Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310093/bmid_okamziky-stesti-656779212c8a6.jpg
4
4736
4736
OKAMŽIKY ŠTĚSTÍ je možné začít číst z kterékoli strany. Vyberte si! Příběh sourozenců Veroniky a Jáchyma budete prožívat podle toho, který začátek zvolíte. Buďto do života skočíte jako Jáchym volným pádem z výšky čtyř tisíc metrů, nebo se jako Veronika budete statečně prokousávat citovými nástrahami ode dne ke dni. Prožijete dva příběhy v jednom. Jako on a jako ona. Nebo v opačném pořadí, což bude překvapivě jiné, než byste očekávali... Můžete s nimi hledat štěstí, doufat, věřit, dělat chyby a napravovat je. Budete se o ně bát, fandit jim a zamilovávat se s nimi. A nejenom s nimi. Taky s Eliškou, Kubou, Dedém, Monikou, Viktorem, Amy, Kryštofem, Danou, Viki a Ondřejem. Protože štěstí a lásku hledá každý. I když to zní jako fráze.... celý text
Přidat komentář
Nenáročné oddechové čtení. Skvělý nápad dva příběhy v jednom. Každý z jedné strany.
Začala jsem Veronikou, ze začátku mě hodně bavila, ale ke konci už trochu nudila a proto se mi do Jáchyma moc nechtělo. Ale to bych mu neudělala, abych si jeho okamžiky štěstí nepřečetla. A líbil se mi trošku víc. Navíc pěkné konce mají oba příběhy, za což jsem ráda. Ale ze tří přečtených Hartlovek se mi tahle líbila nejmíň
Hartl už asi zřejmě svůj Malý pražský erotikon nikdy nepřekoná. Fajn byla i jeho prvotina, ale erotikon je prostě parádní. Tenkrát jsem si řekl: ,,Sakra, tak tohle je jásný nástupce našeho MISTRA. A Viewegh nebude mít co žrát!" Samozřejmě žertuji. Ten už má nejplodnější období za sebou. Ale teď k Okamžikům Štěstí. Přestože jsem muž, příběh Veroniky mě bavil o něco víc. Příběh jsem vstřebal jako povedenou audioknihu; bylo to v práci na překážkách během krize Covid 19, takže nezapomenu. Příjemně to se sluchátky v uších uteklo. Nicméně se bojím toho, že kdyby to nebylo ve formě poslechu, knihu možná po půlce odložím. Nevím, nevím, zda se někdy pustím do Nejlepšího víkendu. Snad raději počkám na další knihu.
Moje první kniha od Hartla a jsem příjemně překvapená. Zajímavě řešená kompozice a bezvadně propojená. Velmi příjemná oddechovka.
Už to není sranda, už je to jen spíše o sexu ... už mě to nebaví. A ty šťastné konce jako z červené knihovny? .. no za mě strašně přeceňovaná knížka, která nedosahuje kvalit prvních "Hartlovek".
Od pana Hartla pro me, asi nejslabsi knizka ale rozhodne ne spatna. Moc se mi libila jen v porovnani s ost.asi nejmene. Kazdopadne moc dobra :)
Nápad o dvou příbězích sourozenců Jáchyma a Veroniky v jedné knize ve stejném časovém úseku se mi hodně líbil. I když červenou knihovnu moc nečtu, tak to jen okomentuji:"Příjemná oddychovka".
Jako všechny Hartlovy knihy, se mi i "Okamžiky štěstí" moc líbila. Je to typická oddechová četba, u které není potřeba moc přemýšlet. Ale zase velmi poutavá, aby dokázala strhnout čtenáře hned na začátku. Velice se mi líbilo představení děje z pohledu obou hlavních protagonistů. Sice není důvod to nenapsat dohromady, ale po skončení prvního dílo (u mě z pohledu Veroniky), jsem byla ráda, že příběh a postavy nemusím opouštět, ale že to s nimi mohu prožít znovu a trochu jinak. Poslední dobou jsem nemohla přijít na chuť současným českým autorům. Ale po této příjemné "ochutnávce" se k nim jistě zase vrátím.
