Brisingr
Christopher Paolini
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 3. díl >
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Fragment (SK)Originální název:
Brisingr, 2008
více info...
Přidat komentář
Paráda. Obdivuji autorovu fantazii a skvělé světy a postavy, které stvořil - sice bojové scény byly někdy trošku zbytečně rozsáhlé ale jinak báječné čtení
Je zvláštní, že vždycky, když se pokouším vzpomenout na děj Brisingru, vůbec se mi to nedaří. Kniha je pomalejší a obsahuje více hluchých pasáží než Eldest a Inheritance. Zejména ty části s Roranem mě vůbec nebavily a ani vlastně nebyly důležité. Začátek a konec jsou ale velmi působivé, akční a strhující. Celkem jsem si užila Eragonovu (tentokrát duševní) proměnu, i když se mi zdá velice rychlá. Uvěřitelnější by byla v řádu několika let. Brisingr je moje asi nejméně oblíbená kniha ze série, ale má momenty, které opravdu stojí za to.
V teto knize je méňe akce než v předchozích, ale přesto jsem se při čteni nenudila. Je tu pár napínavych částí, trochu více jsem se seznamili s některými postavami a politikou tohoto světa.
Přijde mi, že je to každým dalším dílem čtivější. Jediná nudná pasáž se pro mě odehrávala u trpaslíků, kde se mi pletly všechny názvy. Jsem zvědavá, jak vše dopadne:-)
Trudoš mi to čte z hlavy. Také to beru za dost naivní a kýčovité. Ten Eragon byl skutečně na svůj věk takový přechytrálek a myslím si, že tenhle moderní člověk je zhouba lidstva. Takže mě moc vadilo jak už předemnou kritik zmínil, že byl chytréj jako rádio a ten jeho egoismus byl přetažen za hranici snesitelnosti.
Kniha jako i předešlé z této série je napínavá a moc se mi líbil způsob výroby Brisingru.
Ctiva kniha, za me super ze je dlouha, clovek nema hned precteno:) nudne pasaze se nekonaly, zaroven jsem byla schopna se odtrhnout, takze akoratni kniha. Obcas si neco trochu odporovalo, ale to bych spoilovala a nebylo to tak zle.
Z celé serie je pro mě tento díl nejslabší. První polovinu se toho moc nedělo a pak se vyráběl meč.
Stejně tak jako předchozí díly byl i tento nesmírně čtivý. Autor používá krátké věty sem tam proložené jiným jazykem a celý děj postupně odhaluje. Když se nad celým tím světem pořádně zamyslíte zjistíte, že jedna z možností, o kterých si myslíte, že nastanou opravdu nastane. Nehrozí tedy příliš velké překvapení. Nicméně charakteristiky jednotlivých postav jsou popsány tak barvitě, že celý děj mi úplně ožil před očima. Když se zpětně zamyslím nad tím, co se v knize odhalilo, divím se, že se to autorovi na těch 658 stran vůbec vešlo.
Vlastně by mi na hodnocení stačila pouze dvě slova ,,neuvěřitelně úžasný", prostě není o čem.
Korektní, naivní, kýčovité a nudné NIC. Taky už jsem konečně přišel na to, co mě na postavě Eragona štve nejvíc - to jak je na svůj věk chytrej jak rádio, rozdávající životní moudra nalevo i napravo, až má jeden pocit, že jde o novodobého spasitele. Uznávám, že je třeba brát v úvahu věkovou kategorii, pro kterou je série určená, ale přesto je to skoro jako právo útrpné. Ostatně on celý třetí díl je pouze o putování a mudrování, přičemž ve vykreslování dospěláckých emocí Christopher Paolini naprosto selhává. Kdyby alespoň uměl psát, jenže tohle je prostě jen vykrádačka motivů, které jinde byly nové a tady působí pouze jako laciná napodobenina.
Proti gustu žádný dišputát, jen mě mrzí, že laciný plagiátor se stává pro mnohé hvězdou a původní originály zůstávají zapomenuty, přestože jsou po literární, stylistické i obsahové stránce mnohonásobně lepší. A mimo jiné, Eragon už získal svůj první světelný meč, takže to moje původní tušení analogie s Hvězdnými válkami nebylo tak úplně mimo mísu.
