Obyčejný život
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352771/obycejny-zivot-Yxg-352771.png
4
427
427
Noetická trilogie série
< 3. díl
Příběh je autobiografií železničářského úředníka v penzi, který pomocí zpětného pohledu na sebe sama hodnotí uplynulá léta.
Přidat komentář
Krásná kniha o tom, že všechno je jinak, než se zdá. A každý ve svém životě neseme několik verzí svého já, které se neustále perou o to, kdo zvítězí. Zvítězí hypochondr, obyčejný člověk, nebo romantik?
Krásně napsaná kniha po stránce stylistiky, ovšem pro mě byla velmi zdlouhavá a docela nudná.
Už prvá časť, jednoduché rozprávanie o životnej ceste všedného železničného úradníka je v Čapkovom podaní úžasná. Už to by mi stačilo, aby som knižku považoval za perfektnú. A potom autor zadrie hlbšie pod kožu, hlbšie, až na dreň...
Diela často posudzujem podľa toho, ako sa dokážem stotožniť s autorovým pohľadom na preberanú tému. V Obyčajnom živote som sa našiel. Čapkova analýza jednotlivých stránok ľudskej povahy je neskutočne úprimná, až intímna. Toto som vážne nečakal. Predpokladám, že čerpal z rozboru vlastného života, no aj tak je pre mňa záhadou, ako prišiel k tomu, že záležitosti natoľko osobné, môžu byť tak univerzálne. Krásne napísané, hlboko (pre mňa) múdre. Zrejme ešte dlho budem odtiaľto čerpať námety na zamyslenie. Jedno z najsilnejších diel, aké som kedy čítal.
Třetí díl noetické trilogie zabývající se životem člověka a mnohostí náhledů na jeho jednotlivé části je naprosto skvělé vyprávění jednoho člověka o svém, podle něj zcela obyčejném, životě, který však najednou, pod perem bilancujícího muže začíná naplno ožívat rozličnými a dávno zapomenutými příběhy a příhodami, které mohou být vždy vnímány a vykládány různými způsoby v závislosti na uvažovaném kontextu. Každé další zamyšlení se nad jednotlivými událostmi ve vlastním životopisu přináší úplně nový pohled a chápání sebe sama, přičemž se stále objevují některé důležité prvky, jež drží všechno pohromadě. Vyvstává zde také velmi mnoho zajímavých myšlenek, v jejichž světle se osobnost stává nečekaně rozmanitou a často také rozporuplnou, přičemž se ukazuje, že všechny její součásti a vlastnosti mají své místo a uplatnění. Zároveň tedy jde o propracovaný rozbor lidské duše poskytující skutečně hlubší náhled, který nutí čtenáře k přemýšlení. 100 %
O tom jak neobyčejný může být život obyčejného člověka.
Vynikající dílo vynikajícího spisovatele.
Není co dodat, snad jen to, že vřele doporučuji!
Amen, už asi není co dodat. Karel Čapek svou brilantní češtinou popsal obyčejný život tak přesvědčivě, až se řada čtenářů bezpochyby neubrání pocitu, že je to celé o nich samotných. A vlastně proč ne, odpovídalo by to filozofii myšlenek této knihy. Názory na tuto knihu budou bezpochyby rozdílné podle toho, jaké Já zrovna ve čtenáři drží standartu, pravdou ovšem zůstává, že tento český velikán na zdánlivě "obyčejném příběhu" zachytil onu neuvěřitelnou rozmanitost (často až rozpolcenost) lidské duše s udivující přesvědčivostí. Všechny ty vnitřní diskuse, úvahy i pochybnosti nastolují - zřejmě již navždy nezodpovězenou - hádanku, kolik je v tom starém železničáři opravdového Karla Čapka a kolik pouhé literární licence. Vynikající dílo velmi moudrého člověka.
Silnej příběh, krásnej sloh, úžasná gradace, diskuze a pře se sebou samým a pitvání lidský duše. Závěrečný myšlenky se najednou jeví jako naprosto jasná a samozřejmá pravda. Jedna z nejlepších knížek, který jsem kdy četla.
"Vidíš, teď to vypadá docela jinak, spíš jako útěk před sebou samým, jako hrůza, abys nepropadl tomu, co bylo v tobě. Zazdít to jako hořící šachtu, ať se to, potvora, udusí samo. Třeba to už zhaslo, kdopak ví, teď už si prsty nepřipálíš, teď už si ruce neohřeješ. Abys neviděl sebe sama, počal jsi se zabývat věcmi a udělals z nich své povolání a svůj život."
„Poznáváme svět skrze to, co jsme sami, a poznávajíce svět objevujeme sebe samotné."
Štítky knihy
rozhlasové zpracování Karel Čapek, 1890-1938
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Čapkův Obyčejný život je příběhem jednoho "obyčejného" života "obyčejného" člověka. Je to osamocené bilancování na hraně života a smrti; poslední vyprávění umírajícího, který už to své žití nemá komu povyprávět a předat. Postupné odvíjení nitky života se všemi jeho zápletkami, postavami, sny a trápeními. Snaha obhájit své celoživotní jednání před ......... sebou samým, před svým svědomím, před Bohem? - To já ne, to ti druzí... A ano, tohle jsem byl já a to jsem udělal.
Kolik umírajících asi před smrtí takto bilancuje a kolik lidí asi umírá v trýznivé samotě? Kolik lidí ze svého okolí vlastně vůbec neznáme? ...... Z toho až mrazí.... :-(
...." Tak tady ho máme, a teď už jsme doma. A honem se schovat před lidmi, abych se vyrovnal s tím, že jsem vlastně šťastný a jednoduchý člověk."
......."To jsou nahodilosti, které nic neříkají. Nezapadají prostě do celku a nemají žádnou souvislost. To je to slovo: souvislost. Život člověka přece musí mít nějakou souvislost.
A proto se z něho musí ledacos vyhodit, že?
To je, jako když se vyhodí moucha ze sklenice vody. Copak jsem si mohl poručit, aby mi přinesli na tácu nový život? Něco do něho spadne, co tam nepatří; nu bože, tak se to vyndá, a je to.
Nebo se o tom aspoň nemluví.
Ano, nebo se o tom nemluví."
......."To bylo poprvé -
Co?
To bylo poprvé, co jsi okusil požitku zla."
"Člověk musí život jaksi zahodit, aby poznal jeho cenu."