Obuvníkova žena
Adriana Trigiani
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/217679/bmid_obuvnikova-zena-ILA-217679.jpg
4
383
383
Příběh dvou lidí, kteří si byli od první chvíle souzeni, začíná krátce po roce 1900 v italské Lombardii. Malý Ciro prakticky osiřel poté, co mu důlní neštěstí vzalo otce, matka se duševně zhroutila a spolu s bratrem Eduardem jej ponechala v péči řádových sester. Enza naopak žije uprostřed početné rodiny. Jejich cesty se krátce, ale osudově protnou nad hrobem Enziny sestřičky Stelly: zralejší Enza ihned tuší, že poznala toho pravého, a i lehkovážnější Ciro má od té chvíle Enzu zapsánu hluboko v srdci. Shodou nečekaných zvratů se ale jejich vztah rozvine až po mnoha letech a na druhé straně zeměkoule – znovu se potkávají až v New Yorku, kde se Ciro učí obuvníkem, a Enza se uchytí jako kostýmní švadlena v Metropolitní opeře... Opojné, pestré a romantické vyprávění je prodchnuto vším, co činí Itálii Itálií a co si utečenci z vlasti brali s sebou i do Nového světa: prostým labužnictvím i upřímnou zbožností, lehkovážným přátelstvím i hloubkou citu, řemeslnou dovedností i rodinnou láskou.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
The Shoemaker´s Wife, 2012
více info...
Přidat komentář
Za mě příběh lásky, která překonala spoustu překážek a nástrah. Ciro i Enza si mě získali. V mládí se potkali a osud chtěl, aby se potkali i za velkou louží. Jen ten konec mě překvapil. Jedna z mála knih, ke kterým se ráda vracím.
Kniha je někdy porovnávána s knihou Chlapec, který rozdával sny. Za mě jsou obě originální, své a poutavé, nelze srovnávat.
Kniha se rychle četla, styl čtení mi hodně sedl a dalo mi vždy velkou práci knihu odložit...
Líbil se mi příběh Enzy (zde jsem si dlouho zvykala na její jméno, připadá mi mužské) a Cira, jejich životní pouť. Místy hodně smutné čtení, konec jsem si přála úplně jiný.
Dle mého mistrovsky napsaná rodinná historie, včetně historického pozadí.
Za mne moc příjemné čtení.
To bylo strašně dlouhé. První část odehrávající se v Itálii byla fajn, ale v Americe se to vleklo, no každému se líbí něco jiného, toto nebylo nic pro mě.
Příběh krásný, ale místy se děj hodně vlekl a popisy hrozně rozvláčněné. Knížku jsem prokládala četbou jiné knihy, ale jsem ráda, že jsem jí četla.
Příběh knihy nebyl špatný, ale něco mu chybělo. Čtení mě nebavilo a po 200 přečtených stranách jsem zvažovala, že knihu nedočtu. Nicméně mám ve zvyku dočíst všechno, tak jsem dočetla i tuto. Čekala jsem, že třeba aspoň závěr překvapí, ale bohužel..kdybych knihu nedočetla, o nic bych nepřišla. Tři hvězdy dávám za jinak pěkný námět o životě lidí ze začátku 20. stol.
Věty frázovité, slova prázdná ... přečetla jsem 60 stran a nic mi to zatím nedalo. Námět je pěkný, ale styl psaní je plochý, chybí mu DRIVE. Škoda, knihu odkládám, nebaví mě.
Tak tuto knihu jsem si představovala úplně jinak. Příliš "červené knihovny",příliš staromilské. Odkládám, neboť mě nebaví se ke čtení nutit.
Krásná kniha o životě lidí, kteří byli nuceni odejít do Ameriky na počátku 20.stoleti. Někteří, aby začali zcela od počátku nový život, jiní aby zajistili finančně svoji rodinu ve své vlasti. Stále ve mně doznívá nádherně vyprávěný příběh lásky Enzy a Cira. Opět jsem se při jeho čtení v závěru nevyhnula dojetí. Doporučuji k přečtení.
