Eragon
Christopher Paolini
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375088/bmid_eragon-i0v-375088.jpg
4
5954
5954
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 1. díl >
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Fragment (SK)Originální název:
Eragon, 2002
více info...
Přidat komentář
Zvláštní, o knize Eragon jsem už samozřejmě slyšela, ale jaksi mě úplně minula.
Byla to krásná knížka, kterou autor napsal když byl ještě opravdu mladý. Mně to přišlo mnohem lepší než některé fantasy série❣.
Moje prvni cela audiokniha, bylo to krasne! Vubec jsem to necekala protoze jinak uz bych ji mela davno prectenou:-)
Eragon je jednou z mých prvních fantasy sérií a rozhodně úplně prvním setkáním s draky, kterým jsem absolutně propadla. Zamilovala jsem si magický svět, který Paolini vytvořil. S postavami jsem se rychle sžila a hltala jsem každou stránku. Eragona můžu doporučit rozhodně každému!
Člověk to četl před 17 lety a stejně si to pamatuje (možná i proto, kolikrát to četl znovu ve svých nácti). A musím říct, což mě potěšilo, že i po těch letech mě čtení stále velmi bavilo a to je co říct. Pro mě a moje knihomolské já na základní škole je tohle absolutní srdcovka, která mě baví číst i v dospělosti.
Výtečná série, četl jsem i originální dračí jezdce, ale byl jsem malý a nedočetl jsem je :(
Ale už tehdy to na mě zanechalo dojem
A tahle knížka všechno tohle oživila!
Odkaz dračích jezdců je výtečná série s detailním světem, a přesto je vlastně velmi jednoduchá po dějové i jazykové stránce. Stylem bych sérii přirovnal k Harrymu Potterovi, a právě mladší čtenáři z ní budou jistě nadšeni a dovede je to i k další literatuře, což je dnes potřeba, jelikož porozumění textu je mezi mladou populací skutečně špatné. Děj je v zásadě jednoduchý - starý řád je zničen zlým králem; odboj proti němu existuje, má dokonce dílčí úspěchy v podkopávání jím nastoleného režimu, ale na rozhodující ránu nemá ani zdaleka sílu, a tak se čeká na nějaký zázrak. Tím se stane mladý jinoch a jeho kamarádka z obálky, přesto ani jeden z nich nespadl z višně a časem příběh napoví, že nic není náhoda. Hned od začátku je však jasné, kdo je dobrý a kdo špatný, a tak to prostě je a bude. Vztahy zde jsou téměř vždy podobně přímočaré a vývoj postav také není nijak závratný. Proto lze knihu považovat za předvídatelnou, k tomu se také váže nepropracovanost některých dílčích částí, jako jsou třeba bitvy a jiné konflikty - hlavně ze začátku plánování v podstatě neprobíhá a vždy se spoléhá na jeden moment a nehledí se na dosavadní vývoj. Vyjímkou je závěrečná bitva o Ilireu, i když zde by se také našly mouchy, pokud je chce čtenář hledat.
Postavy jsou, jak jsem již naznačil, poměrně ploché a jednotvárné. I když nějaká ta výjimka by se určitě našla, například Murtagh či ze zmínek jiných postav Selena a samozřejmě draci. Jejich popis se v jiných knihách obvykle zužuje na pouhé zbraně, zde to jsou skutečně myslící bytosti s vlastní historií a světonázorem. A přestože jsem výše psal o jednoduchosti a přímočarosti v lehce negativním duchu, tak k drakům se to hodí a Safařiny monology o nejefektivnějším řešení mě mnohdy rozesmály. A také jsem se dozvěděl, jak moc mají draci rádi medovinu :) Přestože z mého pohledu nejsou postavy zrovna silnou stránkou knihy, tak za zmínku určitě stojí Zdravý mrzák, i když jeho linku bych si představoval jinak, a Angela s kočkodlaky - ti se ale z určitého pohledu opět blíží drakům, a tím se dostávám zase na začátek.
A ke zdejším negativním komentářům - co se týče jazykové stránky, tak pokud je kniha určena mladším čtenářům, tak by bylo poněkud mimo očekávat stejný jazyk jako třeba v Malazské Knize padlých. U plagiátu/inspirace je to sice o něco složitější, jelikož podobnost je místy skutečně zřejmá, ale já bych zase tolik kritický nebyl (tedy až na úplný závěr, to rozhodně šlo udělat jinak), jelikož základy fantasy žánru jsou "dané" a u jiných příběhů na to nikdo v takové míře nepoukazuje. Na ději založeném na putování se toho také mnoho originálního vymyslet nedá, ale Safira je pro mě prvek, který daný stereotyp alespoň částečně rozbíjí. Také je velmi pozitivní, že série nekončí jen zabitím zloducha a všichni hned domů - zde se nejprve upevňuje nově nastolený řád, i když následné provázání členů koalice po dosažení cíle by chtělo lépe popsat, dále třeba udělenému statutu Teirmu nerozumím a ta věc s kouzelníky by také určitě neproběhla tak hladce; politika zde není zkrátka úplně realistická, ale opět - vzhledem k hlavní cílové skupině čtenářů to vlastně nevadí.
