Od slackline k tiché radosti
Anna Hanuš Kuchařová
Vyprávění nejznámější české slacklinerky, která chodila kilometr nad zemí na čtyřech kontinentech. Opustila práci architektky, aby se stala profesionální provazochodkyní. Láska a touha ji ženou do prvních rozechvělých krůčků vysoko nad zemí. Skáče po hlavě do odvážného života a tím probouzí své vnitřní démony. Vír dobrodružství ji prožene Evropou i Amerikou, kde se potká s lidmi, kteří ji fascinují. Nejvíc ji ale oslňuje pravidelné chvění tenkého popruhu pod jejími chodidly, na kterém závisí její život. Jak je možné, že lidské tělo dokáže chodit ve volném vzduchu? Co se to děje s její myslí, když překonává vlastní ego? A co na ni čeká ve stavu změněného vědomí, do kterého ji dostává rytmická chůze prostorem mezi skalami?... celý text
Přidat komentář
Kniha, ke které jsem se dostal úplně náhodou (vyhrál jí na plese v tombole), která je zcela mimo kategorie, co čtu... Nicméně jsem tomu dal šanci a dozvěděl jsem se toho dost o sportu (?), o kterém jsem asi ani nevěděl, že existuje. Čte se to hezky, fotky text výborně doplňují. Paní Kuchařová je na mě trochu moc ezoterická / přírodní, na druhou stranu asi je fajn si občas přečíst něco, co není našlapané fakty :-)
Krásná knížka, upřímná, niterná, uklidňující. Ač zdánlivě jiné téma, pro mě pomoc při ladění k porodu
Dokonalost!!! Anče, milá to osůbka, nebála se jít s kůží na trh a odkryla svoje silné stránky, neobyčejnou trpělivost, odhodlání a odvahu, ale i ty slabší. Asi proto celek vyznívá tak lidsky, vždyť každý někdy pochybuje, nemá sílu nebo mu jde něco hůře. Úžasné čtení, které tak krásně a lehce plynulo a já si přála, aby ještě pokračovalo. Pro milovníky přírody super, taková volnost a svoboda, díky knize a krásným fotkám jsem procestovala kus světa. Knihu musím ocenit i literárně, bylo to takové laskavé čtenářské pohlazení, někdy až poetické. Díky za ni :o)
Nádherná knížka, a to nejen díky fotografiím, ale především díky textům, vyprávění. Vzestupy a pády, nadšení, láska, respekt k horám i lidem a hlavně obrovský kus práce, kterou Annička sama se sebou odvedla. Hluboce se skláním.
Tady není třeba více slov .... KRÁSNÁ KNIHA .... jsem ráda, že ji mám ve své knihovně. Naprosto se ztotožňuji s předchozími pozitivního komentáři.
Přečteno během soboty a soboto/nedělní noci... a ano....asi hodně rychle, ale nešlo se odtrhnout. Byl to neuvěřitelný zážitek - čtenářský i vizuální - a dál už bych jen kopírovala předešlé komentáře. Díky moc.
Jsou knihy, které čtu co nejrychleji, protože se nemůžu dočkat toho, jak to dopadne. A pak jsou knihy, které čtu co nejpomaleji, protože nechci aby skončily. Tahle je jedna z těch druhých.
Má toho v sobě tolik. Lásku. Radost. Přijetí. Pochopení. Adrenalin. Odvahu. Obdivuji, jak jde Anička po své vlastní originální cestě, s hlavou vzhůru, učí se přijímat a pracovat se svými slabšími stránkami a ještě k tomu pozve nás čtenáře.
Díky. Moje první v roce 2021.
Highline byl vždycky můj sen a teď je tady kniha, která otevírá bránu do zákulisí tohoto sportu (nebo spíše "vášně") a ještě navíc ji napsala holka. Kniha není zbytečně rozvláčná, je velice osobní a nebojí se ani ryze dívčích témat. Autorčin příběh dokáže vtáhnout (možná i proto, že mi částečně mluví z duše) a je provázen spoustou fotografií. Bonusem jsou také praktické přílohy :) Jdu si koupit slackline!
