Ohněm i mečem 1.
Henryk Sienkiewicz
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144721/bmid_ohnem-i-mecem-1-8Xp-144721.jpg
5
119
119
Hlavní hrdina Jan Skrzetuski, náměstek kyrysnické korouhve knížete Jeremiáše Wisniowieckého, je poslán jako posel k hetmanovi Chmelnickému.
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1927 , Kvasnička a HamplOriginální název:
Ogniem i mieczem, 1884
více info...
Přidat komentář
Už je to delší dobu, co jsem to četl, ale vím, že jsem byl naprosto uchvácen jazykem. Autor klade velký důraz na katolickou víru, čest, pravdu a statečnost. A s panem Zaglobou jsem se občas i dost nasmál. Pro dnešní společnost naprosto prázdná slova...No nic, líbilo, super akce se souboji a mnoho místopisných pojmů.
Velmi dobře autorem napsaný historický román o boji Poláků, proti nepřátelům, do děje zakomponována samozřejmě romantická láska. Boj Poláků přináší krvavé střety, zmatek a chaos.
Kniha mého mládí. Neuvěřitelná dobrodružství mušketýrů Zagloby, Wolodyowského, Skrzetuskeho a Longinuse Podbiety . Člověk se ponoří do bažin Záporoží stejně jako se zapojí do bránění hradů a pevností v pohraničí. Dost zajímavé i v kontextu dnešní doby, tehdejší ukrutnosti si nezadají s těmi dnešními. Mohu srovnávat s Jiráskem, kterého mám čím dál raději. Sienkiewiczovi postavy jsou bájní hrdinové asi jako mušketýři Dumasovi, Jiráskovi hrdinové jsou více pravděpodobnější, lidští, i vlastně literárně poctivěji zpracovaní. Zatímco Jirásek propojuje romantiku starých časů s realistickým pohledem a poctivějším přístupem historika, Sienkiewicz je spíše romantik vyprávějící eposy pro povzbuzení lidu se silným křesťanským akcentem.
Neviem, či to je vekom, alebo už som sa zabudla odosobniť či uvoľniť, brať veci s rezervou, no skrátka niekedy mi príde zaťažko rozplývať sa nad tým, že je kniha dobre/kvalitne/amazing napísaná, keď ten obsah je pre mňa katastrofálny. Áno, z literatúry sa neučíme históriu, ako sa píše vo vydaní od Tatranu, ale približuje obdobie, udalosti a neviem ako iným, ale nemyslím si, že by si Henryk vymýšľal pri takých krutostiach ako v tomto prípade: "Pri vchode do dediny visel na dube sám pán Strzyžovski... celkom nahý a na prsiach mal strašný náhrdelník z hláv navlečených na povraze. Boli to hlavy jeho šiestich detí a jeho ženy."
Časom starneme, naberáme skúsenosti, tak neviem, či pri takýchto momentoch je potrebné naozaj viac energie na odosobnenia sa, alebo je to vymyslené, alebo čitatelia čítajú povrchne a neuvedomujú si, že čítajú niekdajšiu realitu, alebo uvedomujú, ale neriešia to, lebo však nie je to aktuálne (aspoň v našich krajinách?). Lenže takéto zverstvá sa robia aj dnes vo svete. A preto sa úplne stotožňujem s výkrikom pána Zagłobu („Ježišu Kriste, načo si len stvoril toľko tej chamrade!“), mimochodom, najlepšej postavy, ktorá ako jediná stojí v kontraste s ľudským zlom, pretože ani Strzuského láska k Helene nezachráni katastrofu dejúcu sa kedysi medzi ľachmi a kozákmi. Táto kniha napchatá testosterónovou agresiou je svedectvom toho, že nie láska, ale žijúci humor ako tichá či divoká rieka nás môže ešte postaviť na nohy a dať nádej, aspoň v mojom prípade. (Ja zas volím život, lebo smrť len raz príde, ale nijakým vtipom sa jej nevykrútiš. pán Zagłoba) Akurát mi v knihe prišlo od autora prapodivné prirovnanie vojny k zlej matke, požierajúcej svoje deti, inak povinné čítanie, samozrejme, ako už tu niekto spomína, treba brať s rezervou to, že to píše Poliak, teda ľachovia vystupujú ako tí dobráci, čo by na dub nezavesili ani hojdačku.
...
„Mám čutoru pálenky, tu je!“
Pán Zagłoba vzal plechovú nádobu a priložil si ju k ústam; ozvali sa dlhé glgy, ale pán Skrzetuski, netrpezlivý, nedočkal do konca a spytoval sa ďalej: „A je zdravá?“
„Čo tam!“ odvetil pán Zagłoba. „Na suché hrdlo je každá zdravá.“
„Ale ja sa spytujem na kňažnú!“
Historický dobrodružný epos o udatných polských rytířích rubajících ukrajinské kozácké rebely a Tatary snese porovnání snad jen s Dumosovými Třemi mušketýři, ba co více pro svou syrovost a že nejde pro uťatou hlavu daleko Sienkiewicz vítězí v souboji králů dobrodružných románů. Oběť jednoho z hlavních hrdinů na konci románu mi utkví dlouho v paměti. Nejoblíbenější postavou byl mi vychytralý a statečný pan Zagloba. Neváhejte tedy a pusťte se do čtení plné udatných rytířů a urozených panen, protože nic lepšího v žánru napsáno nebylo.
