Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528992/bmid_okamziky-stesti-658c3c5802a9f.jpg
4
4877
4877
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Co do formy knihy, měl Patrik Hartl skvělý nápad, který se mu bohužel nepodařilo dovést k dokonalosti. Já jsem náhodně začala číst ze strany Jáchyma a skoro bych se vsadila, že i autor napřed napsal Jáchymův příběh. Je totiž výrazně propracovanější, promyšlenější, plynulejší a uhlazenější. Ale taky toho o Veronice prozradí mnohem více, než by se slušelo. Veroničin příběh pak nenabízí prakticky žádné odhalení, čtete ho spíš jen ze setrvačnosti a připadá vám mnohem méně zábavný. A i toho cukrkandlu bylo možná až přespříliš. Nedokážu objektivně posoudit, jak kniha vyznívá, čtete-li v opačném pořadí, ale zvolíte-li napřed Jáchyma, bude Veroničin příběh už spíš jen taková vata. Původně jsem chtěla dát čtyři hvězdičky, ale nakonec jsem jednu ubrala. Přece jenom si autor svými dvěma předchozími knihami nastavil příliš vysokou laťku..
O knize jsem se dozvěděla z Show Jana Krause, už jak o ní Patrik mluvil jsem věděla, že tu musím mít. Na Vánoce sem se těšila jak nikdy a kniha pod stromečkem doopravdy byla. Hned jsem začala číst. Začala jsem knihu ze strany Jáchyma a jeho příběh mě tak chytil, že jsem jeho život přečetla za 5 dní. Strana Veroniky mi přišla trochu slabší a přišel mi rychlí konec. Ale na knihu nemohu říct vůbec nic zlého. Patrik mě velice mile překvapil a tuto knihu bych doporučila komukoliv. Často jsem se při čtení smála a ke konci příběhu Jáchyma i ukápla slzička. Děkuji Vám Patriku za tuto knihu a věřím, že se Vám podaří napsat další parádní příběh jako byl tento. Gištiribiligi.
V současném "šílenství" po této knize ji nešlo nepřečíst. Pro mě první, co jsem od autora četla, a docela příjemně mě překvapila po tom, jak se autor prezentuje v různých televizních debatách. Začínala jsem Jáchymem, zajímavý příběh plný zvratů, ale ani Veroničin příběh mě nenudil, i když čtenář už zná závěr. Spíš mě překvapilo, jak rozdílné mohou být životní příběhy a hlavně pohled na ně, když jsou vyprávěné z pohledu muže a ženy. Jen se mi to chvílemi zdálo už dost dlouhé. Zřejmě sáhnu i po prvních dvou knihách autora.
Krásná oddychovka. Překvapilo mě, že mě bavily obě strany knihy. Trochu jsem čekala, že po přečtení jedné, mě už druhá nepřekvapí a bude to nuda, ale nebylo to tak. Kniha je neskutečně napěchovaná dějem, dle mého by se dala úplně bez problémů natáhnout o polovinu aniž by ztratila na zajímavosti. Myslím, že si seženu i další knihy od autora :-)
Knížka, kterou nikdy nedočtete do konce. Vždy jen do půlky. Za nápad a zpracování 1*. Pan Hartl nezklamal, píše velmi čtivě a s lehkostí. Přestože jde i o vážnější situace dokáže i skvěle pobavit. Začala jsem Jáchymeme, který mě i o trošku víc bavil.
Nemůžu se rozhodnout jestli byl lepsi Malý pražský emotikon nebo tahle.
Knize zazlívám jen to, že je pouze v měkké vazbě.
Zatím hodnotím pouze příběh Veroniky, kterým jsem začala a myslím, že celkově na víc, než na 3* to nebude. Po nadšení z Prvoka a zase jinak zajímavém Erotikonu, jsem spíše zklamaná. Knížka začíná dramaticky, ale další vyprávění mi brzy připadalo jako taková pohádka pro dospělé s absolutně úžasnou hlavní hrdinkou, která zvládá úplně všechno a ještě se kolem ní neustále vynořují další lidé, kteří jí chtějí pomáhat. Nic není problém. To mi připadalo přehnané a brzy jsem se přistihla, že čtu jen proto, abych už to měla za sebou. Místy bylo čtení humorné (možná i nechtěně), dost často neuvěřitelné a některé věty takového rázu, že mi to celé připomínalo červenou knihovnu nebo podobný žánr. Tak si dám pauzu a uvidím, jestli příběh Jáchyma vyzní lépe. (Souhlasím s komentářem uživatelky Arella, o kousek níž).
