Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489603/bmid_okamziky-stesti-ajE-489603.jpg
4
4861
4861
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Styl psaní se mi docela líbil a nápad s dvojím pohledem také, ale příběh byl takový nějaký nezáživný.
Začala jsem Jáchymem a přesto, že mi přišlo, že už jsem na ten příběh trochu stará ;-), (protože v pětadvaceti by se mi četla o dost lépe), knihu jsem zhltla jedním dechem.
Mě knihy od pana Hartla moc nezaujaly. Je to má druhá kniha a přečetla jsem to hlavně proto, že se snažím knihy docitat. Četla jsem ji hodně dlouho. Kniha mi nic moc nepredala. Líbi se mi nápad vyprávění příběhu sourozenci, ale ani tak to nebylo moc propracované. Za mě průměr.
Knížka doporučena od kamarádky s tím, že děj tě bude určitě bavit. Ano, za oddechovku se to považovat dá, supr nápad s možností výběru začátku čtení, ale bohužel mě kniha nenadchla. Myslím, že srovnání k seriálu na pokračování by se tahle kniha dala přirovnat, pan Hartl jde vždycky přes mrtvoly a dotáhne děj úplně do největších mezí. Každopádně 1. jsem četla Jáchyma-byl mi určitě bližší svojí empatií, také měl obrovskou snahu za Verču všechno žehlit a Verča především, i jako starší, řešila především sebe.
Potřeboval jsem si přečíst něco, co mě trošku rozesměje a zlepší náladu, a to tahle kniha splnila. První jsem četl příběh o Jáchymovi a musím říct, že mě bavil mnohem víc než příběh o Veronice. Bylo zajímavé, jak všechny postavy jsou navzájem propojeny a vy si k nim utvoříte vztah a fandíte jim. Co mě ale zklamalo byl závěr Jáchymova příběhu i závěr Veroniky. Čekal bych nějaké lepší a rozvětvenější závěr a rozuzlení.
I když mi je Patrik Hartl hrozně sympatický jako člověk a jeho první knížka se mi moc líbila - "okamžiky štěstí" se číst fakt nedaly. Nevadil mi ani tak styl psaní alá "jak mu zobák narost" jako spíš to, že jsem u čtení měla často pocit, že čtu nějakou stupidní telenovelu. Dočetla jsem to opravdu se sebezapřením jen proto, že nemám ráda rozečtený knížky.
Hartlovy předchozí knihy jsem přečetl. Nebyly úplně mým šálkem kávy. Jenomže jak na mě v knihovně vykoukl název „Okamžiky štěstí“, chytil jsem se. Protože štěstí a lásku přeci hledá každý… Já samozřejmě také...
Bohužel nemůžu říct, že by kniha splnila mé očekávání. Mám pocit, že ty předchozí byly nějako veselejší. Nedočetl jsem „Jáchyma“. „Veroniku“ jsem číst ani nezačal. Celé mě to nebavilo. Měl jsem pocit, že čtu scénář k nekonečnému televiznímu seriálu. Kde je potřeba neustále děj posouvat nějakými drobnými pointami. Ovšem u šestého dílu vůbec netušíte, co se dělo v tom prvním. Ono to je totiž vlastně naprosto jedno. Jde jen o to zabít čtyřicet minut nudy běžného televizního diváka. Já televizi doma nemám. Tak nevidím důvod proč se na ní dívat skrze knihu…
Oddechovka kterou jsem přečetla jedním dechem. Líbí se mi, že je jedno, z jaké strany to čtete, začala jsem Veronikou ale Jáchym se mi líbil víc :-)
knizka, ktera se dobre cte, stejne tak jako maly prazsky erotikon, ale opravdu me Patrikova tvorba nicim neobohatila.
Více se mi líbil Jáchym, Veronika byla trochu jako románek, což jsem nečekala. Gištiribiligi a těším se na další knížku.
Pan Hartl měl veliké štěstí, že jsem knihu dočítala během těch nejhorších dnů v měsíci každé ženy. Jenom díky tomu dávám velkoryse 3 hvězdy, odhlédnu od toho, že to byla nehorázná krávovina, postavy byly ploché jako hrudník Keiry Knightley, takže bylo člověku vlastně úplně jedno, jak to s nimi dopadne (OK, uznávám, že Jáchymova část byla výrazně snesitelnější a jeho postavě jsem ve finále celkem i fandila, aby ji to štěstí potkalo), že zhruba od půlky příběhu obou postav začne být vyprávění nějak zkratkovité a útržkovité, jako by i sám autor chtěl mít to utrpení co nejdříve za sebou... Ale co naplat, když má člověk pocuchaný hormony, je asi lepší přečíst si romantickou slátaninu, než třeba moje oblíbené Norské dřevo :)). Doporučuji všem ženám, co mají své dny, ale já si teda žádného dalšího Hartla asi hodně dlouho nepřečtu. To opravdu není můj šálek čaje... I když... Uvidíme za měsíc!:D
Asi tak. Neurazí, nenadchne. Kniha Prvok, Šampón, Tečka a Karel se mi líbila víc.
Zajímavě zpracované - stejný příběh viděno dvěma postavami - ženský a mužský pohled. Není zde tolik vtipných scén jako v předcházejících knížkách autora, ale vůbec to nevadí, aspoň je to něco jiného. Intimní příběh dvou sourozenců.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Těžko říct, kdo mě víc štval, jestli Verunka Sexy Samoživitelka Nedomazlená (a taky Nevěrohodná, nezlobte se) nebo Jáchym s mentalitou a la Rafťáci. Ale co, kniha přece má budit emoce. Má dobré chvilky, líbil se mi konec u Jáchyma (nebo jsem byla jen ráda, že se s ním loučím?), jen byla trochu dlouhá. Prostě Prvok mě rozmazlil, přiznávám se. :)