Od Donu k Dněpru - sovětská ofenziva (prosinec 1942 – srpen 1943)
David M. Glantz
Kniha nejvýznamnějšího amerického znalce sovětské armády pokrývá bílá místa. Bojové akce na jižním úseku sovětsko-německé fronty mezi bitvami u Stalingradu a Kurska nepatřily ani za minulého režimu k připomínaným událostem. Situace byla o to podivnější, že součástí těchto bojů o vesnici Sokolovo na počátku března 1943 byla i československá vojenská jednotka. Obsah: Kapitola první: RUDÁ ARMÁDA V LETECH 1941-1942 – Tragédie a obroda armády Kapitola druhá: OPERACE MALÝ SATURN – Sovětská ofenziva na středním Donu, prosinec 1942 Kapitola třetí: OPERACE SKOK – Donbaská operace, 29. leden – 6. březen 1943 Kapitola čtvrtá: OPERACE HVĚZDA – Charkovská operace, 2.únor – 23.březen 1943 Kapitola pátá: OPERACE VOJEVŮDCE RUMJANCEV – Bělgorodsko-charkovská operace, srpen 1943 Kapitola šestá: Závěry Přílohy: 1a – 4b Organizace a velitelské sbory bojujících vojsk Formát 135 x 210 mm, pevná vazba s přebalem, 406 stran... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2003 , JotaOriginální název:
From the Don to the Dnepr, 1991
více info...
Přidat komentář
Velmi dobrá a kvalitní analýza čtyř velkých sovětských operací v období po Stalingradské bitvě až po znovudobytí Charkova v létě 1943. Nestranná a objektivní práce podložená archivními zdroji. Jako vše co jsem od Glantze četl můžu jen doporučit. Jeden bod dolů za mapy, nekvalitní a jen rámcově zobrazující oblasti bojů - u takovéto publikace je to škoda.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus Rusko Německo Sovětský svaz Sovětská armáda nacisté německá armáda Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 východní fronta (2. světová válka)
Autorovy další knížky
2005 | Souboj titánů: Jak Rudá armáda zastavila Hitlera |
2011 | Bitva o Leningrad 1941-1944 |
2005 | Největší Žukovova porážka |
2003 | Od Donu k Dněpru - sovětská ofenziva (prosinec 1942 – srpen 1943) |
2007 | Obléhání Leningradu 1941-44 |
Od D.M. Glantze jsem četl Největší Žukovovu porážku, výborná studie, autor opět nezklamal jako mistr detailu. Rusům po vitězství u Stalingradu vzrostla chuť uštědřit Němcům další porážky, ale dopouštěli se chyb jak na začátku války, taktika parního válce, malá pružnost, neschopnost improvizovat, své chyby si většinou uvědomily pozdě, které zaplatili životy vojáků, materiálními ztrátami někdy i ztrátou zpočátku dobytého území. Němci těžili z těchto omylů a zasloužil se o to především generál Manstein, který se v krizových situacích projevil jako geniální stratég. Většinu protiofenzív pod Mansteinovým velením končilo většinou ruskou porážkou nebo, těžkými ztrátami.