Odvedu vás do Sierry Madre
Asa Earl Carter
Beletrizovaný životopis slavného indiánského vůdce Geronima, který žil v letech 1829 - 1909 a vedl záškodnickou válku proti bělochům.
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno:
1987
,
KTN - Knihtiskárna pro nevidomé
Originální název:
Watch for me on the Mountain, 1978
Interpreti: Jiří Zavřel
více info...
Přidat komentář
Silný příběh. Je to takové potvrzení mého dojmu, ze nejnebezpečnějším protivníkem člověka je člověk. Pořad jen vláda hmoty nad Duchem... a tak málo osvicenych...
Kniha na mňa zapôsobila absolútne chladným dojmom. Autorov štýl mi nesadol, možno je to aj prekladom. Príbeh je krutý a dnešné mocnosti si svoju slávu a bohatstvo vždy vydobili barbarským spôsobom - španielov nevynímajúc. To, že sa Apači bránili a boli podľa našich dnešných merítok taktiež krutý, tak to sa niet prečo čudovať. Aký požičaj, taký vráť. Opisy krutosti v knihe sú surové a nehrajú sa na nič iné, len na opis - nemajú šokovať, len priblížiť, čo sa dialo. Celkové vyznenie knihy je tak chladné, emočne pomerne plytké. Ako varovanie je kniha super, ale ako čitateľský zážitok je nevýrazná. P.S. nedivím sa pochvalným komentárom, avšak ja si po roku spomeniem akurát na to, že sa všetci v knihe rezali hlava nehlava. Autorovi sa nepodarilo ma viac zaujať.
Většinou knihy podobného žánru nečtu a vím proč. Zkrátka na to nemám žaludek. Už u třetí kapitoly (odhadem) jsem pochopila myšlenku vyslovenou jedním panem docentem na přednášce o (nejen) Gándhím - "Nevím, jestli chci žít ve světě s lidmi, kteří jsou schopni něčeho takového." (parafráze... o zahájení hladovky) Snad nikdy v životě jsem se necítila tak špinavá - a to nejen tím, že jsem "bílá", především tím, že s nimi sdílím jeden svět... Přiznávám, že mě ta myšlenka ochromila. - Poznámka, kterou jsem si zapsala už v průběhu četby se může zdát poněkud melodramatická - možná i je - ale knížka na mě hluboce hluboce hluboce zapůsobila. Formulovat všechny myšlenky, které mě při četbě/poslechu napadaly snad ani není možné. Snad bych jen řekla, že historie se stále opakuje a my to pokaždé vidíme až příliš pozdě (viz závěr knihy...). Oceňuji mistrně zpracovaný rámec knihy, nejprve se mi zdál autorův vyprávěcí postup zmatečný a náhodný, na konci se ale všechno uzavřelo... a zkrátka napsáno jinak, by to na mě zapůsobilo trochu méně.
EDIT (24.2.2019):
Náhodně jsem znovunarazila na jednu báseň J.H. Krchovského a i když nevystihuje moje dojmy z knihy úplně přesně, je zatraceně blízko... (upozornění, obsahuje vulgarismy... ale to ostatně říká už jméno Krchovský)
Jakože jsem... Dál nejdu ve svém předstírání
ničemu tady nerozumím! (Nechci ani)
a snad mne to i ctí... Jen nevím, nač být hrdý
když sdílím tentýž svět se všemi těmi zmrdy.
(https://www.databazeknih.cz/knihy/nad-jednim-svetem-3173?odb=1)
F. Carter napsal dvě pozoruhodné knihy, obě s hlubokým příběhem, obě s odkazem, co v nás běloších je lidského?
a pak se někdo diví, že nám beduíni v našich městech straží bomby. my jim je zdálky házíme z vylhaných důvodů do jejich chýší. je to nedávná historie a my se nepoučíme.
Velmi hluboký pohled do tolik omílané a přitom tak málo známé historie indiánů. Příběh vůdčí a téměř mytologické postavy indiánských válek Geronima je vyprávěn s úctou k indiánské kultuře a náboženství a osobně mě oslovil více než Carterovo dílo Škola Malého stromu.
Drsná, ale překrásná kniha. A myslím, že i v mnohém inspirativní pro každého z nás.
Přiznám se, že pro mě byli do nedávna Apačové jen Vinnetou a jeho sestra Nšoči, a tak mi chvíli trvalo, než jsem se s drsným (skutečným) světem této knihy srovnala. Forrest Carter píše se znalostí věci, nehodnotí, nekomentuje, spíš jen informuje a popisuje, a tak zůstává jen na čtenáři, co si o genocidě Apačů a dalších kmenů amerických indiánů pomyslí.
