Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310093/bmid_okamziky-stesti-656779212c8a6.jpg
4
4859
4859
OKAMŽIKY ŠTĚSTÍ je možné začít číst z kterékoli strany. Vyberte si! Příběh sourozenců Veroniky a Jáchyma budete prožívat podle toho, který začátek zvolíte. Buďto do života skočíte jako Jáchym volným pádem z výšky čtyř tisíc metrů, nebo se jako Veronika budete statečně prokousávat citovými nástrahami ode dne ke dni. Prožijete dva příběhy v jednom. Jako on a jako ona. Nebo v opačném pořadí, což bude překvapivě jiné, než byste očekávali... Můžete s nimi hledat štěstí, doufat, věřit, dělat chyby a napravovat je. Budete se o ně bát, fandit jim a zamilovávat se s nimi. A nejenom s nimi. Taky s Eliškou, Kubou, Dedém, Monikou, Viktorem, Amy, Kryštofem, Danou, Viki a Ondřejem. Protože štěstí a lásku hledá každý. I když to zní jako fráze.... celý text
Přidat komentář
Příběh Veroniky mě bavil o dost více než Jáchyma, kde jsem měla tendenci odstavce přeskakovat. Nápad s 2 příběhy zajímavý, ale číst celý ten příběh od znovu (byť z jiného úhlu pohledu), mě nebavilo, nepřišlo mi to realistické, navíc - každý je nevěrný, snad každá ženská postava otěhotní kdykoliv se o ni sotva někdo otře... zatím nejslabší od Hartla
Čekala jsem, že se aspoň trošku zasměju a že si oddychnu. Nápad určitě zajímavý - psaní z obou stran. Ale ve finále jsem se u Jáchyma vyloženě nudila a u Veroniky jsem si říkala - kdy už se alespoň trošku zasměju - no nepřišlo to. Byť mám Hartla celkem ráda, toto mi vůbec nesedlo. Bohužel.
Zbožňuji Patrika Hartla a jeho knížky. Hodně dobrý nápad psaní ze dvou pohledů. Doporučuji
Četla jsem první Veroniku, byl to takový klasický hartlovský příběh. Tragická oddechovka se šťastným koncem z dnešních dní. Pak jsem na pár měsíců odložila a přečetla Jáchyma. Stejný dojem. Palec nahoru za nápad napsat jednu knihu ze dvou pohledů,které spolu úzce souvisí.
Tak jo. Ctivo tak na zensky nemocnicni pokoj. Nic svetoborneho. Vypravecsky to neni ale takovy prusvih.
Jachym me bavil vice nez Veronika.
Tady se mi líbil nápad, že je knížka psaná z různých pohledů dvou postav, kdy se jejich osud částečně - a vlastně velmi - prolíná. Hrdinové neměli rozdané zrovna šťastné karty, ale snaží se svým životem bruslit, co se dá. Většina výchozích situací je hodně nereálných. Je to taková pohádka, která nezklame. Když jsem četla knížku - asi po roce - znovu, už mě vlastně skoro vůbec nebavila. Posílám ji směle dál bez výčitků svědomí. :-)
Příjemné čtení. Zajímavě pojaté, ze dvou úhlů pohledu sourozenců, přičemž některé situace se prolínají a jiné jsou zcela nezávislé. Vážně zajímavé.
Knihu jsem četla během pobytu v nemocnici a i když v ní bylo celkem dost smutných situací, kdy se člověk zamyslel, Patrik Hartl opět nezklamal:-)
Myslím, že Patrik Hartl uchopil ten příběh, jak nejlépe mohl. I když jsem četla v podstatě ten stejný příběh dvakrát, tak mě vůbec nenudil a četla jsem ho s chutí. Moc pěkný nápad dvojího čtení.
Jediné co mi trochu vadilo byl ten enormní počet nevěr v knize.
Knihu mi donesl Ježíšek a do té doby jsem nevěděla, že nějaký Patrik Hartl píše. Okamžiky štěstí, jsem přečetla jedním dechem. Napsat knihu jako Veronika a potom jako Jáchym, skvělý nápad. Mám ráda Patrikův humor. ( a smích )
Dvě hvězdičky za čtivost a oddech. Nicméně tím, že se děj opakoval mi kniha přišla zbytečně zdlouhavá. Přispěla k tomu i rozsáhlost časové linie. Při čtení druhého příběhu jsem měla pocit, že opakuji test na univerzitě, který mi utekl o jeden bod. Také mi vadily některé vyspěle racionální myšlenky malé Áji, které nebyly adekvátní jejímu věku.
Oba životy byly zajímavé. Vidím, že tady panuje v komentářích souboj Veronika vs. Jáchym. Dávám hlas Veronice.
