Ofélie se učí plavat
Susanna Kubelka
https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/82362/bmid_ofelie-se-uci-plavat-DVf-82362.jpg
4
131
131
S otevřeností, typickým ženským šarmem a velkou dávkou životní moudrosti líčí autorka dobrodružství, která prožívá Kanaďanka Ofélie během svého pracovního pobytu v Paříži. Jejím úkolem je redigovat knihu, dodržovat hollywoodskou dietu a navíc má prostudovat milostný život Francouzek a zejména Francouzů. Knížka je nejen vtipným románem, ale i zábavným návodem na udržení krásy a psychické i fyzické svěžesti.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1999 , Motto , Knižní klubOriginální název:
Ophelia lernt schwimmen, 1987
více info...
Přidat komentář
Pro mě jako skoro ctyricitku ve dvanactiletem manželství se dvemi dětmi, svižný laskavy román. Něco bylo pritazene za vlasy, hlavně ti chlapy.
Za mě tedy nee...nepomohla tomu ani Paříž jako kulisa.
Spoustu situací mi přišlo hodně přitažených za vlasy, neměla jsem s čím se ztotožnit. Každopádně alespoň šlo o lehké čtení, které mi nezabralo moc času.
Jako kluk jsem se od Ofélie dost naučil:) Byl to takovej svěží vítr. A vlastně mě teď napadá, že chvíli po přečtení jsem se dal dohromady se čtyřicítkou. Bacha, co čtete! Ale bylo to dobrý:)
Mohlo mi byt tak 16 nebo 17, když jsem ji cetla poprve a myslim, ze me kniha castecne ovlivnila. Kdyz ctu hodnoceni, ze ji ctenarky ve dvaceti nepochopily a nic jim kniha nerikala, tak pro mne byla velmi ctiva a dosla jsem k zaveru, ze co se veku tyce, neni kam spechat ( hlavni akterce je myslim okolo ctyriceti). Chtela jsem byt jako Ofelie. Nezavisla, nedodržovat konvence za kazdou cenu ( ze musim nejdrive zalozit rodinu, porodit deti), ze je treba poznat vice muzu nez jednoho atp. Libilo se mi jeji sebevedomi. Od te doby jsem ji jeste parkrat cetla a byl to pro me oddechovy kult. Libilo se mi popisovane prostredi Parize i Kanady . Celkove z te knihy cpela takova"zenskost":) Byla jsem tim do urciteho veku castecne inspirovana. A kdyz jsem byla single okolo triceti, tak me uklidnoval Ofeliin pristup a uhel pohledu:)
Asi by to bylo na 3 a půl hvězdičky, vzhledem k tomu, že jsem četla ve svých 38mi letech jsem hlavní hrdinku dokázala dobře pochopit, kdyby se mi knížka dostala do ruky před dvaceti lety, no nevím, nevím.... Každopádně mě Ofélie celkem bavila, jen to její sebevědomí, které ještě navíc bylo neustále navyšováno všemi milostnými úspěchy (ani jeden muž ji neřekl ne, což mě coby vdanou trošku děsí....).
Kniha mi byla doporučena kamarádkou jako naprostá bomba, mě to přijde spíš jako bouchací kulička :-D
Z počátku mě kniha moc nezaujala, poté jsem se začetla a nemohla se odtrhnout. Nezklamala.
Opět mě spisovatelka nezklamala, vtipné čtení. Líbí se mě styl jakým autorka píše. Již jsem četla Druhé jako Mimi Tulipané a chystám se na další její knihu Hrad mám, hledám prince. Už se na to těším.
Knihu jsem četla ve dvaceti, ale až teď ve čtyřiceti ji dokážu ocenit :)
Kniha se mi nelíbila. Začátek měl spád, ale už cca od 1.třetiny jsem se nudila. Knihu jsem nedočetla.
Dvě hvězdy za ten začátek.
Jé,jak mě tato kniha dostala:-) byla úžasná,líbil se mi způsob ,jakým autorka psala,i příběh samožtný:-)
Ofélii je přes čtyřicet, je krásná, za sebou má úspěšnou kariéru i pěknou řádku milenců a před sebou sen o vlastním nakladatelství. A pak ji jednoho dne osud a rodinná přítelkyně zavede do Paříže, kde má v rámci příprav na novou knihu zjistit, co je pravdy na tom, že Francouzi jsou úžasní milenci a Francouzky mají recept na štěstí a krásu. A jak už to tak bývá, všechno je trochu jinak než se povídá a Ofélie musí poněkud přehodnotit své životní jistoty, aby i ona našla onen tajemný recept na štěstí a krásu a samozřejmě i úžasného milence. Lehké, vtipné a zábavné čtení.
Kniha mě moc nebavila. Hlavní hrdinka mi byla velmi nesympatická. Stále byla přesvědčena, že je nejkrásnější a všichni se z ní mohou zbláznit. Ke konci mě již nudila a těšila jsem se až ji dočtu. Ale nebyl to nejhorší počin téhle autorky.
Tohle je asi nejodvážnější knížka od této autorky, popisuje i ty nejintimnější postelové detaily, což mne docela překvapilo. Až tak jsem to nečekala. Kniha byla celkem dobrá, pohltilo mne opět kouzlo Paříže, jako se mi to stalo již v jejích předchozích knihách. Zde popisuje místa, která jsem také navštívila, proto je mi asi tahle knížka o něco bližší. Taková oddychovka, která dodává sebevědomí ženám po čtyřicítce.
Ofélie mě vytáčela svou sebestředností - ona jediná je dokonalá, nejkrásnější, nejštíhlejší, všichni, kdo se na ní podívají, padnou na zadek - tohle opravdu není můj šálek čaje.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Konečně přes čtyřicet: Zralé ženě patří svět |
| 1995 | Madame dnes přijde později |
| 1995 | Hrad mám, hledám prince |
| 2000 | Roztržená šněrovačka |
| 2006 | Druhé jaro Mimi Tulipanové |
Možná, že by to nebylo tak špatné, kdyby hlavní hrdinka nebyla nejdokonalejší na světě a to v každém směru! Ta nejkrásnější, nejvzdělanější, nejsečtělejší, nejvíc světa znalá žena, kterou svět spatřil. Dobrá, má se to brát s tím, že žena po čtyřicítce už si může takové myšlení dovolit, ale nepůsobí to sympaticky, ani trochu. Celou dobu mi to bylo proti srsti, a hrdinku jsem si prostě neoblíbila, tudíž ani samotnou knihu. Jedině Paříž udržela moji pozornost až do poslední stránky. Ale, jinak tohle je s odřenýma ušima průměrné, a opravdu to nemusím číst znovu.