Odvedu vás do Sierry Madre je někdy až příliš popisná, ne zrovna čtivá kniha. Na druhou stranu nabízí nepříliš povzbudivé moderní dějiny kmene Apačů, jež jsou velmi umě propojeny s osudy a pohnutkami jejích aktérů.
Celkově toto dílo naturalisticky přibližuje další z neslavných epoch Evropského koloniazmu a snaží se nám tak přiblížit jedinečnost a neopakovatelnost tradiční Indiánské kultury.
Pro mě to byl děsný masakr... Emočně to se mnou cloumalo, v takovém tom úzkostném napětí ... kdy nebylo žádné vydechnutí ... Prostě tyhle knihy těžce nesu ...
Geronimův příběh zná každý, kdo se zajímavá o divoký Západ a historii severoamerických Indiánů. Znala jsem ho i já, ale teprve tato kniha mi akčně popsala, jak vlastně získal své jméno. Jak už bylo řečeno, raději bojovat do posledního dechu, než živořit na přídělech v rezervaci.
Geronimo je pro mě srdcař a ikona. Myslím, že motivaci k zabíjení mexičanů a bledých tváří dlouho hledat nemusel, protože jimi způsobené obrovské utrpení Apačů se dá s klidem nazvat genocidou. Ani se nechce věřit, co se to událo původním obyvatelům před 130 lety v "civilizované" Americe.
Souhlasím se všemi, kteří píší, že od knihy se nejde odtrhnout. Kniha je napsaná velmi poutavě a ze skutečností, které jsou v ní popsány jde mráz po zádech. Je to smutný a krutý příběh z historie a měli by jsme se z něj poučit, vyhladili jsme nebo zdevastovali jiné národy dřív než jsme je poznali a jednou tenhle osud může potkat i nás. Knihu rozhodně doporučuji, v učebnicích dějepisů se o téhle historii příliš nepíše.
Člověk by skoro nevěřil, že tuhle drsňárnu má na svědomí ten samej autor, jako moudrou a laskavou Školu Malýho stroma...
Vynikající kniha o životě jednoho z nejobávanějších indiánských vojevůdců. Autor se nesnaží zaujmout přehnaně detailními popisy krvavých bojů a násilností či sexuálních scén na druhou stranu se , ale ani nesnaží o nějaký přehnaně romantický obraz jaký používal Karel May. Carter vsadil na prostou a tvrdou realitu, díky čemuž vzniklo naprosto ojedinělé dílo.
Knihy (i film), které se zmiňují o indiánech lze rozdělit na dva typy. První méně početná skupina knih, ve kterých jsou to rudé krvežíznivé barbarské bestie, přestávající loupit majetek a vraždit nemluvňata pouze ve chvílích, kdy smilní se svými sestrami, berdachy a koňmi, nebo podléhají náporu ohnivé vody. A pak ta druhá skupina knih, kde jsou indiáni vzorem všech morálních cností a duševních hodnot, ale jsou tvrdě šikanováni bílým kolonistou, který přinesl nemoci, hromové hole a toaletní papír a všechnu púdu pod nohama jim sebral i posledního bizona jim od huby odtrhl.
Nemusím doufám vysvětlovat, do které z těchto dvou skupin spadá tato kniha zabývající se životem onoho slavného válečného šamana Geronima, vedle kterého i Mirek Dušín z rychlých šípú vypadá jak sadistický prznitel zvířat. Ano, Geronimo je symbolem svobodné indiánské duše a posledního, dojemného, spravedlivého a o to urputnějšího vzdoru. Nenechá se obalamutit slovy bledé tváře a prdel si utírá ze zásady jen rukou.
Cochise domlouval náčelníkovi: „Je dost místa pro všechny. Nechte nás žít hlouběji v údolí. Staneme se také občany Spojených státú, budeme vlastnit majetek a přijmeme váš pořádek.“
Náčelník s hvězdou hleděl dlouho na Cochise. Potom odpověděl: „Nemúžete se stát občany Spojených státú. Nemúžete vlastnit majetek.“
„Proč?“ zeptal se tenkrát Cochise.
Náčelník s hvězdou pokrčil rameny. „Indiáni nejsou lidi. To je zákon“
Štítky knihy
boj o přežití Indiáni znásilnění Divoký západ sadismus genocida masové vraždy, sériové vraždy Apačové historické romány
Autor se pokusil dle skutečných událostí napsat román, který se mu dle mého názoru úplně nepovedl. Je to jakási směs beletrie a dokumentu, působí to neučesaně a neuspořádaně. Jakoby se Carter nedokázal rozhodnout, zda napsat beletrii nebo naučnou knihu. Výsledek je takový, že čtenář se dozví jistě dost zajímavých informací, ale forma není zrovna nejlepší. 60%, 24. 3. 2019.