Oddíl
Nick Cutter
Náčelník oddílu skautů Tim Riggs bere jednou ročně svoje chlapce na víkendovou výpravu do kanadské divočiny – tradice, která je stejně příjemná a vítaná, jako vyprávění strašidelných historek u táborového ohně. Je to dobrá parta: Kent, jeden z nejoblíbenějších chlapců ve třídě. Ephraim a Max, dva nerozluční kamarádi a pohodáři. Newton je tak trochu šprt a Shelley zase maličko podivín. Těch pět tráví většinu volného času spolu a dokonale jim to vyhovuje – což jejich náčelníkovi hodně ulehčuje práci. Přesto se nemůže zbavit dojmu, že tentokrát je ve vzduchu něco divného. Něco číhá v temnotě. Něco zlého…... celý text
Přidat komentář
Nechutné, detailní popisky scén zaručí husí kůži na těle. Je to kniha, kterou budete muset odkládat než se vám zase srovná žaludek a budete moc pokračovat v příběhu, co má rychlý spád. Paráda!!!
Nejedná ani tak o thriller jako horor. Autor se vyžívá v popisu nechutných scén, plných různých tělních tekutin, zápachů, vředů, svíjejících se červů, .....Parta chlapců musí čelit nákaze a sami sobě na ostrově s uvalenou karanténou. Nejvíc mi v paměti asi utkvěla scéna s želvou. Čtení naprosto nevhodné pro citlivé povahy.
Jak to rict. Kniha chytla, nadchla, vydesila a nechala zirat s otevrenou pusou. Durazne nedoporucuju lidem se slabsi povahou a zaludkem. Ti ostatni se mohou tesit na klasicky horor kombinujici Kinga a Del Torra. 90% , 10% dolu za tu posledni kapitolu.
Obálka knihy je velmi lákavá a působivá, hned mi padla do oka. Doporučení Stephena Kinga, samotný název knihy a označení románu survival thriller vzbuzují dojem napínavého čtení. To vše je podbarveno výjevem tajemného mystického ostrova před bouří. Úvodní kapitoly jsou dobré, nápadité, mají šmrnc a vtáhnou do děje. Nechybí ani počáteční hororové bu bu bu. Strašení se však pozvolna mění v šok. Autor zachází dál, než jsem čekal, nebere si servítky, přetváří postavy a libuje si v úletech, ostudu tomuto žánru rozhodně nedělá. Některé kapitoly jsou výplodem čiré fantasmagorie, takže mi nic neříkají, jiné jsou zase normální, skvostné a vybroušené. V závěru se autor blýskl menší filozofickou tečkou, která příběh uzavírá a naplňuje. Nicku Cutterovi nemohu upřít vypravěčský talent, inteligenci a bohatou fantazii, mezi mé oblíbence se Oddíl ale určitě nezařadí.
Verdikt: Chtěl jsem dát jen průměr, v nechutnostech se nevyžívám, ale za inteligentní a čtivý text plný informací, který se na čtenáře hrne jako lavina, přídávám bod navíc. Jinak Kanadský skautský oddíl o pěti členech připomíná známý oddíl z evropských poměrů jen velmi vzdáleně. A o survival thrilleru nemůže být ani řeč, je to jen čistokrevný horor. No a mistr King má jako vždy pravdu. „Oddíl mě pekelně vyděsil a nemohl jsem ho pustit z ruky. Tohle je horor ze staré školy v nejlepší formě. Není pro slabé povahy, ale pro nás ostatní úchyláky je to dokonalý dárek pro zimní večery.“ S. King.
Oddíl
Prostá zápletka a správně nechutné zlo, tož ideální ingredience pro horor. Přesto vůči Oddílu nějaké ty výhrady mám. Zaprvé jde o zbytečně velký rozsah zapříčiněný opakujícími se vnitřními monology, zadruhé pak okatá přeexponovanost v detailech - když krev, tak hodně; když červi, tak tisíce atd. A nakonec to jsou kupodivu nesympatičtí hrdinové. Parta kluků, kteří netvoří jeden pevný tým, spíš unikátní sbírku soupeřících sociopatů. V tu chvíli není komu fandit a člověk už jen sleduje vývoj událostí.
Zápletka samotná lehce evokuje Pána much, ale skutečně jen rámcově - na to stráví kluci na ostrově moc málo času. A tak jsou to nakonec Ruiny Scotta Smithe, čemu se Oddíl dějově nejvíc přibližuje, ovšem ty byly rozehrány daleko lépe. I tak ale chválím spád i nápad. Od prvních stran se něco děje a téma zabijáckých tasemnic je vtipně promyšlené, jen vývoj událostí není příliš originální, a některé zvraty obehrané. Uvidíme, jak si Nick Cutter povede v dalších románech.