Chelma bijiv! Ljachyv bijiv! Neskutečná řežba po jejímž přečtení si nezaujatý čtenář nepřeje nic jiného, než být žoldnéřem Jeho knížecí milosti Jeremiáše Wiśnowieckého, aby pod jeho vedením zadupal ty mužiky do země.
Naprostý vrchol národoveckého romantismu. Nemáte tu prosím sedmou hvězdu?
Velmi dobře napsaný historický román i když je zde na můj vkus až příliš historické romantiky, která dává poznat, že knížka byla napsána v 19. století. Román má svižný děj, během chvilky jsme vtaženi do víru událostí Chmelnického povstání a sledujeme romantickou lásku Jana Skrzetuského ke kněžně Heleně Kurcewiczówně, o kterou usiluje kozák Bohun. Povstání přináší krvavé střety, zmatek a chaos. A tím vším se krásně prolíná zábavný pan Zagloba. Svým způsobem mi román připomněl Zaklínačův svět od Sapkowského – snad to bude polskou mentalitou autorů. Mezi řádky románu je vidět Sienkiewiczův romantizující pohled na tehdejší Polsko – téměř všichni Poláci jsou tam kladní hrdinové, romantičtí čistí, vzorní katolíci. Ukrajinci jsou popisováni jako podřadnější sedláci. A o Tatarech píše jako o „zakrslých“ lidech, kteří chtějí jen válčit. Napsat román dnes, byl by obviněn z xenofobie. Knížku rozhodně všem doporučuji, je to skvěle napsaný historický román.
Výborná kniha z ktorej úplne cítiť jednak dobu v ktorej sa odohráva no zároveň aj dobu, v ktorej bola napísaná. Práve v časoch kedy sa naprieč Európou konštituovali národné štáty a jednotlivé národy priam prahli po národných hrdinoch či dávnych slávnych časoch, ktoré im dodávali sebavedomia neboli ani Poliaci iní. Mocná Rzeczpospolita rozprestierajúca sa "od mora k moru" je práve tým slávnym obdobím, ktoré v časoch rozdeleného Poľska v Poliakoch živilo národnú hrdosť. Živelná nespútanosť kozákov sa dlho dusila pod vládou vznešenosti šľachtickej republiky až vyvrcholila slávnym povstaním Chmelnického, ktoré bolo akousi predohrou postupnému úpadky slávnej Rzeczypospolitej. Sienkiewicz perfektne pracuje so svojimi postavami, ich náturami, či pocitmi. Viac či menej pravdivo príbeh zasadzuje do skutočných historických udalostí, no niekedy sú opisy až príliš kvetnaté a mal som problém sústrediť sa na dej. Miestami som sa v tom veľkom počte mien a pridlhých opisoch strácal, no aj napriek tomu mi autorov štýl sadol a teším sa na druhý diel.
Celkově se mi kniha nelíbila a jediné co se mi na příběhu líbilo, byl autorův styl psaní.
Vskutku perfektná kniha. Opis kozáckeho hnutia 17. storočia autor vystihol vynikajúco. Ani pomerne veľká dávka romantiky príbehu neuškodila, skôr naopak. Pre mňa osobne sa Sienkiewicz radí medzi najlepších autorov historických románov vôbec.
Knížka mě docela překvapila. Člověk se hlavně musí prokousat prvními dvaceti stránkami při kterých se chce knížku zahodit protože vůbec nebaví, je v ní spousta popisů s drobnostmi. Příběh je jinak rozhodně kvalitní a propracovaný, stojí to za to.
Zprvu jsem si myslel, že mi romantická přestylizovanost děje, postav a jejich chování bude vadit, ale jak liché byly moje obavy. Velmi rychle jsem byl vtažen do děje a následně jím i stržen. Kniha je velmi čtivá, příjemně plynoucí a ohledně historických reálií i věrohodná (samozřejmě do jisté míry). Zajímavý je též častý kontrast již zmíněných romantických, až sladkobolných, a brutálních, až "eRkových", pasáží, či scén dramatických a humorných. Samostatnou kapitolou je pak samozřejmě pan Zagloba,,,:-). 5*
Nie som (resp NEBOL som ) fanušikom historickych romanov ale Sienkiewicz ma presvedcil o mojej velkej chybe ... Ohnom a mecom je genialna kniha a vrelo doporucujem vsetkym citatelom ... v tejto knihe som nasiel asi vsetko : lasku, nenavist, vojnu, hrdinstvo, zabavu (proste pan Zagloba) ... a mohol by som vymenovat asi vsetky mozne vlastnosti a zaujmove stranky a stale by som tu pisal az do noci ...
PROSTE TREBA SI PRECITAT !!!
Krásně popsaná historie kozáckého povstání a potlačení od Poláků. Historické soužití mezi oběma národy nám ukazuje spisovatel v tomto románě.
Autorovy další knížky
| 1990 |  Quo vadis |
| 1988 | Pouští a pralesem |
| 1986 | Ohněm a mečem |
| 1988 | Potopa |
| 1995 | Pan Wolodyjowski |
Do doby začtení jsem měl trochu problém s jazykem, ale postupem stran jsem si to zamiloval. Autor klade důraz na víru, čest, spravedlnost a hlavně lásku k vlasti. Velmi surově popsané bitvy, rozmluvy urozených pánů byly mírněny příběhem obrovské lásky, ale i humoru v podání pana Zagloby. Já jsem byl nadšený jak to všechno do sebe krásně zapadalo a těším se na pokračování.