Ydris: kniha první
Ondřej L. Hrabal , Květoslav Hönig
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/325891/bmid_ydris-kniha-prvni-vt7-325891.jpg
3
132
132
Odkaz tastedarů série
1. díl >
Ydris je počátečním dílem epické fantasy ságy, kterou obklopují ilustrace, hudba a rozsáhlá mapa. Rozvětvený komplexní příběh obohacený písněmi, básněmi a vlastními jazyky je zasazen do propracovaného světa s pestrou historií i kulturou. Magie s limity, bytosti inspirované slovanskou mytologií, humor, intriky… Vítejte. Dějiny Avirie jsou psány krví. Od jejího osídlení a bojů se stvůrami, přes rodové války, barbarské nájezdy, povstání či mor, poznal lid této země jen málo míru. Přesto se zdá, že si bohové mír stále nepřejí. Trůnu se ujímá Orseon Delran a v jeho rukou nyní leží osud země. Leč není jediným, kdo chce tkát látku dějin. Ne všechny rody se jeho vládě hodlají poddat bez boje. Orseonovu mysl také trápí uprchlí Acrel a Artianas z rodu Zanfree, potomci svrženého krále, kteří se ztratili neznámo kam. Ze všech jsou to pouze rytíři Bratrstva a Stříbrné kněžky, kteří stojí neotřeseni, pilíře moci a jistoty v bažině chaosu, strhávající slabé pod dusivé bláto. Jen čas ukáže, zdali meče Bratrů a magie čarodějek dokáží odolat šířící se temnotě. Mezitím se v hlavním městě schyluje k válce nočních cechů. A Wrael, prohnaný loutkář, tančí po jejím bitevním poli - po ulicích. Ze stínů tahá za špagáty svých loutek a s potměšilým úsměvem na tváři je nechává skákat, jak se mu zlíbí. Je to muž, jehož motivy nikdo nezná. Muž, který ví snad o všem, co se ve městě děje. Za jeho vědomosti platí cechmistři zlatem. A nejen oni. Pro Wraela má nový úkol také správce města, který jej nechá sledovat podezřelou bělovlasou ženu. A daleko za hranicemi království, za Bílými horami, v zemi zvané Waleyrská divočina, se mladý barbar probouzí z neustále se opakujících vidění. Jen tři z nich si však dokáže s procitnutím vybavit - zasněžený průsmyk vysoko v Bílých horách, majestátní chrámovou stavbu z kamene a v neposlední řadě… bělovlasou ženu.... celý text
Přidat komentář
Propracovaný svět, mocenské hry na pozadí, osudy postav na popředí. Yes. Nevím, kdo co čekal, ale já čekal komornější verzi Malazu a tu jsem také dostal. Víc jsem toho na 328 stránkách vlastně ani dostat nemohl. Nad propracovaností světa a zákonitostmi fungování magie zůstává rozum stát, autoři si s tím pohráli na jedničku. Je nicméně pravdou, že se to hodně ukáže až ve druhém díle, kdy jsou zpětně vysvětlovány některé mechaniky. Na druhou stranu v jedničce už tak bylo toho vysvětlování hodně, takže je logické ty méně podstatné věci odložit. To popravně považuji za jedinou výtku této knize - byla chyba Ydris rozdělit do dvou knih. Chápu, co k tomu autory vedlo, ale jako celek by možná prvky knihy fungovaly lépe.
Jinak jsem ale naprosto spokojený. Jde o výborný otvírák pro sérii a to ani nemluvím o tom, že esteticky jde o nejhezčí kousek knihovny. 4,5 *, zaokrouhleno nahoru, abych vynegoval ubrečené kolegy čtenáře.
Ještě po přečtení diskuze si dovolím ve vztahu ke kolegům čtenářům: pokud otevřu knihu a zjistím, že se mi nelíbí, protože obsahuje žánr, který nemám rád, není to chyba knihy, ale chyba čtenáře. A pokud bych byl tak hloupý a objednal si v restauraci koprovku, kterou nejím, rozhodně bych si nešel stěžovat šéfkuchaři, že chutná po kopru. Jen tak pro zamyšlení.
