Obratník kozoroha

03.09.2022

Prvních pár kapitol působí naivně, jako pláč špatného básníka nad krutostí světa, jako banální vzdechy plné sentimentu a prázdné pohledy těch, kteří byli šťastní a už nejsou. A pak se to rozjede jako básník na motocyklu či medik běžící ulicí Paříže - a z prachu se začnou rodit perly... Kreativní výstřik autora mírně přes dvacet, souputníka Jiřího Wolkera, v románu složeném ze střípků spojených několika málo postavami a atmosférou hledání, nebo snad báseň v próze rozdělená do kapitol? Přežijte prvních pár stránek, než si zvyknete na neotřelý, metaforický jazyk a naskočíte na rytmus - a Hoffmeister se vám odmění...