Odvážna školáčka : Obrázky z filmu
Jevgenij Lvovič Švarc
Vyprávění o tom, co prožila během jednoho školního roku jako "prvňačka" 156. dívčí školy stalinského okresu Maruška Orlovová, odvážné, rázné, svědomité a snaživé moskevské děvčátko. Příběh, určený 7-10letým dětem, doprovázejí fotografie ze stejnojmenného ruského filmu.
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1954 , Slovenské nakladateľstvo detskej knihy - SNDKOriginální název:
Pěrvoklasnica, 1949
více info...
Přidat komentář
Čtení o ničem. Zároveň je v knížce hodně ruské propagandy. Myslím, že v dnešní době už nemá kniha co nabídnout.
Knížku jsem jako malá četla mnohokrát,líbila se mi moc,knížek až tak moc nebylo k mání(četla jsem hodně),tudíž,co se mi líbilo jsem četla opakovaně.
Také jedna z mých hodně raných knížek, vypůjčená ze školní knihovny. Později jsme ji dokonce povinně četli v originále v rámci výuky ruského jazyka. Už je to pár desítek let, ale dodnes, když mám ráno vstát z postele, říkám si větu, kterou slyšela Maruška, když měla jít poprvé do školy: "Nádo vstavať!"
Velká nostalgie, Odvážná školačka je první knížka, kterou jsem kdy přečetla, ta z paměti nezmizí.
Ve škole, nahlas, střídaly jsme se s ostatními dětmi. Dodnes si pamatuji tu svou netrpělivost, jak jsem chtěla číst dál a dál, ale ostatní děti četly tak pomalu.
Pominu-li ideologicky balast, je to milá knížka.
tedy odkud a jakými cestami se tahle knížka mého dětství objevila v knihobudce, to mi hlava nebere; na vzornou Marušku Orlovovou se pořád pamatuju (právě tou příkladností mi trochu vadila), takže to u mě vždy vyhrál Čuk a Gek
čtu tady v komentářích, že podle knihy byl natočen film, to je mi překvapení, neviděl jsem ho určitě ani česky, ani v originále, moje vydání (asi 1956) bylo doplněno perokresbami, žádné fotografie z filmu v knize určitě nebyly
Je to krásná knížka pro děti. Ideologie byla pohuzel poplatná době, takže Marusce nezbylo než si představovat, jak si na dvoře hraji Lenin a Stalin, což je vážně absurdní představa.
Tak jsem si díky čtenářské výzvě zavzpomínala na své dětství. Četla jsem vydání z roku 1953, v němž byly fotografie ze stejnojmenného filmu. Stejnou knihu jsme měli i doma a já tehdy vypadala a občas se i chovala jako ta prvňačka Maruška (jó, kde jsou ty časy!). A je legrační, že jméno svého posledního nadřízeného musím těžce dolovat z paměti, ale jméno Anna Ivanovna jsem si vybavila hned. Dokonce jsme v první třídě ještě také psali (u nás byly smíšené třídy) obyčejnými pery s násadkami, která se namáčela do kalamáře. Ti dobří pak později mohli psát plnícími pery. Propiska byla až na střední škole. No a ta ideologie? Tenkrát se v SSSR oslavoval soudruh Stalin, dnes se u nás ve školách oslavuje prezident Havel. Zítra se bude oslavovat třeba zase někdo jiný. Každá doba má své osobnosti na oslavování.
Přečteno asi ve 3 nebo 4 třídě snad v rámci povinné četby. Ale kniha se mi hodně líbila a ráda na ni vzpomínám.
Četla jsem mnohokrát jako dítě. Dokonce jsme pod vedením učitelky sehrály z některých kapitol ve 2. třídě ZŠ divadelní představení.
Ve druhé třídě jsme ji četli ve škole a střídali se ve čtení po odstavcích. Mně se příběh snaživé žákyně Marušky velmi líbil a proto jsem si ho přečetl již dopředu doma. Vzpomínám, jak jsem sám začal psát perem a namáčel ho do inkoustu v lavici zabudovaném kalamáři. Knížka je opotřebená používáním, neboť se v rodině dětem předávala a půjčovala. Na stránkách jsou tužkou napsané poznámky, ze kterých je možné vyčíst, kolikrát byla stránka za domácí úkol přečtená.
Povinná četba, druhá třída. A protože to bylo ruské, nebavilo mě to. Možná, je to škoda.
Na tuto útlou knížku jsem v naší knihovně narážela už od mala. Vždy se mi líbila obálka - vykukující holčička ze dveří, ale neotevřela jsem jí. Až teď. Byl by to i dnes zajímavý, čtivý příběh, který by si našel své malé čtenáře, kdyby to nebyla taková propaganda. Velká škoda.
V dětství se mi kniha líbila, ale pochybuji, že by dnes promlouvala k současným dětem, které díkybohu zažívají trochu jiné školství s lidskými učitelkami a ne s bachařkou Annou Ivanovnou.
Patřilo to v mém dětství k oblíbenějším knížkám a chtěla jsem školačku napodobovat. Dnes se nad tím usmívám.
Ja si ty knihu a nevim kde najit. Tam maji par a kolik to stoji a nikdo mi to nechce predat.
Kdyby v ní nebylo tolik propagandy, mohla by být skvělá. A teď váhám, zdali ji přečíst či ne dcerce, která jde do první třídy...
Hezká vzpomínka na školní léta. Jak já té Marušce rozuměla, když se snažila dělat všechno správně a jak nejlépe uměla, ale ono to ne vždycky vyšlo podle jejích představ. Navíc jsem měla vydání, které bylo doplněno fotografiemi ze stejnojmenného filmu, takže fantazie pracovala na plné obrátky.
Štítky knihy
pro děti ruská literatura škola
Jsem dříve narozená a měli jsme knihu jako povinnou četbu v 50. letech. Moc už si nepamatuji děj, ale nějak mi čtení této knihy nevadilo. Byla jiná doba.