Murtagh
Christopher Paolini
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532458/bmid_murtagh-65dd9a92297ac.jpg
4
263
263
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 5. díl
Legenda pokračuje. Vraťte se do světa Eragona a Dračích jezdců! Pro Dračího jezdce Murtagha a jeho draka Trna už není na světě bezpečno. Zlý král byl svržen a z nich se stali vyděděnci. Po celé zemi se navíc začínají šířit zvěsti o pukající zemi a zápachu síry, který se vznáší ve vzduchu. Zdá se, že ve stínech Alagaësie se skrývá cosi zlého. A tak začíná epická cesta do známých i neprobádaných krajů, kde budou muset Murtagh a Trn použít všechny zbraně ze svého arzenálu, aby našli a přelstili tajemnou čarodějnici. Čarodějnici, která je mnohem mocnější, než se zdá.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , Fragment (ČR)Originální název:
Murtagh, 2023
více info...
Přidat komentář
I když si odmyslím výplň v podobě první poloviny knihy, tak je to stejně pěkná nuda. Paolini se za těch mnoho let nikam neposunul, stále nepochopitelné chovaní postav, nezajímavé popisy, nepřátelé, jako z dětských pohádek (obří ryba- vážně?), neustálé brnkání na nostalgickou notu a hlavní hrdina, který při každé příležitosti dostane na prdel, i když je to dračí jezdec, tedy jeden z nejmocnějších lidi v Alagaesii. Čekal jsem od dospělejšího autora dospělejší dílo, ale nic takového jsem rozhodně nedostal.
Paolini nás po dlouhých letech znovu vtahuje do světa Alagaësie a tentokrát skrze postavu, která dlouho zůstávala zahalená stíny. Čekal jsem od jeho příběhu mnohé, ale co jsem dostal, předčilo veškerá má očekávání. Tohle není jen další kapitola ve světě dračích jezdců, tohle je temný epos o boji s vnitřními démony, hledání vlastní cesty a především o dračí duši, která se odráží ve všem, co Paolini vytvořil.
Alagaësie je v Murtaghovi jiná, syrovější, temnější. Jakoby po porážce Galbatorixe zůstaly stíny, které nyní začínají probublávat na povrch. Paolini nám předkládá svět plný bolesti a tajemství, kde je každá volba otázkou morálky a hrdinství a ne vždy se vyplatí. A v centru toho všeho stojí Murtagh - postava, kolem které se stále točí spousty otázek. Jak má najít své místo na světě, když tolikrát zradil sebe i své nejbližší?
A draci… ach, draci! V knize se snoubí jejich moudrost a majestát s brutální silou a divokostí. Dračí přítomnost není jen magická, je skutečná, hmatatelná. Navíc zde máme nové draky, nové legendy a stará tajemství, která dávají Alagaësii zcela nový rozměr.
Co mě opravdu překvapilo, byla hloubka, do které se Paolini tentokrát pustil. Už to není jen o boji dobra se zlem, ale o vykoupení, odpuštění a přijetí minulosti. Autor mistrně balancuje mezi velkolepými bitvami a tichými momenty, které mě nutí nad knihou stále přemýšlet.
Murtagh je pro mě nečekaně silné dílo, které nejen rozšiřuje svět Eragona, ale nabízí něco mnohem hlubšího. Paolini dokázal, že nezůstal jen autorem jedné úspěšné ságy, ale že jeho fantazie má stále co nabídnout.
Kniha má více jak 600 stran, takže budete mít o zábavu na nějakou dobu vystaráno.
Moje hodnocení 10/10
Pro více recenzí můžete navštívit můj profil na instagramu scorpio_mikky
Po letech další kniha z Alagaësie. Sám autor říká, že je to pátá kniha o Alagaësii. ale není to pátý díl Inheritance - ten má teprve přijít.
Obsah knihy by se dal popsat pár větami, proto je úžasné, jak z toho autor dokáže vytěžit šest stovek stran příběhu. Začátek je trochu nejasný - děj začíná jednou z povídek z Poutníka, čarodějnice a červa, nicméně to zřejmě není samotný počátek - nikde není vysvětleno, proč se Murtagh začal zajímat o podivné věci, kolem kterých se další děj točí. Nicméně to nijak zvlášť nevadí.