Nemám co vytknout. Miluji draky a tato kniha patří mezi mé oblíbené. Takže pokud miluješ draky, určitě si to přečti. Stojí to za to! :)
Série o dračích jezdcích je tak trochu moje srdcová záležitost, baví mě ten lehký pocit dejavu, kdy jsem jako malé dítě tak moc chtěla věřit, že draci skutečně existovali.
Ve třetím dílu mám dojem, že i Christopher Paolini nechce svůj dračí svět opustit, a proto se noří hlouběji do jednotlivých dějových linek. Kromě Eragona Stínovraha a jeho Safiry Zářivé šupiny, tak sledujeme mnoho dalších psychologicky zajímavých charakterů. A ano, zdůrazňuji slovo psychologicky, protože autor se tentokrát snaží do svého díla přidat i něco víc. Jeho postavy se zamýšlejí nad svým osudem, životem, světem a jeho řádem, jeho politikou. A to se mi líbí. Jdu si poslechnout díl poslední.
Kniha mě bavila a bavily mě pasáže, které by pro někoho bylo až moc zbytečné např.: dlouhé popisování trpasličích hor atd. ale to zase přidalo na příběhu a mohly jste si představovat že stojíte vedle Eragona a trošku přerostlé Safiry :D
Jakooo bylo to dobrý, ale přesně je tady znát, že autor tuhle knihu zamýšlel jako poslední, ale byla tak obsáhlá, že ji rozdělil na 2 díly a proto je tohle taková předehra k očekávanému konci. Oproti předchozím dílům totok bylo slabší a už to začíná bejt utahanější, doufám, že si poslední díl dojem napraví. Stále mě svět dračích jezdců baví a jsem napnutej jak to sakra dopadne.
Co napsat k dalšímu dílu... Poslechnuto opět jako audiokniha a bylo to fajn. Jdu na poslední díl.
Paolini je od Eragona o 5 let zkušenější a na knize to je znát. Četlo se mi to teď po x letech mnohem lépe.
Brisinger svým způsobem působí, jako kdyby se v něm nic nestalo. Děj podivně vázne a táhne se. Krása světa a spousta jeho tajemství je již odhalena, a tak je těžké přijít s něčím dalším, co by čtenáře uchvátilo. Přesto se pár takových okamžiků našlo a díky nim kniha sice pomalu, ale jistě, plynula dál. Jen je škoda toho konce. Takový... prázdný oproti předchozím dvěma. A smrt, jenž v něm přišla, byla náhlá a odbytá natolik, že mě ani nijak nezasáhla, a to měla.
Jsem nadšená i po třetím dílu. Bylo v něm pro mě o dost víc akce než v předchozích dílech, ale styl, který jsem si oblíbila, se nezměnil. A to už vůbec nemluvím o spoustě zvratů a novinek, které se na mě vyvalily především na konci.
Je nutné dodat, že u posledního boje se začal Eragon chovat náhle o dost zkušeněji. Nevím, jestli to bylo jeho výzbrojí nebo novými informacemi, které ho posílily a posunuly, každopádně bylo vidět, že jeho postava ušla dost velký kus cesty.
Vážně nemohu dát nic jiného než 100%. Čtvrtý díle, jdu si pro tebe!
Autorovy další knížky
2004 | Eragon |
2012 | Inheritance |
2006 | Eldest |
2020 | Spát v moři hvězd. Kniha I. |
2009 | Brisingr |
Brisingr mě opět ušetřil pomalého startu nebo i odložení četby, která přišla s Eldestem. Příběh se rozvíjí, má napínavé i kouzelné momenty a je důstojným nástupcem v sérii. Eragon dostává více prostoru po duševní rovině a je znát, že autor se už i na toto téma zaměřuje. Fajn fantasy, která stojí za oprašování v polici, abyste si jí opět měli chuť vytáhnout.