Eragon

Knížku jsem četl znovu po 13 letech. Po těch 13 letech, co jsem se snažil najít jinou fantasy, která by mě oslovila tak, jako mě oslovil Eragon. (pro zájemce - zkuste S. Douglass - sérii Poutníkův návrat, R. Feista - sérii Trhlinové války, P. V. Bretta - Démonská série, nebo M. Lindholm - sérii Farseer)

Po těch 13 letech, kdy jsem přečetů Eragona znovu, musím říct, že žádná z těch ostatních fantasy tak dobrá nebyla. Eragon je prostě svůj a nejlepší.

(SPOILER) Tato kniha má sice dobře vypracovaný svět, ale vůbec mi neseděly krátké kapitoly a autor mnoho věcí vůbec nerozepisoval. A taky mi příjde, že se svět až moc podobá Středozemi. Když zemřel Brom, přiběh se o dost zlepšil, ale dávám jenom tři hvězdičky.

Kniha zanechala poměrně rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem si po celou dobu užíval příběh, na druhou stranu mě po celou dobu rušilo, jak je nedotažený a zkopírovaný z jiných motivů. Chvílemi jsem si nebyl jistý, jestli čtu ještě Tolkiena nebo Paoliniho. Jako milovník fantasy dám ještě sáze šanci, ale zatím mám spíš pocit, že je z ní patrná literární nezrálost mladého autora.

Je to vlastně dobrá kniha. Na mém read-listu je už hodně dlouho, teď jsem se k ní dokopala v rámci čtenářské výzvy. Upřímně - spíš pro mladší čtenáře, nebo tak mi to alespoň přišlo. Nedokázala jsem se pořádně začíst, dostat do příběhu, oblíbit si Eragona. Doposloucháno jako audiokniha, čte můj oblíbený Martin Stránský, čímž se celá kniha posunula o level výš. Občas trochu nudné a vleklé, ale celkově si myslím, že své čtenáře najde.

Zfilmovaná verze je moje láska už tak deset let a každý rok si ho musím alespoň jednou pustit. Takže, když jsem viděla nabídku štafety, vůbec jsem neváhala!

Tušila jsem, že kniha bude mít odlišnosti, ale že tolika jsem nečekala. Je moc hezké si přečíst všechny ty detaily, co nám film prostě dát nemůže (např. sedřené nohy od šupin Safiry, barvitost Safiry, popisy míst,..).

Kniha se mi moc dobře četla a bavilo mě srovnávat film a knihu. Eragon a Safira jsou prostě miláčci a je jedno, jestli je to film nebo kniha. Vždy na prvním místě.

Brom nezklamal a líbil se mi více jak ve filmu, ale za to Murtagh opak. Byl mi dost nesympatický. V knize mi prostě nějak nesedl.

Druhá polovina knihy byla jedna velká akce.
Největší plus dávam popisům cest, měst a hlavně hory v níž se poté převážně nácházeli. Nádherné.

Zklamání z toho, že film nemá pokračování nahrazuje to, že kniha pokračování má a ne jen jedno. A já se moc těším na přečtení dalších dílů.

Nadherný fantasy příběh jsem si moc užila a všem doporučuji. Kdo by nechtěl vlastního draka že (až na to krmení teda).

Mám být upřímná? Eragon mě fakt zklamal. Všude o něm píšou, jak je to skvělá kniha, fantastický svět atd. Měla jsem vysoká očekávání, a možná proto se mi kniha taky nelíbila. Postavy byly úplná klasika. Vůbec nic se tam nedělo, všichni byly hrozně opatrní. Eragon se často choval příliš povýšeně. I kdybych chtěla, nemůžu to doporučit dál :(