Děj pak pokračuje stylem jeden průšvih za druhým a člověk se může divit, jaktože je Murtagh tak nezničitelný - ale kdyby nebyl, byla by kniha dost krátká.
Hlavní část příběhu je až nervy drásající, když je hlavní hrdina i s drakem opět zotročen a čtenář si říká, že tohle už na další straně musí dopadnout špatně. Naštěstí se tak nestalo a můžeme se těšit na další příběhy. Za mě skvělé pokračování, kde nahlédneme hluboko do nitra jedné z hlavních postav celé série.
Při čtení se doporučuje mít po ruce kapesník pro otírání zpoceného čela.
Autor se po letech vrátil do Alagaësie, a i když jsem od knihy moc nečekal (jen oddechovou fanstasy), román mě dost zklamal. Murtagh byl v původní tetralogii zajímavá postava, ale zde občas až moc připomíná Eragona, a má problém skoro v každém boji, přestože je skvěle trénovaný a jezdec k tomu. Děj je hrozně natahovaný (seškrtání o třetinu by knize hodně prospělo) a plný nepříliš zajímavé vaty. První polovina příběhu je hodně slabá (celou část s "rybařením" měl autorovi někdo rozmluvit), kniha mě začala bavit až kolem poloviny a pak na konci - který byl sice plný klišé, ale přečetl jsem ho na jeden zátah. Malé plus za flashbacky z Mutaghovy minulosti - ty nejsou špatné, kdyby byla podobně napsaná celá kniha, hodnotil bych ji výrazně lépe. Celkově slabé dvě hvězdy.
Je to určitě knížka, od které jsem měla určitá očekávání. Do jistý míry je splnila, ale.... no
Autor se snaží o vznešený styl psaní, možná trochu napodobit Pána prstenů nebo starobylou ságu, a ne vždycky se mu to dařilo. Někdy to bylo super, ale jindy to zbytečně natahovalo děj. Podivná přirovnání, zbytečné okolnosti... Prostě něco co k YA úplně nepatří (není to čistá YA, ale urč. část publika rozhodně je). Nicméně za to strhávám jenom jednu hvězdičku.
Co zase bylo super, jsou postavy a ta jejich propracovanost. Duo Murtagh a Trn je skvělý. Bachel, ke které se vlastně dostáváme až v polovině knihy je taky výborně napsaná a celá ta kniha dává vlastně smysl.
Takže za mě určitě, jen se připravit na ten styl. Začala jsem to číst taky kvůli Nasuadě. A byla tam? Tak si to přečtěte:))
Série Odkaz dračích jezdců neodmyslitelně patří k mému dětství. Doma jí četla ségra a o několik let později i já. Nádherné obálky, jednoduché ale jasné, do toho pořádné bichle a uvnitř fantasy příběh s draky, ze země Alagaësie. Do teď si pamatuju její mapu v knize a jak jsem v ní hledala místa z příběhu!
.
Co jsem sérii četla, to už je pár let zpátky, rozhodně více než deset. Říkala jsem si, jak se mi všechno vybaví, spojí... A já do příběhu Murtagha a jeho draka Trna zapluju. No, to se bohužel nestalo. Můj mozek tuto sérii asi vypustil a já si vzpomněla jen na pár hlavních prvků v příběhu.
.
Proto jsme se s Murtaghem prala. A víte co? Už dlouho jsem v ruce neměla knihu, ze které bych měla tak rozporuplné emoce. Byla místa, která se mi líbila a já četla rychle, ale pak byly části, kdy jsem vyloženě od knihy odcházela a vracela se s velkým sebezapřením. A tahle cesta trvala cca 2 měsíce.
.
Co se týká postav, Murtagh mě docela zklamal. Čekala jsem od něj jako od dračího jezdce čekala víc. Víc síly, víc něčeho, co dělá hlavní postavu postavou.
.
Co jsem na knize ale poznávala, je to, jak Christopher Paolini píše. Mazlí se s dějem, nebojí se svět nafukovat, žije v něm.
