Od Atlantiku k Pacifiku

01.03.2023

Pro mě ideální cestopis. Autor zde líčí své putování Spojenými státy . Začíná tím, že mu byla vyloučena rakovina varlat a podle mě je velmi důležitá poznámka, že stejně jako rakovina prsu u žen se až tak nemluví o mužích. Ale po této zprávě se vydává na svou cestu . začíná na Floridě a končí v Kalifornii. Neprojede celou Ameriku, ale jen 8 států. Jeho záměr vlastně původně byl zůstat na Floridě a pracovat tu jako kuchař to se mu ale nepodaří. Takže to bere jako znamení a rozhodne se prosinec a leden strávit cestováním po státech.
Mě překvapilo, že si vybral právě toto období vlastně vánoční, ale Vánoce se kupodivu v knize nijak nepromítly, což je pro mě trochu škoda, myslela jsem že Američané Vánoci a světýlky žijí.
Každý stát má svou úvodní stránku na které se dočteme zajímavé podrobnosti . Např jeho přezdívku, jeho motto, počet obyvatel, hlavni město , největší město oblíbené město autora jaký je státní pták, strom, rostlina, typické jídlo a taky významní rodáci či obyvatelé daného státu. Nechybí ani stránka o zajímavostech a některých vtipných zákonech, které jsou opravdu místy pro českého čtenáře až absurdní.
Pak následuje pár stánek samotného cestování, tak jak to autor opravdu zažíval cestu po daném státě.
Autor píše velmi lehce, úsměvně, bere život s nadhledem a nejeden z jeho moudrých názorů jsem velmi ocenila.
Kniha je psána formou deníkových zápisků a autor líčí běžné radosti i starosti současného cestování. A i když jsem to úplně nečekala peníze vládnou světem a jelikož autor nechodil pěšky ani nepřespával pod širákem, kvapem mu jich ubývalo.

Kniha je doplněna spoustou úžasných fotografií, které ukazuji tyto státy v současnosti a najdeme tu vše kaňony, mrakodrapy, krásná pohoří, zvířata, stavby, přírodu. Až se člověku tají dech.
Ocenila bych v knize i mapu abych se lépe zorientovala kde který stát vlastně leží a jak autor putoval.

20.12.2022

Víte, ve kterém státě nemůžete přivázat krokodýla k hydrantu? Kde nesmíte mít sex s dikobrazem, nebo kde mají ptáci ve vzduchu přednost před letadly? Všechno se dozvíte v tomhle cestopisu.
Že roadtripy po USA nejsou jen pro mladé vám ukáže @pokgeorge , který s úlevou, že netrpí závažným onemocněním koupil letenky, půjčil auto s vydal se napříč USA.
Cestopisů z USA (jo tu zemi miluju!) jsem četla hodně, a ano ty zážitky, které v nich jsou popisovány jsou nepřenositelné a jedinečné, ale mohou vás nakopnout k tomu taky tu nádheru taky zažít, nebo zavzpomínat máte-li takovou cestu za sebou. Já měla v roce 2017 od Arizony stejnou trasu jako autor a proto mohu říct, ano! Tenhle cestopis by neměl zapadnout! Je autentický, plný rad a tipů co vidět a na co se připravit. Vlastně podobně bych cestu sepsala i já.
Oceňuji krásné fotografie, osobní zážitky - i ty negativní, základní místa co v USA vidět. Co mě bavilo moc je medailonek ke každému z projetých států včetně vtipných zajímavostí. A taky úvod, ve kterém autor apeluje na preventivní prohlídky.

08.12.2022

Cestopisy mě moc baví a tento rok jsem jich přečetla hned několik. Je to jako číst něčí osobní deník, nahlédnout do jeho hlavy a duše a trochu ho poznat přes zážitky a patálie, které na své cestě zažil a se kterými se musel v tu chvíli vypořádat. V této knize autor popisuje svou 53 denní cestu osmi státy USA, využívá nejrůznější dopravní prostředky - i když hlavní gró hraje auto! - a my spolu s ním poznáme velkou spoustu měst, obcí, národních parků, jeskyně i kaňony, no je toho spousta!

Od Atlantiku k Pacifiku je cestopis ne jen o putování jižními státy USA, ale i plný velké spousty informací a fotek (které, jak jsem se letos sama nejednou přesvědčila, ne vždy v cestopisech jsou)! Každý navštívený stát zde má svůj úvod, představení, výčet zajímavostí a vtipných až podivných zákonů. Čtenář se také dozví spoustu věcí o národních parcích (a že jich Jiří Pokorný, autor tohoto cestopisu, navštíví hned několik), zvířatech, co zde žijí a rostlinách. Dozvěděla jsem se třeba o růstu obřích kaktusů v Arizoně nebo o největším sekvoji v Giant Forest. Také se tu nejednou zabrousí do historie vztahů mezi USA a Mexikem, jsou tu popsány kmeny původních indiánů (tyhle části jsem si moc užívala!), je tu toho spousta na to, jak útlá kniha to je!

Jiří má moc hezký, příjemný vypravěčský a čtiví jazyk a jeho předávání informací mě moc bavilo. Nebylo to strojené vypsání informací, ale plynulé přecházení z prožitých zážitků (občas i nelehkých a neveselých) na detailní popisy zajímavostí a faktů. Nemůžu si pomoct, ale kdyby takhle vypadaly učebnice zeměpisu, možná bych za svých studentských let neopisovala od spolužáků (:D). O to víc jsem všechny ty informace ocenila, protože stejně tak, jako mám u cestopisů ráda tu osobitost ve vyprávění autorů, mám ráda i ty informace. Proto ty cestopisy čtu a dozvídám se tak spoustu věcí formou, která mě osobně baví nejvíc - a to knižní.

Hodně se mi líbila část o Arizoně. Uznávám, že v tomhle jsem citově zainteresovaná, protože z Arizony pochází metalový zpěvák Alice Cooper. A metalisty zmíněný v knihách, ty já prostě opomenout nemůžu! A také tu bylo nejvíc indiánů, takže Arizona za mě bezkonkurenční!

Opakovala bych se pořád dokola nebo vyzrazovala víc, než je nezbytně nutné. Příznivci cestopisů typu Ládi Zibury budou určitě spokojeni. Stejně tak jako Láďovi cestopisy je i tenhle čtivý, troufám si říct, že možná i čtivější než Zibura, ale záleží na každém. A o humor taky nepřijdete. Jiří je sympatický a jeho vyprávění o putování po jihu Spojených států bylo skvělé a užité!
Na závěr jedno moje doporučení: čtěte v klidu a soustředěně, protože informací je tu dost a byla by škoda, kdyby vám nějaká utekla.