Ohnivé květy
Susan Meissner
Nádherně zdobená šála, předávaná z generace na generaci, pojí dvě newyorské katastrofy a také dvě ženy, které se musí vypřádat se ztrátou milované osoby. Září 1911. Zdravotní sestra Clara se na Ellisově ostrově stará o přistěhovalce. Jeden z nich ji zaujme nejen svým osobním příběhem, který zrcadlí její vlastní ztrátu, ale také nádherně zdobeným šálem s aksamitníky. Právě tento šál postaví Claru před těžké dilema, kterému musí čelit. Září 2011. Stejný šál s aksamitníky zachrání život Taryn, která přežila kolaps Světového obchodního centra. Při tragédii však zahynul její manžel. Po deseti letech od tragédie se v novinách objeví dlouho ztracená fotografie, která Taryn přivolá nejen vzpomínky na tento hrůzostrašný den, ale také jí do života vnese to, co již považovala za dávno ztracené. Obě ženy byly svědkem smrti milovaného muže a bojují se smutkem, na cestě zpátky do života je provází právě šál, který kromě naděje přináší i víru v silnou moc lásky. V poetickém příběhu o lásce autorka staví hrdiny a čtenáře před dilema pravdy a lži, které lze jen těžko jednoznačně rozhodnout.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2019 , OcelotOriginální název:
A Fall of Marigolds, 2014
více info...
Přidat komentář
Na tuto knihu jsem v knihovně čekala půl roku. Škoda toho času. Clara mi byla zoufale nesympatická, taková hysterka že šestákové červené knihovny. Příběh Taryn byl pěkný, jen ho bylo málo.
Příběhy dvou žen odehrávající se v různých dobách. Na první pohled mají společnou pouze jednu věc – krásně zdobený šál, který se dědí z generace na generaci. Postupně se ale jejich osudy více a více proplétají. Zajímavé je, že se příběhy odehrávají na pozadí zásadních historických událostí, nebo spíše tragédií. Je to velmi emotivní a dojemná kniha, která řeší mnoho složitých témat.
Příběh krásně pohladí po duši. Nejprve jsem měla strach, když jsem knihu začala číst, jestli to vůbec půjde, ale čtení šlo samo. Krásné čtení, lehké střídaní času a postav, ale vůbec to příběhu neublížilo. Clara byla velice silná a úžasná postava, kterou jsem si oblíbila. Ke konci příběhu lehké zvraty a napětí, což příběhu jen pomohlo.
Dvě ženy, dvě tragédie a dva osudy. Každý v jiné časové době, plný lásky a ztráty milovaného člověka. Pro mě velmi silné příběhy, kdy jsem na konci dočetla se slzami. Už mi chyběl jen šál s aksamitníky, Do kterého bych utřela své slzy.
Ohnivé květy mě velice zaujaly tématem 11. září, na zpracování této události jsem byla hodně zvědavá. Provázání silných příběhů Clary a Taryn - Clary z roku 1911 a Taryn o sto let později - pomocí šálu s aksamitníky je poznávacím znamením této knihy. Ačkoliv se obě posatvy musejí vyrovnat se ztrátami a strastmi, je to takové křehké, laskavé čtení. Ideální knížka na dovolenou nebo na večer v křesle pod dekou :)
Většinou historické romány moc nečtu, ale tahle knížka nejspíš bude ta, co mě namotivuje si jich v budoucnu přečíst víc. Příběh Clary byl velmi zajímavý, kromě toho, že procházela tragédií, jsme se jako čtenáři i trochu seznámili s tím, jak v té době (1911) se zacházelo s imigranty nebo taky aspekty zdravotnictví (Clara byla zdravotní sestra). Příběh Taryn se odehrává o 100 let později, kdy přišla o svého muže během teroristického útoku 9/11. Obě dějové linky byly krásně provázané, i když příběh Clary byl delší. Bylo dojemné pozorovat obě postavy, jak si uvědomují, že navzdroy ztráty blízké osoby, je láska dar, který si vybíráme a že naše životy jdou kupředu a mění nás, ať se nám to líbí, nebo ne. :)
Čtivé osudy zabalené do poetiky, s vkusně převázanou mašlí romantiky. Dvě historicky vzdálené tragédie celkem zajímavě propojí něco krásného a křehkého - šál s aksamitníky.. Co víc si ke čtení na letní dovolenou přát :)
Milé překvapení - romantická literatura zase trochu jinak.
Obálka i první stránky kapitol jsou velmi originální, i když se domnívám, že zvolené květiny nejsou aksamitníky, o nichž je v knize řeč. Nejsem až takový zahrádkář či znalec a uznávám, že podobnost tam je, přesto bych si tipla, že černobílé "fotografie" zobrazují spíše cinie nežli afrikány. Ale to je detail, který zážitek z knihy nijak nekazí, navíc se klidně můžu mýlit. Každopádně bych zmiňovaný šál tuze ráda viděla a promnula si jej, protože jeho popisy jsou velmi přesvědčivé a lákavé.
Divím se, že je to teprve první kniha autorky vydaná u nás, protože četba je to zajímavá a neokoukaná, styl psaní lehce poetický, ale velmi příjemný. Jediné, co mi místy opravdu nesedělo, je překlad. Většinou jsem si ho pochvalovala, některé slovní obraty a vyjadřování byly velmi povedené. A pak jsem zčistajasna narazila na formulace typu "zvuky bez jakéhokoli rýmu nebo metru" nebo "s křídou napsanými iniciály". V závěrečném rozhovoru čtu "jako matku mi trhá srdce". A poslední věta medailónku autorky na vnitřní straně přebalu se vůbec nepovedla.