Přesto všechno jsou Dračí jezdci dobrou sérií a za pouhou kompilaci je rozhodně napovažuji, jelikož tematika draků není příliš častá (o Anne McCaffrey jsem se dozvěděl až ze zdejších komentářů a určitě se k ní také jednou dostanu a za relevantní odkaz, nejen neurčité plácání o kopírování, děkuji). Jediným zásadním negativem pro mě byla ta černobílost postav, bylo by pěkné najít i jiné bravy anebo se alespoň více zaměřit na charaktery záporáků, a ne to odbýt "král byl šílený a pomstychtivý ... ostatní lačnili po moci". I přes určité výtky, tak určitě 5/5 za celou sérii.
I přes známost a oblíbenost knihy, mě úplně minula. Nikdy jsem nečetla jediný díl a kdysi jsem viděla část jednoho filmu, ale nijak zvlášť si to nepamatuji.
Byla jsem proto zvědavá, co mě čeká a jsem ráda, že jsem se zapojila do štafety a dostala se ke knize po které bych sama nejspíš nesáhla a to i přes to, že fantasy je jeden z mých nejoblíbenějších žánru.
Naprosto nechápu sama sebe, proč jsem se tak dlouho vyhýbala něčemu úžasnému jako byl právě Eragon.
Kniha mě nadchla hned po prvních stránkách a strašně jsem se chtěla dozvědět, co bude následovat a jak se bude příběh vyvíjet. Svět krásně vykreslený a na začátku je mapa MILUJU!! Na konci knihy zase najdete slovník, takže žádná fráze vám nezůstane utajena a seznam postav, co se vyskytují v knize, což je za mě další významný plus.
Kniha se skvěle četla, obsahovala nečekaný zvraty a nechybělo napětí ani pořádný boj. Prostě dokonalost a ještě ke všemu o dracích! Naprosto rozhodně doporučuji všem, kdo mají rádi fantasy.
⭐ 4,8/5
Příběh chlapce Eragona a draka Safiry je čtivý, ale je napsaný velmi jednoduše, místy až naivně. Než se začne něco dít, je potřeba se prokousat přibližně 250 stránkami. Je poznat, že je to autorova prvotina, i když je z těch zdařilejších, nicméně je vidět, že se autor nechal inspirovat jinými fantasy, osobně jsem tam nenašla nic, co by mě nějak překvapilo, nebo jsem to už nečetla nikde jinde. Navíc postavy jsou ploché a černobílé, možná by příběhu pomohlo, kdyby hlavní padouch dostal vlastní prostor. Takhle tu zprostředkovaně máme nějakého Galbatorixe, kterého je třeba se bát a to mi přišlo dost málo.
Tuto knihu jsem ve svých osmnácti letech četl kvůli slečně. Tato slečna byla do Eragona zamilovaná již od svého útlého dětství a potřebovala nutně znát můj názor na něj.
Inu, obávám se, že má pozice byla poněkud nevýhodná – alespoň chtěl-li jsem jí udělat radost. Víte, kdybych knihu četl ve svým deseti, či jedenácti letech, jsem si jist, že bych ji také miloval. Teď, když už jsem o něco starší, byl jsem také o něco kritičtější, protože jsem již o něco zhýčkanější.
Kniha má dvě velice důležité vlastnosti pro to, aby se dětem líbila. Jednak se jednoduše čte. Opravdu, jazyk knihy je neuvěřitelně jednoduchý, sloh nenáročný a svižně čtivý. Druhou výhodou je mládí hlavního hrdiny, což umožňuje čtenářům totéž co Harry Potter – vyrůstat s hlavním hrdinou.
Od této části bude můj komentář poněkud méně pozitivní.
První výtkou, kterou pro knihu mám, je hlavní antagonista. Tím myslím Galbatorixe. Z toho co považuji za „lepší fantasy“ jsem zvyklý na vlastní pasáže hlavního antagonisty, na jeho pořádnou backside story a motivy jeho chování, které jsou alespoň maličko logické. Pan Galbatorix se v knize vyskytuje pouze jako tajemná hrozba, která není vůbec tajemná a všichni se ji bojí, protože je třeba se ji bát. Budiž, je možné, že v dalších knihách bude tento nedostatek napraven, to však nic nemění na tom, že v této knize to chybí.