To bylo tak strasne mily, vtipny,strhujici a bozi.. od sportovcu nikdy moc neocekavam literarni kvality neb uz jsem se mockrat spalila, ale ance umi.Rozhodne jedna z knizek se kterou jsem se hodne tezce loucila :)
Když jsem Ančí viděla poprvní, bylo to na přednášce a první dojem byl, že je to naprosto nezodpovědné ztřeštěné stvoření, které má obrovské štěstí, že se ještě nezabilo. Kamarád, který byl na té přednášce taky, byl naopak nadšený z její lehkosti a nadšení. Postupně mi přišlo, že jsem byla moc přísná a přízemní :)
Těší mě, že jsem se v knížce mohla podívat do světa lajn ve výškách, do kterých mě moje tělo ani hlava nejspíš nepustí. Cením si toho, že sebe ani svět slackline nelíčí v přehnaně růžových barvách, ale že se nebojí přiznat k vnitřním bitvám, které vybojovala.
4,5*
S citem napsaný příběh o životě "jedné" holky, která chvíli postávala na kraji skály, dívala se přes propast na její druhý břeh a věděla, že si musí vybrat - bonsaj nebo rozkvetlý strom? Udělala krok, druhý, třetí a jak život občas plyne a některé etapy v něm sotva postřehneme, ocitla ve vzduchoprázdnu a nad propastí ji držel na dva prsty široký popruh.
Autorka s tolik potřebným nadhledem provede čtenáře částí svého života. Otevřeně a bez zábran dávkuje části sebe, dobré i ty špatné. Nabízí pohled do svého nitra se vším, co k tomu patří, máte možnost se s ní radovat a usmívat se s ní nad jejími vítězstvími v životě. Občas se může stát, že začnete silně mrkat, abyste zahnali slzy :-). Stejně tak ji budete v některých částech držet pěsti, aby vše dobře dopadlo a někde si budete říkat: "Anče, rozhodni se hlavně správně."
Co považuji právě za přidanou hodnotu textu je to, že autorka nikomu nenutí svůj úhel pohledu a ani pohled na svět - co je správné a co je špatné - pokud budete její příběh číst pozorně, možná Vám na konci dojde právě ta skromná, ale přitom ohromná myšlenka: ,,Volba je pouze na mně a jen já si ponesu následky odpovídající síle rozhodnutí."
Na knihu jsem se těšila, ač jsem měla mírné obavy, aby na mne nebyla příliš duchovní a motivující. Rozprostření (emoce, fakta, myšlenky, situace) se však povedlo na výbornou a já ji slupla jako malinu během pár dní.
Fotky v knize jsou krásné, dokreslují atmosféru příběhu a nabíjí pocitem svobody už při pouhém čtení.
Inspirující vyprávění! K této knize jsem se dostala přes lezeckou komunitu, a i když jsem si ve skalách vždy připadala více "free", tak toto je naprosto jiný kalibr! Měla jsem při čtení chuť někam vyrazit sama pod širák, a to i s mým břichem v 38. týdnu těhotenství :-))).
Moc mě bavily pasáže o nespoutané svobodě, která by nebyla možná bez té šílené odvahy jít si za svým snem všemi dostupnými prostředky. Člověk zjišťuje, jaké kraviny vlastně považuje za jakési omezení, proč něco nedělat. Je to o nastavení, přístupu a motivaci. V tomto letí k Anče můj hluboký obdiv.
Další inspirace, kterou si odnáším z knížky, je práce s vlastními démony. Vůbec si uvědomit tyto myšlenky, přemýšlet o nich a pracovat s nimi. Nenechat to tam být, pokud je to něco, co nám odebírá lehkost z bytí. Ať už se jedná o práci, nebo koníčky. Uvědomila jsem si, že podobné myšlenky mám taky a že je tam jednoduše už nechci mít.