Výborná kniha Patrika Hartla, která se dobře čte, je zajímavá. Vždy o víkendu jsem si s ní sedla s pivkem na zahradě a začetla se, stránka utíkala jedna za druhou.
Skvělá kniha. Unikátní styl psaní z "obou konců". Zajímavé je to, jak knihu různě vnímají lidé na základě toho, kterou polovinou začali. Přála bych si číst tuto knihu znovu jako bych ji četla poprvé, ale zvolit tentokrát právě ten druhý konec k začátku. Obyčejný příběh, který se opravdu mohl stát je vykreslen s lehkostí a nadhledem, který je Hartlovi blízký. Těžkým tématům to na jejich vážnosti však nijak neubírá. A tomu říkám umění.
Knihy Patrika Hartla jsou prostě vždy sázka na jistotu.
Oddechová kniha, při které člověk nemusí moc přemýšlet. Je zajímavé vidět jak se s danými životními situacemi vypořádali jednotlivy hrdinové a jaký mají názor na vlastní život. Byla jsem ráda při čtení, jak hlavní hrdinové spolu drží jako rodina, protože rodinná pouta jsou velmi důležitá.
Toto je má první kniha od autora p. Hartla. Musím říct, že nápad pojmout jeden příběh ze dvou různých úhlů pohledu (z pohledu dvou sourozenců) je opravdu zajímavý a netradiční. Četla jsem jako první příběh Jáchyma. Četlo se to moc hezky, bavilo mě to. Poté jsem začala číst příběh Veroniky a přiznám se, že jsem to nedočetla. Přečetla jsem pár stránek a nějak mě to přestalo bavit. Říkala jsem si, že se k tomu časem vrátím a knihu dočtu, ale nestalo se tak. Prostě už mě to nějak neláká.
Pana Hartla mám velice ráda. Zná psychologii jak mužů, tak žen. Je to poznat tím, že mi myšlenky a činy postav přijdou uvěřitelné a za to jsem ráda.
Co ale je často poznat a pan Hartl to přiznává, je to, že si skrz postavy prožívá své fantazie, na které ve skutečnosti nemá odvahu, protože je plachý a svou ženu miluje. A ty představy jsou občas i trošku naivní, ale zase to nevadí, protože když o něčem fantazírujete, tak se meze nekladou.
Začala jsem příběhem Verunky. Její trable byly jak ze života a ona sama byla skvělá. Zvládla toho opravdu hodně, v jednu chvíli mi připomínala Superwoman. Fandila jsem jí hlavně v tom, že si dokázala sama sebe vážit a to ženy často neumi.
Co se týče Jáchyma, tak jsem jeho pohled brala jako doplněk k příběhu Verunky. Jeho životní etapy byly dobrodružné a jak jsem psala výše i méné uvěřitelné.
V závěru musím říct, že Okamžiky štěstí se mi podařilo přečíst až na druhý pokus, protože napoprvé asi nebyla ta správná konstalace. Ale ten další čtenářský start už byl dobrý a knížku jsem si užila. Přesto nápad s dvěmi začátky nepovažuju úplně za šťastný, takže považuji tuto knížku za tu slabší. Přesto ale mám stále a budu mít stále knihy Patrika Hartla ve svých žebříčcích hodně vysoko.
Nenáročná oddychovka, ale už jsem četla od Patrika Hartla knížky, které se mi líbily víc. Začala jsem číst Veronikou, což jsem po dočtení knížky považovala za šťastnější volbu. Bylo plné detailů, týkajících se jejího života i jejich rodičů. Jáchym mi připadal trošku "akčnější", takže nevím, jestli by mě to moc bavilo číst v opačném pořadí.
Tohle je čtvrtá kniha od Hartla, co mám přečtenou (u týhle mi aktuálně chybí cca 100 stran) a pokládám si otázku, jaký problémy musí mít Hartl ve vztazích? Protože ve všech jeho knihách každej podvádí každýho, žádný manželství ani partnerství dlouho nevydrží.. všechno prostě špatně :D
A o výrazech typu "pindinka" ani nemluvím. Stejně jako o tom, jak ve svých knihách popisuje ženy a jejich myšlenky :D
Jako jeho knihy mě celkem baví, ale zajímalo by mě, co mu honí hlavou a jaký má on sám život :D
Kniha se četla dobře. Začala jsem příběhem Veroniky. Celkem to mělo spád. Do příběhu Jakuba jsem se ze začátku musela trochu nutit. Číst stejný příběh z jiného pohledu se mi úplně nechtělo. Ale přečetla jsem i ten. Některé věci z obou příběhů tak do sebe zapadly.
Štítky knihy
Praha humor dospívání sourozenci vztahy společenské romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Pěkná, čtivá, oddechová kniha. Líbily se mi oba příběhy, Patrik Hartl opět nezklamal.