Odpustenie oslobodzuje

Odpustenie oslobodzuje
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478185/bmid_odpustenie-oslobodzuje-dm1-478185.jpg 5 3 3

Otec Ubald Rugirangoga v knihe Odpustenie oslobodzuje svedčí o tom, ako Boh ušetril jeho život, aby mohol pomáhať iným získať telesné, citové aj duchovné uzdravenie. Jeho rozprávanie o tom, ako odpustil mužovi, ktorý mu vyvraždil rodinu, a ako sa staral o jeho deti, kým bol on vo väzení, dokazuje, že milosrdenstvo môže aj v tých najbolestivejších okolnostiach našich životov priniesť pravé odpustenie. „Ježiš, kde si?“ plačúcky som sa modlieval každý večer. Cítil som, že som ako kňaz zlyhal, pretože som síce hlásal lásku, ale došlo ku genocíde... Potom som počul, ako sa mi prihovára Boh. Ježiš chcel, aby som túto skúsenosť neskôr využil pri evanjelizácii. Vtedy som vedel, že prežijem. Vedel som, že Boh nájde riešenie.“ Pri príležitosti 25. výročia rwandskej genocídy nám otec Ubald Rugirangoga predkladá svoj dramatický príbeh. Hoci on vraždeniu unikol, prišiel o osemdesiat príbuzných a 45-tisíc farníkov. Po tejto skúsenosti prežil povolanie sprostredkúvať zmierenie a hlásať evanjelium nielen doma, ale po celom svete. V knihe Odpustenie oslobodzuje ponúka päť duchovných princípov, ktoré sú pomôckou na ceste uzdravenia bolestivej minulosti a nachádzania pokoja v Kristovi. V roku 1994 sa svet neveriacky a s hrôzou prizeral zúrivému krviprelievaniu v Rwande. Hutuskí ozbrojenci sa vtedy rozhodli vyvraždiť populáciu Tutsiov, vrátane žien a detí. O sto dní neskôr boli polia, ulice a dokonca aj kostoly plné miliónov mŕtvych tiel. Pri príležitosti 25. výročia tejto tragickej udalosti zaznieva silné svedectvo o Božej moci, ktorá dokáže do sŕdc plných strachu a nenávisti vniesť pokoj a zmierenie. Otec Ubald opisuje päť duchovných princípov, ktoré nás vedú ku Kristovi, nášmu jedinému zdroju trvalého pokoja: – byť vďačný a veriť, – rozhodnúť sa odpustiť, – zrieknuť sa zla, – rozhodnúť sa žiť pre Ježiša, – žehnať. Každá kapitola je doplnená o otázky na zamyslenie, ktoré čitateľa vedú po ceste odpustenia: od strachu k viere, od hanby k slobode, od izolácie k zmiereniu, od zatrpknutosti k milosrdenstvu a od konfliktu k pokoju. Záverečná kapitola ponúka podnety, ako sa modliť o oslobodenie z pút strachu a nenávisti a ako nájsť pokoj. V prílohe nájdete informácie o projekte Mushaka. Ide o katechetický materiál, ktorý s veľkým úspechom využívajú mnohé rwandské farnosti a ktorý sa s istými úpravami dá aplikovať všade tam, kde treba sprostredkovať zmierenie medzi jednotlivcami alebo skupinami, ktoré sa v dôsledku násilia, traumy alebo etnických či kultúrnych rozdielov odcudzili.... celý text

Duchovní literatura Náboženství Biografie a memoáry
Vydáno: , Kumran
Originální název:

Forgiveness Makes You Free: A Dramatic Story of Healing and Reconciliation from the Heart of Rwanda, 2019


více info...

Přidat komentář

Letitia
10.06.2023 5 z 5

Pridám (zatiaľ) len jednu myšlienku:

Odkaz tejto knihy je univerzálny: ak Rwanďania dokázali odpustiť a prosiť o odpustenie po genocíde, ktorá tam bola... môže niekto neodpustiť alebo nežiadať o odpustenie po akomkoľvek konflikte, čo zažívame v našich osobných životoch?
Naozaj silný príbeh. A veľká nádej, aj smer cesty pre nás všetkých.