Možná to vůbec nebyla vina překladatelky, možná lze veškeré chyby připsat na vrub tiskárně a korektuře, ale v každém případě to knihu mírně sráží, což je škoda, protože v rámci žánru patří určitě k těm lepším. A Keatsova skvělá báseň i její "laický rozbor" k výslednému dojmu určitě také přispívají.
"Proti své vůli jsem se usmála. Nechápal, že myšlenky nejsou věci, které lze dávat a brát. Myšlenky se člověku nutí samy. Může jen doufat, že ty, s nimiž nechce mít nic do činění, se časem unaví a odlétnou jinam."
Hezké počtení. Líbily se mi obě dějové linie. Trochu více jsem se chtěla dozvědět o Taryn, ale v podstatě vše bylo, v malém prostoru, který jí autorka dala, vyřčeno.
Mladá zdravotní sestra Clara zažila hrůznou událost, která ji velmi změnila život a sny. V první polovině knihy se s událostí snaží vyrovnat po svém. Okolí si o ní dělá starosti a chce jí pomoci. Potkává mladého krejčího, emigranta, kterému zemřela žena. Spojují je zlomená srdce, šál a tajemství.
Taryn přišla o manžela při 11. září. Sama přežila díky šálu. Doslova jsem po tomto vyprávění prahla. Taryn mi byla blízká i tím, že pracovala v obchodě s látkami. Zrovna před nedávnem, při druhém lockdownu jsem se naučila šít a nyní jsou látky i mou vášní.
Proto pojítko s oběma příběhy - šál s afrikány (aksamitníky) - mne okouzlil a příběh mne díky tomu o to více bavil!
Všichni víme co se 11. září stalo, ale doposud jsem nečetla žádnou knihu o lidech, kterých se to dotklo. Takže děkuji autorce za tento zážitek a knihu doporučuji!
Historické romány moc nečtu, i proto jsem neměla moc velká očekávání. A knížka příjemně překvapila! Bavily mě obě dějové roviny, obě hlavní hrdinky byly super, bavilo mě to, jak příběhy postupně vedou k protnutí a na konci se tak trochu stane. Bylo to neskutečně moc čtivé, na začátku kapitol jsou hezké a jednoduché obrázky, které knížku příjemně osvěžily. Jediný mínus je, že jedné z hlavních hrdinek nebylo věnováno tolik prostoru jako druhé. Doufám že od autorky u nás vyjde více knížek, moc ráda bych si přečetla i další autorčiny knihy.
Krásný romantický román, ale ne přeslazený. Příběh zdravotní sestřičky Clary odehrávající se v roce 1911 a Taryn, která přežila kolaps Světového obchodního centra, kdy přišla o manžela. Tyto 2 ženy nakonec spojuje šál s aksamitníky. Román opravdu stoji za přečtení. Doporučuji
Taryn i Clara jsou sympatické postavy, které vás do svého příběhu pomaloučku a polehoučku vtáhnou a už vás nepustí. Clara dostala o něco větší prostor na vyprávění svého příběhu a možná proto mi přirostla k srdíčku o něco víc. A na konci knihy se i dozvíte, proč tolik autorce šlo o Ellisův ostrov.
Co neskutečně oceňuji je originální způsob propojení těchto dvou příběhů. Musím říct, že tohle se opravdu povedlo. Stejně tak oceňuji dobré dávkování nových informací. Člověk se pak necítí zahlcen a zvládá všechno zpracovat. Připravte se na to, že tahle kniha není odpočinkový romantický příběh. Tohle je příběh, kde najdete hluboké myšlenky a některé okamžiky vás donutí se na chvíli zastavit a popřemýšlet o některých věcech. Mimo jiné vidíme u Clary i Taryn, jak prožité trauma a výčitky svědomí umí zamíchat s lidskou psychikou. Také se připravte na to, že možná zjistíte, že existují situace, kdy je lepší neříkat pravdu, protože ta někdy může velmi ublížit. A nebo taky ne a jen se utvrdíte v tom, že pravda se má říkat za každé situace.
Jediné co musím trochu vytknout je styl psaní. Na můj vkus až příliš poetický a pro mě dost vleklý. Kniha mě tedy nedostala úplně do kolen, ale rozhodně mě zasáhla.
Balzám na duši v této divné virové době. Krásná kniha ve dvou časových liniích, které se krásně spojují. Po dlouhé době se mi stalo, že jsem si dávkovala stránky, abych ji nepřečetla příliš brzy a dlouho si to užívala. A čtu ji znovu...
Tento román ve vás zanechá spoustu látky k rozjímání. Je ošperkován moudry a myšlenkami, které vás budou nutit přemýšlet, ať už o dilematu „nejmenšího zla“ nebo o životě samém. Ohnivé květy bych doporučila všem, kteří mají rádi velké příběhy, jenž si plují svým vlastním, poklidným tempem a přece ve vás zanechají širokou škálu emocí. Více v recenzi od Kniha za knihou.
Tu knihu jsem hodně dlouho sháněla a nyní konečně dočetla. O katastrofě dvojčat již jsem pár knih četla, ale i tá kniha upoutala mou pozornost a četla se rychle. Další kniha, ve které se děj odehrává v současnosti i v minulosti, tentokrát 1911 a 2011, 10 let po teroristickým útoku na New York. Krásný příběh.