Nad rámec zmíněného ještě reakcička na kolegyni, která knihu považuje za sexistickou - ženy jsou v knize jediné, kdo může ovládat magii, Rornova sestra velí seveřanským bojovníkům, jedna z hlavních postav je top notch čarodějka a druhá se mění z princezničky v drsnou političku v exilu. Feministky by to mohly nosit v báglu jako bibli...
Knihu mi doporučil kamarád a já si jí ihned oblíbila. I díky jejím ilustracím. Ale děj mě nijak nenadchl a nic mi po ní v hlavě a ani srdci nezůstalo.
Ne. Tohle ne. Nedá se ani napsat, co na té knize bylo dobré. Možná obálka a anotace? Taková sexistická ... s neustále se opakujícími popisy. Je vidět, že to psali dva mladí a nevybouření. Touhle cestou fakt ne...
Obálka a nápad super.
Knihu jsem měla půjčenou od spolubydlící a těšila se na ni. Bojovala jsem už od prologu, ale ty já obecně nemusím, tak jsem se kousla a pokračovala. Nebyla jsem se schopná se dostat ani do poloviny - hodně jsem se ztrácela ve jménech, postavách i dlouhých popisů jednotlivostí. Když jsem začala přeskakovat celé odstavce textu, knihu jsem odložila. Třeba se k ní ještě někdy vrátím a dočtu ji. Motivací by mohlo být pokračování, ale přece jen to je už chvíle zpátky, co jsem knihu četla a zatím se mi chuť nevrátila.
Barbar, zloděj, čarodějové, uzurpátoři, sexy kněžky. Slibovanou inspiraci slovanskou mytologií jsem nepocítil. Anglosaské názvy trochu inspirované po tolkienovsku. Tohle se moc nepovedlo.
Ze začátku musím přiznat, že jsem Ydris ve slabší polovině odložil a pro zatím nechávám nedočten. Bohužel nejsem z těch, kteří musí knihu dočíst, i když je to proti jejich gustu.
Příběh to není špatný, ale vzhledem k tomu, že jde o jasný rozjezdový díl není tak hutný jak by mohl být, přesto musím autory pochválit za odvahu a zápal, který tam určitě je. To je, ale tak vše co se dá pochválit.
Postavy jsou mi velice nesympatické. Vzhledem k jejich postavení či ztvárnění mi nesedí jejich chování, které se ale i tak dost nesmyslně mění. Navíc mám zkrátka averzi k postavám typu Wraela (Superman míchnutý s Aragornem). Jsou předokonalý, přenejlepší a takovým postavám je těžké vybudovat uvěřitelný storyline. Jsou velice omezení.
Nakonec i zde se tady projevil nešvar, který mi u fantasy dokáže kazit pohodu z plynulého čtení a to jest přehrše vymyšlených slov a výrazů. Ani Tolkien, který měl x jazyků, tisíce postav a hromady map se je nesnažil narvat všechny na jednu stránku. Čtenáři je ve svých románech dávkoval pozvolna a přirozeně. Hned na první straně Ydrisu, ale skoro neni jediná věta, který by takový vyraz neobsahovala a to je jako pěst na oko.
Věřím, že si k této knize cestu opět najdu, ale pochybuji, že to bude v dohledné době.
RE (10.7.2020): Po druhém pokusu, který skončil dřív než začal, a po přečtení ofiko webu tohoto ,,skvostu" snižuji na odpad...
Z této knihy mám celkem rozpačité pocity. Samozřejmě jsem se do čtení pouštěl s lehkými obavami (díky přečtení recenzí), i když projektu opravdu fandím. Nicméně při čtení mi nevyhovovaly celkem dvě věci... 1. Příliš složitá jména postav - asi pro nabytí temnějšího dojmu, všechna jména obsahuji "R" případně "V" a někdy i vícekrát v jednom jménu ;-) Nemyslím si, že je to potřeba. Důsledkem je, že ani po přečtení knihy nejsem schopen napsat jediné jméno, kromě hlavniho hrdiny, a při samotném čtení to zdržuje.
2. Až příliš často jsou používána slova "načež" a "poněvadž" - na začátku knihy opravdu až nepříjemně často. Postupně se četnost snižovala.
Závěrem...
Samotný děj a "příběh" zatím téměř nulové hodnoty. Nerad bych ale snahu autorů zcela zatratil. Předpokládám, že první kniha je zaváděcí a pevně věřím, že nás v druhé knize autoři příjemně překvapí.