Příjemná knížka, určená spíš ženám. Autorka s gustem popisuje přípravu jídla, na přebalu knihy se píše, že vydala i kuchařku italských jídel, ta by mě zajímala.
Nádherná kniha, která mne naprosto pohltila. Líbila se mi mnohem víc než Chlapec, který rozdával sny - podle mého názoru jsou si oba příběhy tematicky tak trochu podobné. Protože i zde hlavní hrdinové odchází z Itálie do Ameriky (snad) za lepším životem. Kniha je dobře a poutavě napsaná, je v ní spousta emocí a v poslední části je i hodně smutná. Cira i Enzu jsem si hned oblíbila, i když trvalo hodně dlouho, než se z nich stal pár. A posléze jsem musela obdivovat Enzu, pro její sílu a statečnost, s jakou musela nést rány osudu, ale i pro její ochotu pomáhat jiným. Tato žena by mohla i dnes být vzorem nejednomu z nás...
Zajímavé téma, dobře vypracované hlavní osoby ale chvílemi těžkopádnost. Na knížku jsem se těšila, ale v půlce jsem se musela hodně nutit ke čtení. Chyběl mi spád. Přesto mě kniha zase upozornila na pro mě důležité hodnoty (rodina) i pravdy (každý žijeme svůj život a jsme za něj zodpovědní, máme jít za hlasem svého srdce). Myslím, že si své čtenáře najde, ale mě to na zadek neposadilo.
Nádherná, dojemná knížka, ze které na vás dýchne nostalgie a osudovost, a to o to více, že vychází ze skutečného příběhu autorčiných prarodičů. Postavy jsou sympatické svou odhodlaností a zároveň pokorou, popisy prostředí jsou velmi líbivé (Amerika na vás opravdu působí jako země možností, kde na lidi čeká naděje na lepší život, a Itálie se zdá jako ráj) a zápletka je příjemně romantická. Navíc je kniha psána velmi kultivovaně, takže působí mile a něžně. Čtení tohoto románu bylo pohlazení po duši.
Kniha čtenáře určitě zaujme. Je to poutavé čtení o osudech Italů, kteří se rozhodli k daleké plavbě do Ameriky, aby jejich početné rodiny mohly důstojně žít. Myslím si, že Adriana Trigiani je jméno po italských předcích, kteří podobně jako Ciro a Enza hledali a našli v Americe své štěstí.
Opravdový poklad! Byl to jeden z nejkrásnějších příběhů, které jsem kdy četla a ihned jsem si ho zamilovala. Osud a láska = co se má stát stane se!
Určitě dávám 5* .
Mám ráda příběhy obyčejných lidí .
Tento se odehrává na začátku dvacátého století , kdy mnoho lidí opouštělo Evropu a odplouvalo do země zaslíbené , Ameriky . mezi nimi jsou i Ciro a Enza z Itálie .
Jejich příběh mi potvrdil, že pracovití lidé se nikde neztratí .
Možná měli trochu víc štěstí než někteří jiní ,ale skutečně se neztratili ani se nepřidali k mafiánům .
I já mám mezi svými předky migranty a ani oni neměli problém zařadit se mezi starousedlíky a jejich děti kromě česky znějícího příjmení už jsou rodilí , v tomto případě , australané .
Kniha mi dlouho ležela na poličce v knihovně a já se odhodlávala ke čtení. Nějak mě nezaujal název ani obálka, netušila jsem, co můžu čekat. Po přečtení musím říct, že to byla chyba, tak dlouho otálet. Příběh se mi opravdu moc líbil. Zamilovala jsem si Cira i Enzu a přiznám se, je to jediná kniha, která mě rozbrečela, ale opravdu rozbrečela. Za sebe řadím knihu mezi nejlepší a rozhodně doporučuji.
Štítky knihy
20. století Amerika Itálie opery a operety přistěhovalci, imigranti společenské romány ságy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Obuvníkova žena |
| 2014 |  Podezřelý / Andělské boty / Zmizení / Nečekaný výhled |
| 2023 | Zmarené dobro |
Moc pěkný příběh, užila jsem si pěkné chvilky s Enzou i Cirem..