.
Murtagha musím hodnotit spíše jako průměr. Rozhodně ale nad ním nelámu hůl. Můj problém asi byl v nepamatování si původní série. Tu bych si ráda přečetla znovu a pak dala ještě šanci Murtaghovi. A kdo ví, třeba napíšu recenzi znovu, více nadšenou. Zatím za mě tedy horská dráha.
Kniha se četla dobře, ale ten děj mi přišel zmatený a ne všechno bylo vysvětleno a ne všechno jsem chápala
Četla jsem jako první knihu ze série, předchozí díla ne.
Začátek příběhu dost nezáživný, spoustu věcí se "okecává" a jsou v něm mraky zbytečných informací (ostatně ale i ve zbytku knihy, i když v menším množství).
Po úvodu se mi stále nedařilo začíst, příběh měl kostrbatou strukturu, postavy neměly hloubku a příběhová linka sama o sobě také příliš nezaujala.
Autorův styl psaní mi zkrátka nevyhovoval, nebyl poutavý a nijak zvlášť nenavnadil.
Vybrala jsem si knihu kvůli velkému vychvalování okolí, ale místo pěkného zážitku ze čtení jsem bohužel jen zbytečně utratila peníze za knihu, která je na vyhození do koše.
Nedoporučuji.
Na tento díl a moji nejoblíbenejší postavu ( hned po dracích) jsem se moc těšila.
Nicméně čekala jsem víc...bohužel...některé pasáže mi přišli příliš zdlouhavé a jakoby byl Murtagh jednou hloupý a pak zase ne. Předchozí díly jsou lépe zpracované nebo zajímavější...
Každopádně autorovi děkuji za opětovné nahlédnutí do tamějšího světa.
A znovu se těším na pokračování!
Zdařilý a povedený návrat Dračích jezdců.
I tento díl se mi líbil. Přinesl nejen pěkný příběh, ale mnoho nových informací o světě, nová nebezpečí, boje, ale také nová přátelství, víru a oddanost. Návrat draků mě potěšil a připomenul i ostatní chvíle, které jsem u knih strávila.
Budou další knihy?
Za mě začátek knihy slabší. Rozjelo se to až okolo 100 stránky. Pak se to četlo moc hezky. Děj měl spád. Nechtěla jsem přestat číst. Ale tak ve 2/3 to zase upadlo a měla jsem tendenci přeskakovat stránky. Nakonec to ale zas šlo. Ve spoustě nynějších knih vnímám "psychoterapeutická témata". Což nevnímám jako špatné, ale v této knize mě to místama až vytrhávalo z děje. Prostě všeho všudy Eragona jsem si ráda přečetla 2x, další knihy mě taky moc bavily a ponechala jsem si je. Tuhle s klidem prodám, protože se k ní vracet už nebudu, ale určitě neurazí a potěší :)
Kdo by se nechtěl vrátit k Eragonovi a Dračím jezdcům, pokud se zamiloval do toho světa v předchozích 4 knihách?
Eragona jsem si zamilovala a o to víc jsem se těšila, když jsem zjistila, že bude vydán Murtagh.
Příběh začíná po roce od událostí Odkazu. Návrat do Alagaësie byl jako návrat domů. V knize nechybí temnota, boj, odvaha, úsilí, strach, ale také oddanost, přátelství a víra. Je to jiné než Eragon, ale stejně tak dobré.
Paolini je známý tím, že charaktery svých postav má skvěle propracované a proto se s nimi chceme seznámit a prožít s nimi celý jejich příběh. Tohle byla velká jízda plná napětí, oddychu, radosti i smutku. Zkrátka fantasy, jak má být a já doufám, že bude pokračování!