Pokračovala jsem ve čtení o Jáchymovi a připadalo mi zajímavější, takže jsem trochu litovala, že jsem začala Veronikou. Jenže... po pár stránkách už mě čtení přestalo bavit úplně, asi proto, že už stejně vím, o čem to celé bude... zvláštní věc, také mi to dvoupohledové vyprávění nejdřív připadalo jako dobrý nápad, ale teď už ani ne.
Hořký příběh sourozenců kteří se musí vypořádat s těžkými životními situacemi a čtenář prožívá propletený příběh z obou stran. Bylo zajímavé sledovat jak někdo vypadá z jednoho úhlu jako pěkný bastard ale jiného pohledu je to docela fajn chlap který je jen v těžké situaci a neví jak jí nejlépe vyřešit. Svět nikdy není černobílý. Občas se mi stávalo že jsem se zasekl v půlce stránky a nechtělo se mi pokračovat. Nepříjemné situace byly totiž popsané hezky do detailu a mohli jsme si je vychutnat plnými doušky. Nemám moc rád sladké příběhy s předvídatelným vývojem událostí a při čtení této knihy jsem se rozhodně nenudil. Pokud neznáte autora a stále váháte jestli si nějakou jeho knížku přečíst, napište jeho jméno do YouTube a mrkněte na nějaký rozhovor. Pak budete mít určitě jasno.
Tak tohle bylo pro mně zklamání. Asi jsem se moc těšila a měla velká očekávání. Nápad psát příběh z pohledu dvou sourozenců se mi moc líbil, dramatické události vytvořily široké pole možností, které ovšem autor skoro vůbec nevyužil. Bylo to plytké, místy jsem si přála "už to mít za sebou", jazyk autora je opět čtivý, ale takový nějaký okleštěný se mi zdál. Ani nemohu říct, která část knihy byla lepší či horší. Celé mi to přišlo napsané "horkou tužkou", asi aby to vyšlo před Vánocema a Ježíšek mohl nadělovat. PR bylo velké, Patrik Hartl se v prosinci objevil snad ve všech médiích. Ač je spisovatel velký sympaťák, tato kniha ve me moc sympatické dojmy nezanechala. Tak snad příště.
Kniha je skvělá! Začínala jsem Veronikou ( jako skoro každý :-D ) a musím říct, že jsem byla od prvních stránek nadšená a to nadšení mi vydrželo celou knihu. Ani nemůžu říct jestli se mi více líbila Jáchymova část a nebo ta Veroničina. Na obou bylo něco co se mi moc líbilo :)
Jestli mě v poslední době zaujal český autor, tak je to Patrik Hartl. Nejenže je to neskutečný sympaťák s peckovním smíchem, ale jeho knihy jsou zkrátka návykové. Doporučuju začít Veronikou.
četla jsem všechny knihy pana Hartla, přiznávám, jeho lať je tak vysoko, že má co dělat, aby ji přeskočil )))
ok, není to ultra pecka jako Erotikon, ale super pecka to určitě je; život je různý, krásný, klidně i sci-fi když na to přijde, a proto mě to bavilo moc moc ....
Taky jsem začala od Veroniky a udělala jsem určitě dobře,ale zajímavé byly oba dva.
souhlasím s bara9550. Myslím, že jsem udělala dobře, když jsem si nejdříve přečetla Veroniku a tudíž také doporučuji začít jejím příběhem. Příběh z Jáchymova pohledu pak vše skvěle doplní.
Perfektní vyprávění Jáchyma bylo dotažené do všech detailů a moc se mi líbil průřez od jeho mládí až do dospělosti. Jeho částí jsem začala a líbila se mi více, než Veroničina. Ze strany Veroniky jsem čekala více provázanosti, nicméně i tak byl román velmi čtivý a určitě jej doporučím na čtení dále.
Veselá i smutná zároveň. Četla se velmi dobře, stejně jako předcházející dvě knihy Patrika Hartla.
Začla jsem knihu číst ze strany Veroniky a jsem ráda.Přišlo mi že Jáchym toho na ségru ve své části moc vykecal a kdybych začla jím,věděla bych až příliš detailů.´Pan Hartl mě nadchl,ostatně jako u všech svých.Poutavé čtení které mne nenechalo odpočinout.Prostě jsem musela číst dokud jsem viděla na písmena,lačná po tom jak to všechno dopadne.prostě Bomba!:-)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Bezesporu je to velmi čtivé. Zároveň mi ale vyprávění přijde hodně povrchní, děj přehuštěný, jako by šlo o popisy životů mnohem více lidí, zápletky částečně nedotažené do konce a žádná, opravdu ani jedna jediná z postav si nezískala moje sebemenší sympatie. Jo a ten dohromady propojený konec je katastrofa, tomu se fakt nedá sebemíň uvěřit.