Mé de facto první setkání s poctivou fantasy literaturou, na kterou jsem ze svého okolí slyšel tolik chvály, že se prostě nedalo dělat nic jiného, než, abych se do ní sám pustil. Svět je autorem velmi dobře vystavěn a má můj velký obdiv, neboť to byl v době psaní můj vrstevník, a o to víc si téhle knihy je třeba vážit. Co mně jako čtenáři vadilo a bohužel odtrhávalo od příběhu byli zdlouhavé popisy kraje, míst - ony samy o sobě nejsou špatné, pomáhá to ukázat velikost světa, ve kterém se nacházíme, problém je, že když autor popisuje cestu na deseti stranách, přestože by šla popsat na dvou, a přitom v ní není pronesen ani jeden dialog, je to trochu na škodu. Ubírá to na tempu vyprávění. Což je škoda. Za první polovinu z výše uvedených důvodů musím strhnout hodnocení, nicméně akční druhá část a samotné vyvrcholení považuji za velmi zdařilé a podnítilo mě si půjčit další díl. Možná je to jen můj pocit, ale ještě musím reagovat na hlavního hrdinu, neboť jak jsem tak četl, přijde mi, že hlavní hrdina fantasy knížek je vždy ten poctivý Mirek Dušín, bez jediné vady a vždy se na něj valí těžké životní rozhodnutí, a on ho vyřeší jak jinak než správně. Myslím, že by nebylo na škodu, i těm kladným hrdinům přidat, na ne příliš dobrých, možná až nedobrých vlastnostech, které mu brání v rychlejším překonávání příběhových překážek. Postavy tak působí více plastičtěji a čtenář se s nimi lépe ztotožní. Nic méně tato postava má dle mého soudu potenciál do dalších dílů značný.

Absolutně nehodnotím objektivně, protože tato kniha na mě měla v mém dospívání ohromný vliv. Mezi 12. a 15. rokem života jsem nejen tuto knihu, ale celou ságu četla dvakrát. První knihu Eragon spíše pětkrát. Milovala jsem celý tento knižní svět a dodnes pamatuji na své zklamání z té zpackané filmové adaptace :D Dnes je mi 22 a již je to pár let, co jsem knihy četla naposledy. V létě se k nim plánuji vrátit. Obecně je mám spojené s letními prázdninami a dlouhým čtením na pláži.
Postava Murtagha se mi vryla pod kůži a dodnes zůstává mým nejoblíbenějším "antihrdinou" ever. Eragonova zarputilost a paličatost mi je taktéž velice blízká... Zkrátka a dobře toto je fantasy lahůdka!

Některé popisy mi přišly zbytečně zdlouhavé, ale jinak velmi propracované a záživné dílo.

Eragona jsem poprvé četl hned po vydání na druhém stupni základní školy - tehdy patřil k mým oblíbeným knihám. Po druhém čtení (o 16 let později) jsem k němu kritičtější. Kniha se velice dobře čte a autor se snažil postavy i svět propracovat, ale ne vždy se mu to povedlo. Příběh (stejně jako svět) není příliš originální - vykrádá hlavně Zeměmoří a Drakeny z Pernu.

Posloucháno jako moje úplně první audiokniha. V podání Martina Stránského jsem si poslech neskutečně užila.

Těším se na další dobrodružství s Eragon a Safírové.

Už jako malá jsem měla tento film ráda a vlastně tak nějak vždy jsem si chtěla přečíst knižní předlohu, která narozdíl od filmu nekončí po prvním díle. A tak v rámci #bingovýzva jsem se rozhodla zrovna pro tuto knížku.

Farmářšký chlapec nalezne v horách, kam se jen tak někdo neodváží, kámen. Nádherný modrý kámen, který chce střelit za jídlo, protože nic neulovil a blíží se zima.
Při jeho smůle (nebo štěstí) ho ale nikdo nechce. Z tohoto kamene se vylíhne nádherný drak… nebo přesněji dračice a z farmářského chlapce se stane Jezdec a kořist pro krále.

V první řadě musím říct, že Eragon mi je naprosto nesympatický. Jde vidět, že je to malej patnáctiletej kluk. Tomu kdybyste řekli, ať do toho ohně svoje ruce nestrká, tak by udělal přesný opak a neštěstí by bylo na světě.
Zase to tím lépe dokresluje celý příběh a jeho postava je tím uvěřitelnější, protože ruku na srdce, kdo takový v jeho letech nebyl.
Naopak jeho dračice Safira je naprosto úžasná a líbí se mi, že má svou jedinečnou osobnost. Je velice moudrá a vlastně takový opak svého Jezdce.
I když byla kniha hodně popisná, tak mi to vlastně nevadilo, protože je člověk kompletně uveden do situace, která se v zemi odehrává. Trochu mi to v tomto ohledu připomíná Pána prstenů.

