Ocelové město
Jules Verne
Obrovské dědictví po indické kněžně bylo rozděleno rovným dílem mezi francouzského lékaře Sarassina a německého profesora Schultze. První se rozhodne peníze využít na stavbu dokonalého města, druhý celou pozůstalost investuje do obrovské továrny na ocel a vývoje ničivých zbraní, kterými chce svého vzdáleného příbuzného zničit.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , OmegaOriginální název:
Les Cinq Cents Millions de la Bégum, 1879
více info...
Přidat komentář
Kniha má trošinku jiný jazyk než jiná Vernova díla, ale má silný příběh v dnes už neuvěřitelných kulisách tehdejšího vidění světa. Každopádně po světových válkách nabylo toto dílo ještě jinou, hořkou příchuť...
Více si ale cením příběhu "Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy", což už ale zase tak úplně Verne není.
Ze současného pohledu vypadá spousta věcí úsměvně, ale když si uvědomíme, že tato kniha byla sepsána již v roce 1879, zní to téměř neuvěřitelně, jak je nadčasová. Popis Francouzského města je z celé knihy nejnudnější pasáž a zároveň je to pasáž, kde se pan Verne, nebo snad Laurie? s odhadem budoucnosti nejvíc netrefil. Město tak jak ho popisuje nemá ani tu nejmenší šanci na přežití. Ale v roce 1879 bych velmi pravděpodobně měla úplně jiný názor. Netušila jsem, že filmová předloha se od té knižní tak moc liší. To byl hlavní důvod, proč jsem se této knize tak dlouho vyhýbala a nakonec zjistím, že to bylo zbytečné. Audioknihu čte velmi dobře pan Jaromír Meduna.
Četl jsem podruhé a musím uznat, že se mi to líbilo víc, než když jsem knihu jako dítě dostal od Ježíška.
Zkouším přečíst znovu verneovky, co mám doma a z této jsem měl radost.
Poutavé čtení. Protiválečná agitka s trochou špionáže.
A až vybudujeme nový, větší a silnější Stahlstadt, tak to by bylo, abychom světu nevnutili ten náš mír.
Mírumilovný francouzský lékař dr. Sarrasin získá polovinu velkého jmění a rozhodne se postavit v USA nové město Francouzské město, hotový ráj na Zemi. Druhou polovinu jmění získá německý profesor Schultze, který postaví Ocelové město (výrobna zbraní). Profesor Schultze je rozhodnut Francouzské město zničit. Ale jak se říká: "Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá." A tak je Schultze zabit vlastním vynálezem.
Faktem je, že Francouzi nikdy neměli Němce v lásce. A i Verne v různých svých knihách dává průchod svému pohoršení nad chováním jiných národů, tu proti Angličanům (v osobě kapitána Nema) či nyní proti Němcům (Schultze).
Jako dítě jsem neměla ráda Verneovky.....nechápala jsem jejich děj. Ale teď v dospělosti jim přicházím na chuť. Doporučuji zhlédnout i film.
Jedna z mála Verneovek, kterou jsem v mládí nečetla, jen viděla film a samozřejmě si poslechla i rozhlasové dramatizace - pokud vím, existují dvě a obě jsou výborné. A ani kniha mne nezklamala, právě naopak ;-). Je obsáhlejší a dozvěděla jsem se více podrobností, které k celému příběhu patří. Kromě toho i postavy jsou zde detailněji popsané a čtenář si některé z nich oblíbí - anebo také ne ;-). Mně osobně byl nejsympatičtější Marcel a pochopitelně i doktor Sarrasin. A přestože jsem příběh znala, vůbec to nebylo na škodu, aspoň jsem si jej zopakovala...
Mimochodem - kniha začíná zájmenem: Tihle Angličané... Proto se absolutně dokonale hodí do letošní Čtenářské výzvy ;-).
Verne byl na svojí dobu génius. Jeho Ocelové město je ovšem jedno z mála děl, které trošičku překonala obyčejná televizní inscenace s nepříliš drahými dekoracemi. I v knize jsou silné momenty, které v Československém TV zpracování naopak schází, já však přesto v tomto případě dávám mírnou přednost pohyblivým obrázkům před psaným textem, což se takřka nestává. Knihy bývají propracovanější a kvalitnější, v tomto konkrétním případě však vyhrála viditelná šedivá atmosféra hraného snímku. A nostalgie, protože v televizi neustále opakovali Tajemství ocelového města snad po celou dobu mého dětství.