Začala jsem číst jako první Jáchyma a tahle část mě bavila mnohem víc. Možná to je tím prožití více zážitků s ním, s Veronikou nebylo moc zážitků, spíše jen problémy ve vztazích.
S každým dalším dílem Patrik Hartl přitvrzuje. Už to není taková sranda, autor je najednou mnohem vážnější. Ale i přesto, že nám ukazuje i odvrácenou stranu života se překvapivě velmi dobře čte. Ze všeho mě nejvíc bavila malá Ája a její „Gištiribiligi.“ Předposlední román Okamžiky štěstí je rozdělený na dvě části, které se navzájem doplňují. Dva sourozenci Jáchym a Veronika, kteří kvůli zásahu osudu, smůly nebo prostě kvůli tomu, že se něco muselo stát, přišli náhle o jedinou skutečnou životní jistotu. Od této události se začne odvíjet jejich nelehká cesta za štěstím. Stačí se jen rozhodnout, jestli se seznámíte nejdřív s bratrem nebo sestrou. Já začala Jáchymem. Musím říct, že díky tomu jsem si pak mnohem víc užila Veroniku. I teď s odstupem času mám pocit, že kdybych začala právě s ní, tak bych byla dost rozpačitá. Samotný nápad, že kniha bude vyprávěna dvěma různými pohledy na podobné události mě ohromně bavila. A skutečně, žádná situace se neopakuje a děj na sebe krásně navazuje a doplňuje se. Díra, která vznikne u jednoho je doplněna tím druhým. Nemůžu říct, že jsem hltala každou stránku, ale s lásku i utrpěním jsem sledovala osudy všech postav. Často se o mě při čtení opírala úzkost a pocit, že z tohohle už se asi nedostanou. Ale oni to nějak dokázali a já si mohla na malý okamžik oddechnout. U Patrika Hartla asi nikdy nebudu plně objektivní. Baví mě, i když je vážný. Myslím si, že čas strávený nad knihou nebyl ztracený a už teď se těším na to, jestli mi Ježíšek donese další Hartlovku.
Mám hrozně rád pana Hartla, když někde vystupuje. Přijde mi zábavný a dokáže poutavě mluvit o svých knihách i jejich postavách.
Bohužel přes veškerou snahu se mi nedaří najít zalíbení v jeho tvorbě ať už literární, či divadelní. Okamžiky štěstí jsem nedočetl. Příběh chlapce jsem ještě dal, ale u dívky jsem se zasekával, postupně četbu odkládal, až jsem se k ní prostě jednoho dne nevrátil vůbec.
Na mě mnoho postav, příběh se pohybuje v takových zvláštních skocích a nějak mě to prostě celé nebavilo...
Nápadité a originální, takhle pojatou knihu jsem ještě nečetla. Nebojte lze číst z obou stran a dejte na svůj čtenářský instinkt nebo momentální náladu při výběru začátku. Knížka je zároveň akčí, pohodová, dojemná, plná děje a zvratů, i k zamyšlení, jojo vše je možné a hlavně se tomu nebránit.
Velmi čtivě napsané, zajímavý nápad. Začala jsem Veronikou a jsem za to ráda, její část tak pro mne byla napínavější. Jáchym měl navíc přesah v čase a díky tomu se příběh uzavřel. Nicméně jeho část mě tolik nebavila a nedokázal mě už tak vtáhnout do čtení jako první část. Asi i proto, že už jsem tušila, jak se bude jeho příběh odvíjet, minimálně v základních liniích. Ale celkově se mi kniha líbila, oddychovka.
Jednoduché, čtivé, s humorem. Vývoj charakterů nikterak výrazný. Jáchymova část mi přišla trochu hlubší - nebo mi byl bližší jeho pohled na svět. Dobrá oddechovka.
