Odposlechnuto v Praze 2
kolektiv autorů
Odposlechnuto v Praze série
< 2. díl
Odposlechnuto v Praze je FB skupina s téměř 140 000 členy, kteří denně sdílejí veselé příběhy zaslechnuté na území našeho hlavního města. Tisíce historek plných dětské upřímnosti, zajímavých mezilidských zápletek či životních minipříběhů, které mnohdy vygradovaly až do nečekaných a neuvěřitelných situací, tvoří kroniku našich životů. A právě ty nejlepší a nejvtipnější příběhy, které vás zaručeně rozesmějí, objevíte ve druhém dílu této knižní série.... celý text
Přidat komentář
Opravdu pěkná knížka, u které se místy dost nasmějete, kor když si ty situace člověk i ve své mysli představí =D
Kromě pěkného nápadu, uspořádat úsměvné výjevy ze života do knížky, se mi na knížce moc líbí, že byly do její tvorby a distribuci zapojeni lidé se sluchovým postižením/problémem a že výtěžek z prodeje poputoval právě těmto lidem (stejně jako u prvního dílu).
Stejně jako první díl i ten druhý je plný zábavných storek a postřehů z Prahy. Tento jsme četli společně s partnerem a dost jsme se u toho zasmáli, dokonce některé příhody nám tak utkvěly v paměti, že na ně poukazujeme i v běžné komunikaci. Je to skvělá věc na zvednutí nálady, rozptýlení i počtení ve dvou. Děkuji za takové knihy, není jich třeba tolik, ale pár se pro smutné dny vždy hodí mít ve sbírce. Doporučuji a doufám, že se můžeme těšit i na třetí díl.
Oproti prvnímu dílu mi přišlo, že mě kniha bavila o krapet méně, přesto super čtení (a ten úvod mě úplně dojal).
Nejlepší je, že se to prostě může stát. Vím tedy o jedné historce, která se traduje už desítky let ("mluvíš?"), ale nic to nemění na tom, že je to oddychové čtení, vydáváno je to s přesahem, a zpracování je výborné.
Opět jsem se pěkně nasmála. Původně zakoupeno jako dárek pro kamarádku. Asi provedu znárodňovací proces. V jedné historce jsem se totiž našla. Nebudu se bránit nějakému dalšímu pokračování. Přidám i já jednu do placu, týká se mě a mé neteře Kájiny:
RM: "Co to pořád hledáš?"
K: "Paví očka."
RM: "Paví očka? Na louce? To jsou snad rybičky v akváriu, ne?"
Kájina dál chodí po louce a hledá.
RM: "Můžeš mi, prosím tě, ukázat, co to vlastně hledáš?"
Na kvetoucí kytce právě přistane krásný motýl.
Kájina se připlíží jako šelma a zajásá.
RM: "Vždyť to je přece Babočka Admirál."
Kájina se na mě podívá, vykulí ta svá modrá očka a pronese: "Babička generál?"
Tak asi tak.