Obrazová historie letectví

02.07.2024

Tato publikace příliš nesplnila mé očekávání, a to z jednoho prostého důvodu.
Jsou zde převážně zastoupeny létající prostředky ze zemí jako USA, Velká Británie a Francie, a v menší míře Itálie a Rusko. Nejméně je zde z větších zemí zastoupeno Německo.
Nemohu se ubránit dojmu, že knihu psal a editoval nějaký pravověrný anglosaský patriot, zřejmě Angličan, který opravdu nemá rád Němce, a kterému válečné křivdy dosud sužují duši.
Ne, nejsem latentní neonacista a vůči jakémukoliv autokratickému a totalitnímu režimu mám odpor. O tomto tématu ale tato kniha není.
Tato kniha je o létání a letadlech a jiných typech techniky spojené se vzduchoplavbou, a například v sekci Průkopnické letecké konstrukce nevidím zásadní typ, například známá "Pfeil" neboli "Šíp" z rýsovacích prken inženýrů z firmy Dornier, a sice model Do-335. O "nejpozoruhodnější konstrukci všech dob" bych tu také nenašel ani zmínku, a tak pracovníci firmy Blohm und Voss, strůjci modelu BV-141, tak přišli zkrátka. To samé platí u hydroplánů. Kdo z neznalých historie Flugbootů by si třeba pomyslel, že model BV-138 přezdívaný "Fliegender Holzschuh" neboli "Létající dřevák", měl dvoudobé motory na naftu, a navíc s protiběžnými písty typu boxer. Další historická perlička neortodoxního přístupu špičkových německých techniků, o čemž se zde ale člověk nic nedozví. Škoda.
Vše je okořeněné pošlapáváním úspěchů, kterých německá letadla dosáhla, byť (a naštěstí) za druhé světové války sloužila jen ve velmi malých počtech, a byť (by) byla sebedokonalejší, na tisícičetné svazy amerických a britských bombardérů, křižující oblohu nad Německem a jím okupovaných územích dnem i nocí, byly jejich schopnosti a přelomové konstrukce krátké, nehledě na nezkušené a málo proškolené piloty, kteří neuměli snad ani zpola využít jejich předností.
Tento přístup mi trošku evokuje pojetí knihy Bojová letadla Luftwaffe, kde je vše ještě více umocněno tím, že se vše týká ryze německé druhoválečné letecké techniky, a vše psal pochopitelně opět anglický autor a editor.
Z tohoto důvodu mi přijde přístup k vytvoření knihy poněkud nefér a zavádějící, protože jak už jsem zmínil, americká, britská a francouzská letadla zabírají snad i více než dvě třetiny publikace. Pak zbylo trošku prostoru pro italská a ruská, a nejméně (ze zemí, které se velkou měrou podíleli na vývoji letadel a jiných prostředků) německá. A ještě dodám, že japonských, která se například za druhé světové války pyšnily mnoha prvenstvími a než je cca v roce 1943 začala překonávat ta americká, tak o těch je v celé knize možná všehovšudy tak tucet.
Kniha je hezky vyhotovená z vysokogramážového křídového papíru, obrázky jsou hezky sytě barevné. Ale to pojetí...
Tři hvězdičky ***