Eldest
Christopher Paolini
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 2. díl >
Druhá kniha trilogie Odkaz Dračích jezdců. Šíří se temnota, přichází beznaděj, vládne zlo ... Pokračování fantasy bestselleru Eragon z pera Christophera Paoliniho opět dobývá svět! Eragon cestuje se Safirou do elfského města Ellesméry, aby podstoupil výcvik v kouzlení a boji, životně důležitých dovednostech Dračího jezdce. Ztrácí jistotu, neví komu může věřit a osud království, v němž temná ruka krále rdousí veškerý vzdor, leží i nadále právě v jeho rukou...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , Fragment (ČR)Originální název:
Eldest, 2005
více info...
Přidat komentář
Rozhodně lepší díl než Eragon, takový víc dospělejší. Plno zvratů, historie, více ze života elfů. Krásné popisy elfího království! Jen ta bitva mohla být trochu více rozepsána. Každopádně se těším na třetí díl.
Eragon mi ještě přišel jako fajn oddechovka, která sice nápady krade kde se dá, ale pořád ještě dokáže vcelku bavit. Eldest je neskutečně natahovaná vykrádačka, kdy se polovinu knížky, a to knížky co do počtu stran poměrně rozsáhlé, téměr nic neděje. To bych knize vytkla asi nejvíc, rozvleklost, spousty obsahově prázdných stránek, nudu...kdyby se vyškrkal balast a kniha měla o 350 stránek míň, dala bych hvězdy 3. Co oceňuji je snad jen postava Elvy, která mi připadá zajímavá a neokoukaná. Eragon mě svým dementním chováním neskutečně irituje (pokud to byl autorův záměr, povedl se dokonale a přidávám půl hvězdy), překvapivá zápletka s Murtaghem raději no comment, love story s Aryou je úsměvná (a je mi jasné, jak to dopadne) atd. Přesto si Brisingra někdy přečtu, ale ne hned - potřebuju si dát od dračích jezdců chvíli pauzu .
A směsice ukradených nápadů může pokračovat ! Celou knihu mne (a vás bude nejspíše také) stíhal pocit Deja vu. Mladičký autor prostě splodil na světlo světa vlastníma rukama sestavenou (spatlanou) koláž nejlepších fantasy příběhů. Nápady přebral a příběhu dodal neslanou, nemastnou strukturu. První díl si pokračování nezaslouží. (A my taky ne)
Pro mě zbytečně protahované a nezáživné zkrátit tak o 200 stránek a bylo by to moc fajn.
První díl byl povedený, bavil mě mnohem víc než pokračování, ale ani to nebylo zdaleka tak tragické, ačkoli je to plné příšerných klišé...
Pokračování si přečtu, až se k tomu dostanu, zatím mi nezúčastněně straší v mé skromné knihovničce... Tak možná někdy, až nebude co číst... Zkrátka, po tomto dílu se do čtení pokračování nijak moc nehrnu, ale přečtu si ho, jen tak, ze zvědavosti, co bude dál.
Po Eragonovi, který prakticky vložil děj Hvězdných válek do Tolkienova světa, jsem tak nějak čekal, že to nebude to pravé čtení pro mě, nicméně jsem dal Paolinimu ještě šanci a vlastně ani nevím proč (teda vím - měl jsem tu knihu koupenou spolu s ostatními díly a nebyla levná, abych ji bez čtení založil, nebo poslal dál), snad proto, že jsem chtěl dál hledat odkazy na cizí díla. Jenže jestliže byl Eragon rozvleklou knihou s minimem děje a striktním dělením dobra a zla, pak nenacházím vhodná slova pro extrém, jakým je ve srovnání s předchozím dílem Eldest. Jediným zpestřením, ačkoliv dost mdlým a jakoby dětsky učebnicovým, byly odskoky k Roranovu příběhu a k Nasuadě, oproti tomu cestu k elfům by bylo vhodnější shrnout jen v pár odstavcích v rámci jedné kapitoly spolu s Eragonovým výcvikem. Romány čte člověk především pro zábavu a ne proto, aby se dozvěděl o mravencích a vůbec o přírodě to, co se učí děti na prvním stupni základní školy. Dalším zklamáním pro mě byla závěrečná bitva, tady mírumilovnému Paolinimu evidentně chybí fantazie, a tak se omezil jen na popis kroků, které jednotlivé strany dělaly. Závěr knihy pak nebyl ani tak k smíchu, jako spíš k pláči, neboť nejde o žádnou parodii, ale on autor tohle klišé mezi klišé myslí naprosto vážně (ačkoliv jsem to očekával od jejich prvního setkání).
Na druhou stranu musím Eldestu připsat i kladné body, protože po jazykové stránce je nesrovnatelně lepší, než jeho předchůdce a autor projevil i trochu střízlivosti v idealizaci Eragona. Rovněž je kniha velmi čtivá, ovšem přiznávám, že většinu nezáživných popisů krajiny a zvyků všech národů Alagaësie jsem přeskočil, nebo jen rychle přeběhl očima, zdali se tam nenalézá něco podstatného. Pro příběh tyhle pasáže (tvořící velkou část textu) nejsou důležité a čtenáře spíše otravují. Na to už však trpěl i Eragon, vkládat popis krajiny do akční scény, to je krajně hloupé.
