Obyčajní ľudia
Judith Guest
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431883/bmid_obycajni-ludia-K3e-431883.jpg
4
62
62
Spisovateľka sa nám predstavuje výrazne ľudským a humanistickým príbehom Conrada Jarretta, usilujúceho sa zaradiť medzi obyčajných ľudí, spomedzi ktorých ho vytrhla bratova tragická smrť a pocit viny, vedúci až k pokusu o samovraždu. Conrad Jarrett sa po ôsmich mesiacoch liečenia na psychiatrii vráti domov, do školy, do prostredia, ktoré mu jednostaj pripomína minulé udalosti. Chlapec sa uzatvára do seba, stráni sa starých kamarátov, dievčeniec, matky, ba i otca, ktorý mu chce pomôcť. Otec ho prehovorí, aby navštevoval psychiatra doktora Bergera. Lekár mu dáva opäť prežiť osudný deň na Michiganskom jazere, keď v búrke prevrhlo lodku a Conradov starší, obdivovaný brat Buck sa utopil. Pomáha mu prekonať pocit viny, že on, horší, slabší, menej milovaný a zaznávaný priateľmi, rodičmi, zostal nažive...... celý text
Přidat komentář
Rodinný román, který vyčnívá nad mnohými svým psychologickým pohledem. Chladná matka, která vytrvale ničí svou rodinu je postrachem pro všechny ženy, které uvažují, jak se vyhnout takovému osudu. Film rovněž skvělý
Psychologický román o rodinných vztazích, postižených nejsilnější tragédií, která v tomto "organismu" může nastat - smrtí dítěte. Přetlakovaný kotel bolestných emocí pod křečovitou snahou udržet fasádu normálnosti a fungovat jako za dřívější iluze bezpečí. Každý se snaží se smutkem nebo pocity viny vyrovnávat svým, pro druhé občas obtížně pochopitelným nebo akceptovatelným způsobem. Dříve neřešené rozdílnosti nabývají na intenzitě nesnesitelnosti ... Vyprávění se rovnoměrně dělí mezi pocity otce a syna, matka tento prostor nedostává a zůstává tajemně nečitelnou postavou. Vyvážená, civilně střídmá forma, kterou si čtenář (podobně jako podkres filmové hudby) vlastně téměř neuvědomuje, o to víc pak vyzní samotné sdělení o tom, jaké neskutečné úsilí stojí přežít tato totální soukromá vykolejení.
Členové reality, kterou bolavé slzy skrápí. City trápí. Situace, které nehladí. Smutek, který rozladil. /V/ hloubi duše. Hledače slunečních hodin.
Pááni, jsem pár minut po dočtení a nějak mi došly slova. Strhující, unášející (jak by to asi označil hlavní protagonista/ lehký odkaz na stranu 155/) s dechberoucími dialogy /místy hodně vtipnými, místy vedoucí k zamyšlení čtenáře/. Doporučuji účastníkům čtenářské výzvy 2020 k tématu č. 5 (já si knihu s dovolením :) zařadím za rok 2019).
Drobnost: na straně 133, kdy (buď autorka či překladatel) bylo jaksi pozapomenuto, že je zmínka o tom, jak se hlavní protagonista domluvil s Jean na učení o půl osmé večer, o kterém není dále v knize ani zmínka, ba to vypadá, že s ohledem na nadcházející děj se učení nekonalo a evidentně i přes neodvolání schůzky si Jean na nic nestěžovala.
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla, absolutním topem jsou rozhovory Conrada s psychologem... Filmové zpracování nezklamalo, i když jsem z něj měla obavy. Během 20 let jsem ji četla již několikrát, v mé knihovně má čestné místo.
Kniha se mi zdála výborná a tak jsem měl nedlouho po přečtení trochu obavu jít se podívat na film. Někdy se u filmu divák cítí ošizen, což bývá nezřídka i tím, že se kniha do filmu prostě nevejde a důraz režisérův je jinde nežli čtenářův. K mému příjemnému překvapení, Robert Redford režíroval, jako by nebyl a převedl na plátno novelu se vším všudy. Měl jsem výborný pocit a za svůj decentní přístup a mistrovství si Oskara vskutku zasloužil.
Já poprvé knihu přečetla a pak podala do antikvariátu. Cca po 8 letech jsem ji přečetla znovu a v antikvariátu si ji zakoupila. (Ale asi to nebyla ta moje!) Autorka opravdu neplýtvá slovy - já ji prosila: "Ještě něco o Jordanovi, prosím."
"Jak to, že se dva inteligentní lidé nemohou dorozumět? Jak to, že si svá nedorozumění nedokáží odklidit z cesty? Kámen úrazu je v tom, že to nemá s inteligencí nic společného."
Studie vztahu tří lidí, kteří navenek nejsou nijak zvláštní, ale uvnitř to vře. Psychologicky nesmírně věrná a nepříjemná na čtení, ale fascinující. A strašná, protože ač Judith Guest vytvořila portrét střední třídy ve své době, je stále aktuální.
Skládám hold autorčině stylistické sebekázni, nenapsala o jediné slovo víc, než bylo třeba. Což znamená, že si během čtení není kdy vydechnout, ale tak to má být.
Toto je jedna z knih, která se mě vždy citlivě dotkne.
A obzvlášť nyní, v předvánočním čase, kdy by mělo docházet ke zklidnění, pochopení a odpuštění znovu čtu příběh zraněného dospívajícího chlapce, který se nedokáže smířit se smrtí blízkého člověka. Postava matky, která nechápe, že její dokonalá rodina se rozpadá. A otec, který by rád vše spravil, ale:" vidím je oba, jak se ode mne vzdalují, zatímco stojím a přihlížím ."
Krásná kniha a úspěšná prvotina. Hluboký vhled do nitra americké rodiny, která se ocitá v krizi.
A doplním : skvělé filmové zpracování ....
Fantastická kniha, u které musíte vstřebávat každé slovo, protože je důležité. Jelikož jsem si podobnými stavy, jako měl Con, prošel (akorát u mě šlo o smíření se světem a sebou samým, ne s rodinnou tragédií), můžu potvrdit, že psychologie deprimovaného člověka je tu nastíněna opravdu velice věrně. Psychologická próza, která je čtivá. Docela překvápko:)
Moc pekna, ale dost smutna khniha o tom, jak tragedie muze znicit rodinu. Tato kniha byla autorcinou prvotinou a Robert Redford natocil stejnojmeny film jako svuj prvni rezisersky debut. Film je velice dobry a dostal Oskara. Z vlastni zkusenosti musim rict, ze kniha i film se bud " ctenarovi/divakovi bud hodne libi" nebo "vubec nelibi". Nepotakala jsem nikoho, kdo by knihu/film hodnotil jinak. Hlavni hrdina je mladsi syn, ktery trpi, protoze prezil tragedii, pri ktere zahybul jeho starsi vsemi velice obdivovany bratr.
Nechci davat vic informaci, protoze tem, co se kniha bude libit bych ubirala na cetbe a tem, co se kniha nelibi, to stejne nic nerekne.
Přiznávám, že jsem tuto knížku nedočetla. Dlouho jsem nevěděla oč tu běží,a kdo je kdo..,Prostě mě nezaujala.
Dobrá knížka, ale nějak se to ve mně pere. Občas mi trvalo dlouho identifikovat, koho se týká nová kapitola, občas jsem se ztrácela v rozhovorech, kdo co komu říká. Ale námět se mi líbil a upřímně Bess jsem nesnášela. Zároveň si myslím, že by se tato kniha obešla bez ilustrací.
Kámen, který se kutálí, nezaroste mechem.