Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru

30.12.2020

Při četbě téhle knihy jsem udělala jednu základní chybu… Nezjistila jsem si o autorovi nic předem... Panebože, to mi nikdo nemohl říct, od jakého velikána a neuvěřitelného člověka, že to čtu knihu? A že je padesát let stará?! (Nechápu, kde se tu vzal ten rok 1957, moje vydání zřetelně píše 1968... edit: tak chyba, oni mají chybu na předsádce a vážně je to 57...) Promiňte, že se tomu tak divím, ale začala jsem číst Proměny vědění, které jsou o dobrých dvacet let mladší a přesto jsou bolestně zastaralejší.
No, je pravda, že celkově jsem od téhle knihy očekávala trochu víc (vzhledem k tématu jsem ale měla dost vysoká očekávání), nicméně formát zpracování mi vlastně dost vyhovoval, text obsahuje velké množství přímých citací (skoro bych řekla, že citace jsou tak třetina textu), které následně komentuje. Z textu je docela poznat, že to původně byly přednášky, ale nemyslím, že je to na škodu. (Jen to ve mně vzbudilo nostalgii, na živé přednášce jsem nebyla ani nepamatuju...)
Moje jediná vážnější výtka je trochu disproporcionální vyváženost textu. U některých témat se autor zdržuje velmi dlouho - viz dopisování Leibnize a "Newtona", ač jsem v jejich konverzaci viděla stejný humor jako HTO pode mnou, opakování už třikrát probraných témat mě zkrátka už nebavilo, zvlášť, když bylo od začátku jasné "jak to skončí", pozor spoilery... že se samozřejmě na ničem neshodnou. Poslední kapitola sice trochu objasnila, proč na to byl položený takový důraz, nicméně dle mého skromného názoru je 30 stran jejich hašteření asi tak o 20 stran víc než potřebuju... Na druhé straně tu byla místa, která autor jen rychle přelétnul, buď proto, že předpokládal, že je to všeobecně známý fakt (to mi vzhledem ke stáří knihy teď dává dost dobrý smysl...) nebo protože předpokládal, že ta jedna věta, co tomu věnoval je dostačující. Takhle například stráví celou kapitolou Newtonovou reakcí na Bentleyho (? myslím, nebo Berkerleyho? kruci...) jenomže jeho pojetí popíše takovým způsobem, že si člověk naprosto nemůže být jistý, kde jsou ty nejdůležitější rozdíly (nebo jsem já blbá... to je taky dost možný... proti Koyrému určitě, ale právě proto by na nás obyčejné nevědomé lidské bytosti mohl brát trochu ohled...).
Celkově je ta kniha skvělá a rozhodně stojí za přečtení, nicméně se na ní opravdu ukazuje to, kolik času Koyré strávil studiem Newtona (jestli přede mnou někdo po další tři dny řekne slovo Newton, tak ho asi praštím) a taky širší záběr vzdělání, který má. Moje fyzika byla pro některé koncepty už zkrátka nedostatečná. Zkrátka, tahle kniha klade na čtenáře určité nároky, určitě je vhodná nějaká předchozí zkušenost s filosofickými texty (jak už jsem řekla, autor hodně pracuje s původními texty), ale zároveň i určitá technická představivost. Myslím, že tohle je kniha, ke které se ještě někdy vrátím, protože přece jen jsem si tentokrát nemohla dovolit zastavit se u každého konceptu, který jsem nepochopila a nějak hlouběji se jím zabývat... Což mě dost mrzí, protože tahle knížka zpracovává jedno z mých oblíbených témat.