Kniha je první díl pentalogické série Odkaz Tastedarů. Nový fantasy svět od dvou českých autorů mě zaujal a jsem rád za to, že nakonec vznikl, protože vznik knihy nebyl jistý - viz. Startovač. Bohužel mám k prvnímu dílu několik podstatných výhrad, které první díl řadí mezi průměrnější knihy.
Kniha je psána po kapitolách z úhlu několika hlavních postav plus několika vedlejších, to můžeme znát i od jiných autorů, například G.R.R. Martina. Ale u této knihy je to na škodu, vzhledem k délce knihy. Má kolem 320 stránek textu a to bohům žel na rozjetí několika linek nestačí. Hned jak jsem se začal orientovat v novém světě a poznávat postavy, kniha skončila. Pořádně se děj rozeběhl až na samém konci. Buď měl být první díl delší viz sága Ledu a Ohně, nebo se mělo ubrat linek. Mrzí mě to, protože na spisovatelskou prvotinu je kniha dobře napsána. Dvě třetiny knihy mi trvalo, než jsem se opravdu začetl, a pak když jsem začal hltat kapitoly, byl konec. Jak jsem psal na začátku, na další díl se těším ale musím dát průměrné hodnocení. I přesto knihu doporučuji všem, kteří chtějí poznat nový fantasy svět z per českých autorů.
!!! Varování, komentář obsahuje spoilery ke knize Ydris - Odkaz Tastedarů
Vesměs souhlasím s 1 až 3hvězdičkovými hodnoceními, protože se jedná o výrazný podprůměr. Dlouhé a nezáživné popisy (rozložení nábytku v každém pokoji!), podivný způsob pojmenování kapitol, "obohacování" češtiny, neexistující děj a tak dále. Chtěl bych ale vypíchnout čtyři věci, které mi na téhle knížečce asi nejvíc vadily.
1. Vulgarismy. Chápu, že je teď in cpát do fantasy spoustu sprostých slov, a nemám vyloženě nic proti. ALE pokud velekněžka Saerlina, nejlepší kouzelnice v zemi, která vystudovala školu magie, kde se dozajista učí i slušná výchova, nadává jako přístavní dělník, tak je někde chyba. Př.: Navštíví ji barbar Rorn, chvíli postává u stolu než na něj Saerlina, která sedí, začne řvát, ať se taky posadí, protože ji dopr*ele s*re, že tam tak postává. To opravdu nepřidává na důvěryhodnosti.
2. Dialogy. Další věc, která byla jako pěst na oko. Když spolu mluvily dvě postavy, tak u každé věty v uvozovkách bylo něco jako pronesl, řekl, prohlásil, odpověděl, atd. U KAŽDÉ věty. Ve většině knih, co jsem četl je to na začátku dialogu, pak se věty jenom střídají a čtenář pozná, kdo co říká.
3. Postavy. Čtenáři by většinou mělo záležet na postavách, o ty dobré by se měl bát a u těch záporných by si měl přát nějakou formu odplaty, dejme tomu. U této knihy tomu tak není. Zde je vám naprosto jedno, co se s postavami stane. (Spoiler) Na konci jsem si dokonce přál, aby se Nefrael něco stalo, ideálně aby zemřela (zrovna v tomhle mě autoři nezklamali) a děj byl zajímavější.
4. Wrael. Je pravda, že je to asi nejsympatičtější postava ze všech, ale zároveň mě nejvíc iritoval. A to z jednoho prostého důvodu: je dokonalý. Je to tak trochu génius, je bohatý, je vynikající šermíř a bojovník, je to avir, takže je rychlý a vidí ve tmě, a tak podobně. A navíc nemá snad jedinou špatnou vlastnost.
Přes to všechno mě kniha docela bavila, svět je promyšlený relativně pečlivě a kapitoly jsou krátké, takže prokousat se jimi není až takový problém. Ale zoufale to potřebuje proškrtat a péči redaktora. Co jsem se na jejich Facebooku dočetl, na druhý díl jim přišly nějaké nabídky (snad od nakladatelství), tak doufám, že bude lepší než tenhle.