Miluju celou sérii Eragona, mám za sebou několik re-readingů a stejně je to vždycky na 5*, ale tohle bylo naprosté utrpení. Kdybych knížku neměla jako audio, tak to asi hodně rychle vzdám, protože to byla jen samá vata a děj žádný. Navíc je Murtagh neskutečně ufňukaný hlavní hrdina a to mě hrozně vytáčí. Hodnotím 2-2,5* a budu se hodně rychle snažit na tento počin zapomenout.. i když, je to půl hodiny po dočtení a už teď sotva vím, o čem to bylo
Jsem tak zklamán, že jsem musel přidat své první online hodnocení knihy v životě. :(
Po 13 letech čekání, poté vzrušení, že vychází pokračování je tohle jedno obrovské zklamání. Jestli 13 let čekání bylo pro tohle, s těžkým srdcem milovníka této série, který na Dračích Jezdcích vyrostl, musím říct, že doufám, že se Paolini již k Dračím jezdcům nevrátí.
Zatímco v prvních čtyřech knihách Eragon se Safirou bojují bojují proti všemu a všem, knihy byly plné napětí, bitev, zvratů, krásně a detailně popsaného světa, dalších postav.. co dostáváme v Murtaghovi?
Murtagh jako hlavní postava je absolutně slabá, nijaká, prázdná. V dřívějších knihách byli osobnosti jako Arya, Brom, Ronan, Angela, Orik, další trpaslíci, elfové atp.. Zde? 90% času pouze Murtagh a Trn v nudných pasážích. Murtagh je pro mě až překvapivě slabý jak v soubojích, tak hlavně v magii. Při každém souboji čekáte, že bude mít problém (a to i sám přiznává). Aby dračí jezdec a vlastně první polovina knihy byla o tom, že hledá kočku..?? a loví velkou rybu v jezeře.. ??to se na mě nezlobte, to je prostě málo, zatraceně málo.
V první polovině knihy se nic zásadního neděje, jsou zde pasáže 50-70 stran, kde se vlastně děj nikam neposune a modlíte se, aby se něco stalo.. Část, kde má být hlavní děj a tedy rozhřešení s “čarodějnicí je také naprosto o ničem, slabě popsaná, plytká, čtenář se nudí, protože se vlastně nic neděje.
Pro mě, jako pro člověk, který na Sérii Dračích jezdců vyrostl a knihy 1-4 jsou za mě stále nejlepší fantasy, je tohle opravdu zklamání a byl bych asi radši, kdyby vše bylo ukončeno tak, jako bylo v Inheritance a autor neměl potřebu čtenáře unudit k smrti.
Bylo to jako návrat domů...
Příběh se odehrává rok po událostech Odkazu. Murtagh a Trn slyšeli zvěsti o zlu číhajícím v Alagaësii a vydali se hledat další informace. To, co se na cestě dozvědí, je nutí bojovat s nepřáteli, o kterých si mysleli, že je porazili, a odhalovat nová nebezpečí ohrožující mír, o jehož nastolení tak tvrdě bojovali.
Murtagh mi dal víc, než v co jsem doufala. Postavy, psaní, tempo, bohatý svět – všechno se mi líbilo. Byla to ta stejná Alagaësie, kterou jsem milovala.
Ačkoli se kniha jeví být samostatným románem, určité části příběhu zasazují semínko budoucímu vývoji. Nemůžu se dočkat, co přijde dál!
(SPOILER)
Ach jo. To jsou moje pocity v průběhu čtení i dočtení. Miluju Eragona a celý Odkaz Dračích jezdců, díky tomu jsem začala číst fantasy knížky a miluju draky! ALE! Tahle kniha mi dala tak rozporuplné emoce k celému světu... Třeba to bylo ovlivněné mým rozpoložením, netuším. Mám pocit, že si knihu musím přečíst znovu s nějakou lepší náladou.
Každopádně tu mám pár výtek. Jak je možné, že se ukrývá ještě vetší záporák za Galbatorixem.. jak je možné, že se o tom neví nebo fakt tak nemluví o ničem. Třeba Brom? No taak. Dále.. Trn. Trn má tak psychické problémy, že jsem v šoku... máme tu draky jako nějakou vyšší bytost a Trn mi přišel jak vyplašený hloupý oslík. Jejich pouto je takové zvláštní.. každý sám za sebe. To se mi nelíbilo. A Murtagh byl v předchozích knihách chytrý muž a teď je z něj nerozhodný klučina, co dělá jednu chybu za druhou. A teda scéna s přejmenováním meče? Tak on si uvědomuje jak musí spěchat, je na pokraji sil, má halucinace a zrovna tehdy mu dojde, že se musí změnit a změnit i podstatu meče? ACH JO! neuvěřitelné... tak byla natlačena na silu scéna, aby nějakým způsobem dokázal vyhrát... prostě se Paolini po dopsání zamyslel, že nedává smysl jak by dokázal Murtagh vyhrát a tak tam napasoval tu změnu. Prostě ne. Neuvěřitelné.