Eldest mě bavil o trochu víc než Eragon, ale jen proto, že se tam oproti Eragonovi mluví i o Roranovi, který s lidmi z Carvahallu cestuje do Surdy, aby pomohli Vardenum,ale i o Nasuadě, která s zbytky Vardenů taky cestuje do Surdy. Moc mě ale nebavil Eragonův výcvik, který zahrnoval přibližně jednu třetinu knihy. Také me naštvalo, že Murtagh je proti Eragonovi a pomáhá Galbatorixovi přestože ho nenavidí. Každopádně sem rád, že spisovatel přidal do příběhu i elfy ti prostě nesmí chybět v žádném fantasy příběhu.
Trochu dlouhý popis výcviku spočívajícího ve sledování mravenců. :-D Vyvstává otázka: Rozloučit se s kýčovitým Eragonem a spol. uprostřed ságy? Nebo jim dát ještě šanci? Upřímně nevím...
Nechápu co může někdo na téhle zpatlanině Pána Prstenů a Hvězdných válek. Přesně kvůli tomuhle si někteří myslí že fantasy je žánr pro blbce.
V téhle knizej e to co jsem potřebovala...svět elfů...eragonův výcvik mě bavil absolutně nejvíc, opět spousta nového děje a akce...!!...dělal mi ale problém skákat z Rorana k Eragonovi ale jinak zase sem se nemohla odtrhnout...prostě skvělé...a nejlepší je že když tohle dočtete tak mi to vůbec není líto, protože na mě čeká Brisingr :-)
Nebýt otravnýho roranova děje,pro mě 5 hvězd,všechno se to hezky četlo z pohledu eragona
Opäť, ako aj u ERAGONa, všetko pasuje, krásne zladene, nič nepreháňa...u mňa niekoľkokrát prečítana kniha!
rozhodně lepší než brisingr,ale nejvíc mě na týhle knize štvalo střídaní dejových rovin.já na něj nejsem zvyklej takže doufám že v posledním dílu to udělá paolini nenápadně jako třeba:eragon přistoupil k zrcadlu a vzpomněl si že dlouho nečuměl na bratránka bla bla bla místnost byla plná lidí a pak by to pomalu začalo přecházet do roranova děje ale vlastně byste furt byli s eragonem kterej se čvachtal ve vaně v elesméře.A murtagha bych rozsek vejpůl
jo,někdo řikal rozvlekly přesun do elesméry.pravda pravdoucí ale u oromise to bylo super
Další kniha, další příběh a to celé zabalené do bezmála 650 stránek. Eldest je krásné pokračování, ale občas bylo trochu zdlouhavé. Navzdory tomu jsem se u něj nikdy nenudila a ty ,delší části' jsem si umědomila, až když byly zamnou.
Nicméně kdo četl jedničku, určitě se mu bude líbit i dvojka ;)
Opět skvělé dílo, Eragon se mi moc líbil, ale Eldest je ještě lepší, už jenom kvůli tomu, že je kniha tlustější což znamená, že se toho více dozvím.
SPOILER
Nakonci jsem měla akorát pořádný vztek na Murtaghay a Trna, měla jsem na něj dost veliký vztek a ten mě stále ještě nepusil, tak doufám že Murtagh udělá nějaké záslužné gesto, který mi dovolí mu odpustiti :))
V tomhle souhlasím s předchozím komentářem. Knížka je až příliš zbytečně přeplácaná a dlouhá. Což je škoda, protože když jsem dočetl vynikajícího Eragona, očekával jsem, že když je Eldest tlustší, bude mi naporcováno ještě více záživného čtení. Ale ouha... Ono by ani tak nevadilo, že je kniha tak dlouhá. Ona je totiž prakticky o ničem. Když to řeknu tvrdě, ale pravdivě, vůbec by nevadilo, kdyby se takových 400 stránek vyhodilo. Pak by se to nikde nemuselo zadrhávat a nudit. Sáhodlouhý popis hodin u Oromise, zbytečně rozvleklý přesun do Ellesméry... Ale je to pravda. Kdyby měla kniha jenom 200 stránek, byla by to krásná kniha na zpestření jednoho pošmourného letního odpoledne. Takhle je to jen vystlaná vata, která se má zakončit bitvou na Pláních a odhalení toho, že Eragon a Murtagh jsou bratři. Tím končíme.
Autorovy další knížky
2004 | Eragon |
2012 | Inheritance |
2006 | Eldest |
2020 | Spát v moři hvězd. Kniha I. |
2009 | Brisingr |
Pro mě je to klasická dvojka- myslím druhý díl, slabší odvar Eragona, trošku se to vleče, přesto hodnotím velice kladně, nemám nic proti Paolinimu, líbí se mi a fandím mu.