Ohrada bez brány
Wumen Huikai
Mumonkan (Wu-Men Kuan)jedno ze základních děl zen-buddhistické LITERATURY Sbírka klasických čínských zenových příběhů sestavená v r. 1229 Mistrem Wu-men Chuej-kchajem,v překladu a s komentářem Róšiho R. Aitkena,ilustrace Sengai Gibon. ISBN 80-85349-85-X, Váz., 350 stran (sbírka klasických čínských zenových příběhů sestavená v r. 1229 Mistrem Wu-men Chuej-kchajem, v překladu a s komentářem Róšiho R. Aitkena)... celý text
Přidat komentář
Dva mniši se dohadovali o vlajce na střeše chrámu, která se třepotala ve větru.
Jeden řekl: Vlajka se pohybuje.
Druhý řekl: To vítr se pohybuje.
Šestý patriarcha řekl: Není to ani vítr, ani vlajka, co se pohybuje, je to vaše mysl, která se pohybuje.
Oba mniši strnuli hrůzou.
Tohle je sbírka zenových příběhů a koanů. Nemyslete si, že je vyluštíte a všechny pochopíte. Ostatně Wu-men k této příhodě napsal:
Vítr, vlajka, mysl se pohybují -
vše je tentýž klam.
Věděli jen, jak otevřít svá ústa,
nevěděli však, že upadli do tlachání.
Na této vzácné knize jsou nejcennější komentáře Róšiho Roberta Aitkena, které vám odhalí mnoho ze zenu i ze života. Naleznete zde výklad historických souvislostí, informace o protagonistech příběhů a nahlédnete do základů buddhismu. Budete se muset pokusit odhalit skryté možnosti svého myšlení, které je vám vlastní. Ucítíte, že váš rozum je zahnán do kouta a zoufale se snaží vyhlédnout "ven", ucítíte, že nechápete a uvědomíte si své vlastní hranice, které byste měli zdolat, přeskočit a popřít, jak to právě dokáže koan, který není slovem, ale performancí.
Tato kniha je dobrá ke studiu.
Přečtení 48 případů s komentáři Mistra a překladatele a pokus o jejich pochopení je krásnou výzvou.
Pustit se do studia kóanů je vždy náročné. Člověk si přečte krátký "případ", nakrčí obočí, přečte ho znovu a zavrtí bezmocně hlavou. Po usilovném přemýšlení začne svítat jiskřička pochopení a na tváři se rozlije lehký úsměv, jako když Kášjapa přijímal květinu od Buddhy. Jenže potom si člověk přečte Wumenův komentář a zkormoutí se. Buddha mu najednou onu květinu mrštil do ksichtu a návdavkem mu vlepil facku. Nu což. Třeba z toho nakonec vzejde něco dobrého. Pohlavky jsou, koneckonců, pevnou součástí zenové praxe.