Mě se kniha líbila....... ze začátku jsem se ztrácela ve jménech, ale postupem času jsem se zorientovala....... autorům fandím a přeji hodně čtenářů pro další pokračování, já budu určitě jedna z nich
Knihu bych spíš řadila do YA žánru - navzdory deklarovanému autorskému záměru jde o průměrně napsaný, naivní pokus o high fantasy, který se dojem nápaditosti snaží vyvolat přeplácaností a náročnějšího čtenáře spíš nechtěně rozesměje než posadí na zadek. Reklamu a sebevychvalování bych autorům asi až tak nevyčítala - v dnešní době, kdy recenzenti selhávají na plné čáře a zahlcují internet nic nenapovídajícími a vesměs pochvalnými bláboly, by od domácího autora, který navíc nemá v zádech nakladatele, nejspíš byla sebevražda přiznat, že jeho dílo není revoluce a naprostá bomba. I když tím, že pro dostupnou ukázku vybrali prolog 1, si vzápětí sami podrazili nohy - tahle pasáž patří k těm nejhorším a opravdu nevyznívá tajuplně a s příslibem, jak byla asi myšlena.
Shodnu se s většinou předchozích střízlivých komentářů - svět je viditelně vymyšlený s nadšením (ovšem rozhodně bližší Paolinimu než Martinovi), ale literárně se autoři zkrátka přecenili. Sloh je kostrbatý a dost úsměvně z něho vyskakují části, kdy se jeden z nich vyžívá ve snaze o poetičnost. Obohacování češtiny taky nebyl úplně dobrý nápad a místy pokusy o originalitu sklouzávají až do pitoma - nedlouhé vlasy, ne nepohledný, správcovo titulování Wraela obludníkem a tak dál. Troušení vulgarismů a použití hovorové řeči většinou působí nahodile a jako pěst na oko a naprosto se míjí účinkem. Nebylo ani potřeba otrocky následovat příručku, která tvrdí, že by se měl autor opakování slov/jmen za každou cenu vyvarovat. Obecně bych výrazně ubrala na snaze o umělecký dojem (abstraktní umění mi nevadí, ale cpát ho do klasické fantasy asi nemá moc význam - radši tu mapu, prosím) a zapracovala na poctivém psaní. Zkušeného redaktora by to opravdu chtělo, protože takhle jen autorská slepota úřadovala ve dvou.
Osobně high fantasy považuju za nejobtížnější ze všech podob fantastiky a nechci podceňovat mladé nadšence, ale myslím si, že schopnost ji psát zraje ruku v ruce s věkem a i pak zůstává vzácností. Většina pokusů o epiku totiž vyznívá naivně, pateticky nebo jednoduše směšně.
Nic moc jsem od této knihy nečekala, ale musím říct, že mě velmi překvapila. Závěr knihy byl, alespoň pro mě, báječně akční, což se mi líbí. A rozhodně se těším pokračování, tak snad to bude co nejdřív :)
Tahle kniha by výborně šla popsat slovy "all flash and no substance". Je vidět, že autoři si dali velkou práci s vytvářením světa, avšak sice všechno hezky pojmenovali, ale nedokázali to nechat žít samo o sobě. Cílem první knihy nějaké série je vtáhnout čtenáře do děje, aby si chtěli přečíst další díly, aby se těšili na pokračování. Tato kniha na mě tak nepůsobila. Naopak; je to, jako by čtenáře prosila, aby ještě chvíli vydrželi, než se to všechno rozjede. Teď se sice ještě nic neděje, ale slibujeme, že to bude lepší! Avšak tyto "sliby" jsou velmi pofidérní věc a málokdo dokáže opravdu předvést to, k čemu se takto zaváže (viz Sherlock od Moffata, který používá tuto "taktiku" a kvalita viditelně sérii od série klesá). Možná se před vydáním mělo ještě pár měsíců počkat, aby si autoři ujasnili, jak knihu napsat tak, aby dokázala fungovat sama o sobě. Mohla bych psát dál o věcech, které tu úplně nefungovaly - příliš dokonalé postavy, příslib slovanské mytologie, kterou jsem tam tedy moc nenašla (fajn, jednou tam byl vodník), na první pohled zbytečné dějové linky (turnaj?). Nechci se tady ale o tom rozepisovat, protože je vidět, že autoři do toho přeci jen dali kus práce a proto mě trochu mrzí, že to nedokázali dotáhnout a trochu se uskromnit ve svých grandiózních snech o sérii připomínající Píseň ledu a ohně.