Musím si tu knihu přečíst ještě jednou, protože nedokážu se smířit s tím, že je průměrná a zklamala. Hodnocení je zkrášlené mou láskou k Odkazu Dračích jezdců.
(SPOILER) Ach jo, tak tohle bude letos ZKLAMÁNÍ ROKU. Odkaz dračích jezdců je moje nejoblíbenější série, proto jsem netrpělivě čekala, až se mi kniha dostane do rukou a objednávala jsem si ji už v předprodeji. Jen co dorazila, pustila jsem se do ní, ale ach jo! Jsou to dva měsíce od chvíle, co jsem se do ní ponořila a jen díky tomu, že jsem si ji od půlky knihy zaplatila jako audio, jsem ji byla schopná dočíst. Bylo sice hrozně fajn vrátit se zpátky do Alagaësie, ale přišlo mi to strašně nemastné neslané. Přistihla jsem se i u toho, jak mi myšlenky běhaly někam úplně jinam a přála jsem si, ať už mám dočteno. Přišlo mi nepravděpodobné, že by se někdo takhle dlouho někde takhle skrýval, aniž by o tom byla nějaká pořádná zmínka v předchozích dílech. Připadalo mi to, jako by se autor snažil vpasovat události do toho, co už bylo řečeno v Odkazu a úplně překopat význam všeho. Až se pustím do znovučtení Odkazu, tak tuhle knihu z toho určitě vynechám. Taková škoda.
Kdo se zamiloval do Odkazu dračích jezdců a chtěl by se k nim navrátit? Murtagh se vrací k událostem z Eragona a zároveň je něčím úplně jiným… Boj se zlou čarodejnicí mu bere veškeré jeho síly a ani Trn ( jeho drak ) pro něj nemůže byt stoprocentně nápomocný. Tahle kniha je jedna velká jízda,která vám zase přiblíží to, jak moc Paoliniho postavy milujete a kolik byste toho s němi ještě chtěli prožít. Paolini je totiž vykresluje velmi barvitě a všemu dává akci, kterou si člověk od fantasy knih žádá a očekává ji. Pro mě kniha tedy byla příjemným návratem, více jsem se dozvěděla o postavě Murtagha a jeho myšlení a zamilovala si jeho nebojácnost a touhu bojovat. Jako každý z nás, i on děla chyby, jak ale dopadne v konečném důsledku? Dokáže ochránit sebe i své nejbližší okolí? Pokud máte rádi Eragona a celou tuto sérii, pak vás jistě nesmí minout ani tato doplňková kniha. Je to totiž přesně to, co si my milovníci Odkazu dračích jezdců přejeme.
Za knihu mnohokrát děkuji @albatrosmedia .
Autorovy další knížky
| 2004 |  Eragon |
| 2012 | Inheritance |
| 2006 | Eldest |
| 2020 |  Spát v moři hvězd. Kniha I. |
| 2009 | Brisingr |
O této knize jsem hodně slyšela. Stejně tak o Eragonovi. Netušila jsem, do čeho se pouštím. Slyšela jsem jen kladné ohlasy na Murtagha a tak jsem si řekla, že to zkusím. Ačkoliv ze začátku to pro mě bylo velmi matoucí a neznámé, během chvilky jsem se do knihy skutečně začetla. Hlavní hrdina a jeho drak mi byli sympatičtí a to ještě umocnilo touhu dozvědět se, co bude dál. Knihy s hlavním hrdinou, jakožto psancem, jsou mi blízké. Ráda sleduji, jak se probíjí životem, když je proti nim celý svět. A tady tomu nebylo jinak. Kniha mě tolik nadchla, že se pouštím do doplnění znalostí ohledně Eragona.