Líbí se mi nápad, že knihu lze číst z kterékoli strany. Já jsem začala číst nejprve Jáchymův pohled a jsem za to ráda, protože příběh mi z jeho pohledu přišel obsáhlejší a zábavnější. Než jsem se pustila do Veroničina pohledu, měla jsem trochu obavu, že to bude jen opakování toho, co už jsem četla z Jáchymova pohledu, ale byla jsem mile překvapena, protože Veroničin příběh hezky doplňuje ten Jáchymův. Některé momenty v knize jsou opravdu úsměvné. Je to takové pohodové dovolenkové čtení.
Kniha se čte dobře, vyprávění ze dvou pohledů mě bavilo. Začala jsem Jáchymem... Do Veroniky se mi už moc nechtělo, ale přečetla jsem i její pohled.
Taková oddechovka na dovču. Nicméně mi kniha v paměti neuvízne. Ale někomu z Vás třeba jo, tak si ji přečtěte...
Příběh vyprávěný dvěma sourozenci se začne odvíjet v jednom konkrétním momentu. S novou situací se každý z nich vypořádává po svém, ale nikdy na to nejsou sami - vždycky mají jeden druhého a taky spoustu přátel a známých; a v záloze spoustu "šťastných náhod", díky kterým proplouvají životem s jakousi lehkostí nebo jak to říct... Z toho důvodu se mi celý ten román zdál méně uvěřitelný a nereálný, na druhou stranu ale, reality je všude kolem nás dost a po knihách saháme, abychom od ní utekli ;) Začala jsem Veronikou a jsem za to ráda - Jáchymův příběh šel dál a tedy byl překvapivější; přišlo mi, že se i dostal dál než jeho sestra, že víc vyspěl. Byla jsem zvědavá, jak moc se budou jejich příběhy lišit - a v podstatě si každý z nich vybral na popisování jiné události. Některé příběhy například Veronika načala a Jáchym už se k nim nevrátil, což mi přijde jako nevyužitá příležitost - bylo by zajímavé si přečíst (aspoň občas), jak stejnou událost pobere Jáchym chlapsky stroze a Veronika žensky rozjitřele ;). Ono ale celkově v tom románu moc emocí nebylo, spíš šlo o takové sušší, humorné, povrchnější, přesto ale zamyšleníhodné převyprávění dvou životních příběhů.
Líbil se mi koncept - jeden rodinný příběh vyprávěný ze dvou pohledů. Jen postavy se mi zdály poněkud ploché, neměly žádný vývoj. Začátek slibný, ale na konci to byla už poměrně telenovela.
Jako odpočinková knížka - výborná! Vrhla jsem se na ni v době koronaviru. Hartl má inteligentní humor, který neurazí (mě rozhodně ne, směju se někdy i nahlas, vulgarismy mi nevadí). Myslím, že spoustu lidí knížka nadchne, ale mě se na ten odpočinek zdá moc dlouhá - už jsem se těšila, až to přečtu - a ještě to samé z druhé strany!!! Navíc - hlavní hrdinové jsou tak trochu nadlidi - umí strašně moc věcí, jsou talentovaní, přežijí noc a den v Mexické džungli, všichni střídají sexuální partnery, vlastně je úplně normální, že každý má nějakou bokovku... no ale to je proto, aby bylo o čem psát, že jo?
Štítky knihy
Praha humor dospívání sourozenci vztahy společenské romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Nápad se dvěma příběhy je zajímavý i nešťastný zároveň. Po přečtení Veroniky se mi do Jáchyma moc nechtělo, ale je fajn, že se děj odehrává jinde než a má plno jiných postav.
Přijde mi, že Hartlovy postavy se hrozně blbě rozhodujou a ty, které se rozhodnou nejblbějš, skončí nejhůř (v Erotikonu Honza, v Prvokovi Šampón a tady Ondřej). Vždycky je to postava muže, který nějakým způsobem zklame svou rodinu. Musím si přečíst ještě Nejlepší víkend, jestli tam taky najdu takovou postavu :)