Skvělá verneovka,napínavá. Dost se liší od českého filmu,podle ní natočeného. Musím přiznat,že film se mi líbil o trochu víc.
Ocelové město je dost možná jedním z nejklasičtějších fantastických románů Julese Vernea, chtělo by se až říct legendární klasikou, která snad nemůže nikdy zestárnout. Na rozdíl od jeho ostatních slavných dobrodružných cestopisných výprav do neznámých i známých končin světa se tady dostává více ke slovu technologická prognostika a současně také politická kritika, předjímající německou rozpínavost těžkých okovaných bot a černých umrlčích uniforem. Hrůzostrašné ocelové město proti idealizovanému a po všech stránkách dokonalému France-Ville, dobro proti zlu, všeobjímající láska a úcta k bližnímu proti nesmiřitelné nenávisti a zlobě. Verne nepranýřuje ani nevynáší do nebes, přesto je jasné kde je černá a kde bílá. Neodpustí si nadšenou agitku, pod níž by se mohli podepsat všichni vyznavači zdravého životního stylu, ani typickou love story, kde se přenášejí hory a zasypávají doly. V mé mysli je pak tato verneovka už navždy spojena s jejím filmovým zpracováním, v němž se objevila řada předních českých herců a jež jí vtisklo vskutku osobitou vizualizaci.
Nacionalistické 19. století si nedělalo starosti s hodnocením jednotlivých národů. Nepřítel byl jasný. Dnes máme zcela opačný problém, ale stále jde o problém.
Jeden z nejlepších Verneových románů. V této knize dal typickou nevraživost Němců na Francouze. A také skvělý československý film Zkáza Ocelového města.
Má první Verneovka, kterou jsem našel u kamaráda na chalupě. I ve svých letech se mi kniha moc líbila. Hodně nadčasová, když si uvědomím jak moc se podobá době před 2. světovou válkou. Jinak dost krátká, škoda.
Zajímavá kniha, která je kratší než většina ostatních děl Julese Verna, ale právě díky tomu je její děj svižnější. Téma Němce, který mluví o nadřazenosti či podřadnosti ras mi přijde trochu jako vize. (nacistické Německo) Můžeme si z knihy vzít i ponaučení, že většinou se vše zlé obrátí proti svému strůjci.
Nelze než nesmeknout před géniem pana Verna. Kniha dokonale funguje bez zbytečných kudrlinek, děj ve věcný a velmi svižně utíká, taky na celou zápletku stačí 103 stránek.
Kniha má neuvěřitelný záměr i k psychologii člověka, nějak se neorientuji, jak moc v té době byl znám jeden německý pán na H, ale docela dost se tam dá najít souvislosti s mnoha diktátory. Utopická myšlenka města, kde není nenávist, závist je krásná (nedávno jsem zrovna četla článek, že jistý institut poskytl kolonii myší takovéto podmínky a ty se požrali a nepřežila ani jedna), ale bohužel nereálná. I nenávist bez zjevné příčiny, prostě jen protože je někdo jiné národnosti, jiného smýšlení je dost aktuální i pro dnešní dobu.
Doporučuji! Pro jisté době jsem opakující se zápletkou byla unavená (přestože knihy byli všechny skvělé), zde jsem si knihu užila, i když jsem zvyklá na jistou větší rozpracovanost knih. Jako oddech po celém dni to byla skvělá záležitost.
Štítky knihy
19. století zfilmováno útěk francouzská literatura dědictví vynálezci tajné zbraně tajní agenti sci-fiAutorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Nemyslel jsem si, že se mi bude tato kniha tak moc líbit. Začátek je sice docela nudný a zdlouhavý, jak to bývá ve starších kníhách, ale asi po třetí kapitole se děj začíná rozjíždět a baví, navíc se knížka dobře čte také proto, že je krátká. Předtím, než jsem ji četl, díval jsem se na český film Tajemství Ocelového města (odkaz na YT: https://www.youtube.com/watch?v=FdSxSv89PyY) a musím říct, že mi to názor na knihu nezkazilo. Hlavní důvod je ten, že se v určitých částech kniha od filmu liší, takže film vytváří prakticky alternativní příběh. Kniha je za mne stejně dobrá jako film.