Dalším problémem je pro mě nezvládnutá psychologie postav a jejich rozvoj. Rovnou to spojím se třetí výtkou – ta kniha má dvojí tvář. Zdá se mi, jakoby jednu část vždy psal mladý pan Paolini – to je část, která udává směr příběhu, ale nemá žádnou hloubku – a druhou část někdo starší, kdo se snaží získat u nás pro hlavní postavy alespoň nějaké sympatie – ne že by se tomu dotyčnému dařilo. A takhle pořád dokola a dokola a dokola…
Ono oslavovaná „hard magic“, která se měla v knize vyskytovat a která je obecně opěvovaná právě u Eragona, podle mě porušovala svá vlastní pravidla nejméně ve dvou případech, ale budiž…
Když se na to však podívám ze širší perspektivy, musím říct, že se mi kniha vlastně celkem „líbila“. Byla to pro mě taková oddechovka, která nebyla nikterak náročná a ihned po dočtení se mi ztratila z mysli, nijak í nezatěžujíc. Pro děti plně doporučuji, pro trošičku náročnější, či zkušenější čtenáře už méně. (Slečně jsem tu knihu vychvaloval o trošičku více, pravda…)
Jako malá jsem vyrůstala na filmu Eragon, takže již předem jsem měla představu, kam se bude děj ubírat a jak asi budou vypadat hlavní postavy. Po dočtení prvního dílu bych řekla, že kniha se ve většině hodně liší ať už se to týká vzhledu postav, jejich charakter, roli v příběhu, smrti a podobně. Filmové zpracování bylo více pohádkové a opomíjelo spoustu postav a celkově kniha sloužila pouze jako hrubá šablona.
První díl byl vlastně takovým putováním a dospíváním Eragona a Safiry, kdy se během jejich cest učili a a rozvíjeli svůj vztah. Během cest jim dělal průvodce a učitele nejdříve Brom a později Murtagh.
Moc se mi líbily dialogy mezi Safirou a jejím jezdcem Eragonem a celkově jejich vzájemný vztah a pouto. Další co bych vypíchla byla postava Murtagha, který se se stal Eragonovým přítelem a společníkem. Doufám, že v dalších dílech nebude chybět. Jediné co se mi asi líbilo více ve filmu byly závěrečné scény s Bromem a finální bitva byla více dramatická.
Autor vytvořil neuvěřitelný svět plný draků, dračích jezdců, elfů, trpaslíků a starověkého jazyka, za což má můj velký obdiv a uznání.
Knihu hodnotím velmi kladně, ale očekávala jsem ji malinko dobrodružnější.
V době svého vydání byl Eragon obrovským hitem zejména kvůli tomu, že Paolini byl na stvoření fantasy světa relativně mladý a tento fakt byl bohužel hlavním tahákem. A taky draci. Pamatuju si, že jako puberťáka mne tato kniha relativně bavila, ale určitě to nebyl vrchol tvorby a pokud máte alespoň lehce načteno, uvidíte obrovskou spoustu míst a postav, kde se autor více než málo "inspiroval" (nechci říct přímo okopíroval).
DNF strana 284.
Nebudu s tím už dál ztrácet čas. Opravdu to není obdivuhodné napsat knihu v nízkém věku, protože ono je to na knize dost vidět. Jak kdyby vypadla z Wattpadu.
První a druhý díl se četl sám, skvěle postavený příběh i postavy...od třetího už to ale bylo čím dál zamotanější...
Nádherná kniha s úžasnou atmosférou. Ale stačilo mi to. Do dalšího dílu už jsem bohužel nedokázala vůbec začíst.
Skvělé našláplá knižní série, bohužel od dalších dílů šla úroveň rychle dolů.
PS Filmové zpracování bylo tak katastrofické, že bych na něj nejraději zapomněl.
Štítky knihy
draci elfové kouzla zfilmováno dospívání ilustrace, knižní malba pro dospívající mládež (young adult) fantasy hrdinská fantasyAutorovy další knížky
| 2004 |  Eragon |
| 2012 | Inheritance |
| 2006 | Eldest |
| 2020 |  Spát v moři hvězd. Kniha I. |
| 2009 | Brisingr |
Ak vezmeme do úvahy, že autorovi bolo v dobe písania iba 16 rokov, kniha je mega pecka. Ak by som tento fakt nezohľadňoval, kniha je iba pecka. Odkaz dračích jazdcov je v dohľadnej dobe jedna z mala dobrých fantasy ság. Paolini vytvoril Alagasiu na to aby hrdinovia jeho kníh mohli zažívať epické dobrodružstvá a aby sme my ako nestranný divák mohli ich osudy prežívať s nimi. Obľúbená postava: Brom. 98%