Bloch pojal velmi svědomitě a navíc i poutavě. Obranu historie by si měl přečíst každý student tohoto oboru (dalo by se říct, že jde o takový úvod do studia) a vůbec všichni, kteří se o historii zajímají na hlubší úrovni a přemýšlejí i o jejích metodách, o příčinách v dějinách a podobně. Srozumitelnosti výkladu přispívají i četné příklady, bez nichž by byl text mnohem tíživější.