Po přečtení mi na mysli vyvstala jediná otázka: o co tam sakra jde? Tohle mi mělo přece přiblížit nový svět, hlavní postavy a příběh mě měl navnadit na další četbu… Rozdělit první díl na 2 knihy byla dle mého chyba, když se jakási „zápletka“ utvoří až v poslední kapitole první části (tzn. po více než 300 stranách). Vůbec nevím, co čekat od pokračování, protože kromě svítícího meče, hrobky ze snu a prohlášení o hrdinovi, který ovlivní dějiny celé země, jsme nahlédli jen do žabomyších půtek hromady různě důležitých postav.
A o tom zjevně Kniha první je – o představování postav (ne o ději), ve kterých se sice není zase tak těžké zorientovat, ale je prakticky nemožné k nim blíže přilnout a pochopit jejich myšlenkové pochody, protože jednotlivé kapitoly jsou příliš „stručné“ a těch postav je na 300 stran hodně (až moc). Důležité věci, které by měly být rozvedeny a vysvětleny, jsou často popsány zkratkovitě, ale je bezpodmínečně nutné se v každé nové místnosti zmínit o tom, kolik je v ní oken a kde stojí jaká skříň.
Moje výtky jsou prakticky totožné s předchozími 3hvězdičkovými až odpadovými hodnoceními. Je vidět, že si s tím pánové autoři dali hodně práce, ale na neskromná prohlášení, kterými se to na Startovači jen hemžilo, jsem teda čekala něco epičtějšího a vybroušenějšího. Skoro u všeho jsem totiž měla pocit, že jsem to už někde někdy viděla / četla na milion různých způsobů, což by nebyl takový problém, pokud by se to tady podalo neotřele a originálně. Což se podle mě nestalo. Občas mě zarazily i některé podivné jazykové obraty a u „sexuálních“ scén jsem hýkala smíchy (hlavně u „poprvé“ naší princezny). Chválím elegantní minimalistickou obálku, i když abstraktní „ilustrace“ jdou mimo mě.
Nevím, nevím, jestli se pustím i do případných pokračování.
Upozornění: Můj komentář ke knize Ydris - odkaz Tastedarů obsahuje spoilery.
Nevím vlastně, ani co pořádně k této knize dodat, ale jedno mě při čtení této knihy napadlo a sice replika z Cimrmanova Záskoku "člověče vždyť vy tam máte postav jak na orloji".
Ale teď vážně, nevím o autorech vůbec nic a nic jsem si o nich a o jejich případných předešlých dílech nezjišťoval a o této knize se ke mě donesly jen letmé a rozporuplné zprávy a recenze a musím se přiznat, že po přečtení této knihy se musím přiklonit na stranu recenzí negativních. Tato kniha není úplně špatná, ale do dobré má velmi, velmi daleko. Kdybych chtěl napsat něco k příběhu, tak vlastně ani nemám co, protože tato kniha příběh zcela postrádá, neboť je to spíše soubor několika příběhů a vyprávění, ale to ještě velmi útržkovitých a velmi, velmi stručných. Čtenář se vlastně ani nemůže s žádnou postavou sžít, k žádné si nevybuduje náklonnost, žádné nefandí, žádnou vyloženě nenávidí, žádnou nemiluje a všechny jsou mu vlastně tak trochu lhostejné. Nejlépe to demonstruje příběh uprchnuvší Acrel Zanfree a Nareliena Wyrna. V jedné kapitole nám autoři popisují milostné vzplanutí těchto dvou, ale takovým způsobem, že to autorům nemůže uvěřit ani čtenářské nemluvně. Tak předně nám autoři vůbec nenabídli žádné společné rozhovory na jejich cestě, ale oni nám vlastně ani nenabídli tu jejich cestu, nebo lépe řečeno putování a prostě nám náhle předložili jejich milostné vzplanutí a to ještě způsobem značně kontroverzním. Při dlouhém vášnivém polibku se dozvíme, že Acrel do této doby poznala je letmé políbení, ale vzápětí si lehá na kožešinu, Narelien nalehá na ní a ona jej obtáčí nohama!? To jako vážně? Dívka a ještě k tomu princezna, která nemá žádnou milostnou zkušenost, se