Očistné plameny
Marie-José Brunel , Dorothée Olliéric
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/42382/mid_ocistne-plameny-xwp-42382.jpg
4
53
53
Několik příběhů ze současného Afghanistánu líčí zkušenosti francouzské zdravotní sestry pracující na oddělení popálenin v Hérátu a zaznamenává osudy několika pacientek, které různé okolnosti dohnaly k dobrovolné smrti upálením. Francouzská novinářka zaznamenala několik drastických případů z praxe padesátileté Francouzsky, která jako dobrovolná sestra každoročně několik měsíců pracuje na popáleninovém centru nemocnice v Herátu. Tam se na oddělení nejtěžších případů setkává s pacientkami, které se pokusily o sebevraždu upálením, což je v současném Afghanistánu a sousedních zemích v poslední době závažný problém a byl zjištěn jejich prudký nárůst. Ve vybraných příbězích demonstrují autorky jednotlivé konkrétní osudy a snaží se s jejich pomocí vysledovat příčiny tohoto jevu a zařadit jej do aktuálních společenských souvislostí.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2008 , AlpressOriginální název:
S’immoler a 20 ans, 2008
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha už samotnou Marií-José, která jakožto matka vlastních dětí, odjíždí od rodiny ve Francii pravidelně pečovat do Afghánistánu o popálené ženy. Zajímavé jsou i obecné důvody samoupalování. Jednak blízkost Heratu a Íránu, relativně moderní země, kde v televizi ukazují normální svět, jaký je pro ženu v zemi ovládané Talibanem nedostižný, z toho pochází sebevražda ze zoufalství. Druhý pramen samoupalovaní je tradice, kdy tento způsob sebevraždy je v Afghánistánu zakořeněn...
Na této knize je smutné už jen to, že byla vydaná v roce 2008 a pokud se v 21. století stále dějí takové věci (a já bohužel věřím, že dějí) pak k tomu nemám co víc říct :(
Od téhle knížky jsem čekala víc, určitě vím že už si jí nepotřebuji přečíst znovu.
Opět po dlouhé době jedna kniha, která má ode mě plný počet hvězdiček. Příběhy upálených žen mě opravdu strhly. Kniha se četla sama a velice dobře. Je smutné, že se toto děje v 21. století, zvláště pak když si člověk uvědomí, že ještě v 70. letech minulého století byl Afghánistán celkem normální země a ženy se nemusely zahalovat, tak jako dnes a snášet to, co dnes. V současné době je to tam jako "zpátky do středověku".