Pokud jste viděli film, tak musím říct, že se ho úplně nedrželi, což není nic neobvyklého, ale mrzí mě, že už nedostaneme pokračování. Zato já se těším na další díl ze série a můžu knížku doporučit těm, kteří zbožňují propracované fantasy příběhy. ️
4/5⭐️

Setkání s Eragonem zhruba po patnácti letech dopadlo líp, než jsem čekala.
Jistě mé hodnocení ovlivňuje nostalgie, ale já se stejně nemůžu zbavit dojmu, že na svou dobu (a věk autora) je to velmi povedený příběh.
Podobně jako Rowlingová, tak i Paoliny vytvořil zcela unikátní svět, kde by spousta z nás chtěla žít (a prohánět se na dracích, že?). A pro mě to byla jedna z knih, které mi otevřely dveře k vášni ke čtení
Mínus knihy tkví v dlouhých a popisných částí. Občas jsem si připadala, jako bych četla Tolkiena a jeho dvě stránky o tom, jak je krajina krásná.
Posloucháno jako audiokniha, kterou namluvil Martin Stránský a ten dal příběhu jisté kouzlo. A dobře namluvená kniha takovéhle délky, to je základ úspěchu.

Dost nenáročné čtení, hodně předvídatelné.

(SPOILER) Celkový dojem je: trochu zmatené a dost popisné. Nejhorší mi přišel závěr cesty k vardenům - cesta údolím byla prostě nekonečná! Jinak to nepostrádalo ani myšlenku, ani spád (až na výjimky).
Líbilo se mi, že autor nezapomněl na běžné věci prozrazující přítomnost nějakého živočicha - jako jsou stopy (zejména ve sněhu, že), hromádky trusu, poškozené stromy apod.
Zároveň se nevyvaroval sporných a nelogických věcí - podle všeho nebyli zrovna bohatí a živit draka... Sice rostla rychle a pak si už zvládla sama nalovit, ale ze začátku... Pochybuji, že by si doma takového úbytku zásob nevšimli.
Také mě fascinovalo neustálé zdůrazňování, jak je kouzlení nebezpečné a že se má používat, jen když to jinak nejde, a přitom kouzlili pořád a to i v situacích, kdy mi to nezbytně nutné nepřipadalo.
Napochodovat do Dras-Leony mi přišlo dost hloupé.
Řekla bych, že na tak mladého autora, jakým v té době Paolini byl, je to velmi slušný výkon a ač dílo obsahuje spoustu prvků z velmi známých scifi a fantasy, z nějakého cíleného vykrádání bych ho asi neobviňovala.
Hodně mi to připomnělo knihy od Anne McCaffrey a její drakeny. To je literatura zdánlivě pro ještě mladší čtenáře, zároveň mě ale bavila víc.

Všichni, co mají problém, ho mají většinou, protože popularita ≠ kvalitě knihy. Eragon se stal tak známým a populárním díky věku autora a vydání v době, kdy teprve vznikala young adult literární tvorba. Nikdo nikdy neřekl, že je tohle nějaké propracované fantasy veledílo, ale jako příběh pro nedospělou generaci to funguje úžasně.
Moje emocionální pouto k mužským postavám s (dětským) trauma se v tomto případě hodně projevuje, a když máte rádi hlavní postavu, líbí se vám i samotná knížka. Miluju vztah Safiry a Eragona, byl emocionální a prostě krásný. Dračí jezdci jsou koncept, který nikdy neomrzí, a je mi jedno, jak to autor pojme. Svět měl politiku i dost popisů krajiny a já jsem překvapivě nebyla ztracená a všechno bylo velmi srozumitelné. Jediné co mě trochu mrzelo byla plochost postav, které měly ale tak skvělé pozadí, že to bylo opravdu škoda. Doufám, že se toho dočkám v dalším díle, na který se už nemůžu dočkat.

Tak toto je takový mix Pána prstenů, Hraničářova učně a Harryho Pottera , proto je jasný , že mě to bavilo :D Je to velice milé , zábavné a napínavé čtení . Nyní se už těším prostě jen na další díl.

V době, kdy tato knížka vyšla poprvé, se proslavila hlavně proto, že ji napsal patnáctiletý kluk, což mě zrovna dvakrát neoslovilo navzdory tomu, že v té době mi bylo přibližně stejně. Film mi mé odhodlání knížku nečíst ještě více potvrdil, protože to byl prostě propadák. Avšak po čase jsem si k Eragonovi konečně našla cestu a musím uznat, že knížka je opravdu dobře koncipovaná a s filmem má společný možná tak jen ten název. Eragon je velmi komplexní postava a Safira je jednoduše nádherné svérázné stvoření. A jim prostě nelze než nefandit. Nakonec musím Paoliniho obdivovat za to, že si dokázal všechno tak důkladně promyslet a vymyslet, včetně vlastních jazyků elfů a trpaslíků.

Eragon mě bavil od prvních stránek, bylo to nenáročné čtení, děj nebyl zbytečně moc zdlouhavý. Těším se na další díly.