při prvním milování chová jak dlouholetá pracovnice veřejného domu!? Já nevím jakou mají autoři zkušenost s tzv. prvničkami, ale já tedy narazil v tomto případě na stud a ostýchavost. No nechme Acrel a Nareliena být. S ostatním příběhem je to však velmi podobné a kniha postrádá jakýkoliv náboj. Situace, které jsou naprosto klíčové jsou nám oznámeny stručně a skokově, jako například, když Wrael sledoval Saerlinu a všiml si, že jí sleduje ještě někdo další a že si na toho dotyčného musí dát pozor. Očekávali byste v tomto případě zápletku, kterak se bude snažit maskovat a bude se snažit dostat tomuto sokovi tzv. na koníčka? Omyl! Proč by si s tím autoři dávali práci, oni nám prostě oznámí že Saerlinu sleduje ještě někdo další a vzápětí začíná podkapitola, kterak Wrael s tímto dotyčným bojuje na lešení. Jak se tam dostali, jak započal jejich střet, předcházela tomu nějaká zápletka, nějaká slovní přestřelka, nebo něco, cokoliv - PLEASE!!! Proč mám číst něco, co autoři vyloženě odflákli a čtenář je vůbec nezajímá?! Tato kniha prostě postrádá příběh a je to spíše soubor mnoha stručných oznámení - toť vše, co k tomu mohu dodat. Ta kniha, za cenu, za kterou se prodává, prostě nestojí a z mé strany jde o lehký podprůměr s ambicí a šancí dosáhnout dalším dílem průměru. Necháme se překvapit, zda se autoři v dalším díle polepší.
Tuto knihu doporučuji zakoupit si raději přes bazar a udělat si tak vlastní obrázek.
Já bych to ohodnotila zlatým středem.
Kniha se četla sama,měla krátké kapitoly,takže dočíst ji jsem neměla žádný problém. Postavy byly celkem dobře promyšlené. ALE! chybí mi nějak trochu víc prožitku z knihy. Příběh mě nemotivoval k tomu, abych četla dál a dál. Částmi jsem se nudila. Je to škoda, mohlo to být lepší.
Jestli ale bude pokračování, určitě neopovrhnu a dám tomu ještě jednu šanci.
Oba mladí spisovatelé svůj debut do světa fantastiky odstartovali bravurně. První díl rozdělený do dvou knih určitě není na škodu, i když je lépe číst obě knihy Ydris najednou. Postavy jsou přirozené i dialogy mě baví, navzdory tomu, že nemám rád citoslovce "hek" na začátku věty - ale nebudu hledat zbytečné mouchy. Úvodní citáty k jednotlivým kapitolám nepostrádají vtip:))) Drama měnících se světových dějin, do kterých nás děj knihy vrhá, zatím jen bublá pod povrchem a v náznacích připravuje čtenáře na to co má nevyhnutelně přijít. Tempo je vyrovnané - nikde mi nepřišlo, že by vyprávění zadrhávalo. Jasně, kniha je psaná stylem, kdy se vedle sebe rozvíjí několik dějových linií - ano (!), v tom případě musí čtenář nutně očekávat větší množství postav a určitou část textu, která čtenáře uvedou do kontextu celého světa. A i tady se mi zdá, že se oba autoři vydali správným směrem. Někde jsem se dočetl, že je tato kniha spojována s dílem Tolkienovým. Mě se to srovnání nezdá. Jazyk, který autoři Ydris zvolili není Tolkienovský, nemá inspiraci ani ve slovanské mytologii, a ani v germánské. Ani se nesnaží o aliterační verš staroislandských ság. Jména v knize Ydris nenesou význam jako jména v Tolkienových knihách. Spíš bych tuto knihu bral jako příspěvek dvou odhodlaných lidí do světa fantastiky. Kéž by ti, kteří píšou negativní recenze sami okusili, co to obnáší pustit se do psaní takového rozsahu. Posoudit celé dílo budeme schopni až jej dočteme. Zatím se můžeme těšit z prvních dvou knih a očekávat na další.
Jak píše Pedrysek - i mě se líbí zákonitosti fungování magie. Konečně se tu před námi otevírá svět, kde magií vládnou ženy a v postavách barbarských válečnic, nejen magií:)