Rilian
10.10.2022 5 z 5

Této knize jsem dal plný počet z osobních důvodů. Zajisté existují více informativních publikací o genocidě v Rwandě, ale tato kniha pojednává spíše o odpuštění našim viníkům.
Jsem učitel a o rwandské genocidě jsem nedávno učil. S překvapením jsem zjistil, že studenti nemají problém pochopit, proč ke genocidě došlo nebo jak vlastně proběhla. Problém ovšem nastal, když jsme se dostali k důsledkům a konečnému usmíření Hutů a Tutsiů. Mé překvapení bylo umocněno zjištěním, že studentům vlastně nedokážu vysvětlit, jak může jeden člověk odpustit druhému, když se na něm či jeho rodině dopustil tak zrůdných zločinů. Jedna dívčina se mě zeptala: "Proč bych mu měla odpouštět, když stačí, že ho nechci zabít?"
Při četbě knihy jsem pochopil, že pragmatismus dnešní ateistické společnosti nedokáže lidem nabídnout podmínky či nějaké zdůvodnění, proč by měli vlastně odpouštět. Stačí přece jenom dále nezabíjet. To však není pravda. Násilí by možná ustano (na čas), ale bariéry mezi lidmi by pořád zůstaly, a kdo ví, jestli by dříve či později nepřišel někdo velice přesvědčivý, který by tuto krvavou kapitolu rwandských dějin zase přivedl k životu.
Odpuštění je tedy do určité míry nepřenositelná zkušenost. Křesťané usilují během svého života o napodování Krista, který odpustil tomu, který ho zradil i těm, kteří ho přibili na kříž. Odpustil bezpodmínečně, Jidáš ani vojáci o odpuštění neprosili. A pokud křesťan vyznává Písmo, pak chápe, že právě on drží ve svých rukou klíč k uzdravení nejen bývalého agresora prosícího o odpuštění, ale i ke svému vlastnímu uzdravení a osvobození.
Svým studentům jsem tedy řekl, že odpuštění je vlastně takový malý zázrak, který nedokážu přesně vysvětlit. Nicméně v zemi, kde musí vedle sebe žít bývalí agresoři a jejich oběti, je vzájemné odpuštění a veřejné zřeknutí se pomsty nezbytné. Odpuštění osvobozuje srdce i mysl, protože nás zbavuje strachu, a každý národ v takovém postavení má pouze dvě možnosti, zůstat v zajetí minulosti či ji se jí zřeknout ve jménu budoucnosti. Rwanďané si zvolili správně.
Při četbě jsem si rovněž uvědomil, že často klademe důraz pouze na genocidu samotnou, ovšem nikoliv na unikátní proces obnovy a usmíření v rwandské společnosti. S trochou nadsázky by se dalo říci, že po nekřesťanské genocidě nastal vrcholný akt křesťanské morálky.


Domca1
05.08.2021 5 z 5

Veľmi sugestívne svedectvo o hĺbke a sile skutočného odpustenia. V knihe sa nachádzajú príbehy ľudí, ktorí dokázali odpustiť neodpustiteľné. Vyvraždenie celých rodín, hrozné mučenia a prenasledovania. Autor, katolícky kňaz, po prežití rwandskej genocídy organizoval náročnú duchovnú službu zmierenia, počas ktorej sa obete zabíjania konfrontovali s vrahmi svojich rodín. Je až neuveriteľné, ako sa niekdajší nepriatelia dokázali v niektorých prípadoch uzmieriť, ba dokonca vstúpiť do rodinného zväzku (napr. dievča, ktorého otec zabil istého muža, si vzalo za muža syna zabitého). Otec Ubald píše, že náš hnev a neodpustenie si máme predstaviť ako ťažký balvan, ktorý so sebou nosíme na reťazi. V momente, keď odpustíme, reťaz sa pretrhne. Odpustenie pritom neznamená mať "pocit" , že sa na niekoho už nehnevám. Nie je to ani ignorácia skutočnosti, ani popretie spáchaného zločinu. Je to vedomé rozhodnutie zrieknuť sa pomsty, modliť sa za vinníka, otvoriť dvere k zmiereniu, podať či prijať pomocnú ruku. Odporúčam prečítať každému, najlepšie s reflexiou vo vlastnom živote.