Okouzlena Řeckem
Hana Anthi
Připadá mi to jako včera, kdy jsem na Korfu přijela s odhodláním prožít tu po Jannisově boku svůj život. Byl začátek ledna a při našich prvních procházkách jsem viděla starší Korfany, jak sedí před svými domy a vyhřívají se na poledním slunci. Teď prožíváme druhý lockdown v Řecku a já jsem poprvé viděla svého manžela, jak si sedl na balkon a užíval si březnového slunce. Jak rychle uteklo těch čtyřicet let, co se známe. Na první desetiletí našeho společného života vzpomínám v knize Zvyknout si na Korfu a nyní předkládám dalších deset let, které jsou méně o zdravotnictví a finančních problémech, zato více o místním školství a cestování po Řecku. Bylo pro mě příjemné pohroužit se v obtížné koronavirové situaci do vzpomínek mého obyčejného i neobyčejného života.... celý text
Přidat komentář
Chvílemi utrpení rodinných vzpomínek, chvílemi slušný cestopis. Snad to udělá radost v nedalekém domově seniorů. V knihovně místo nezaslouží.
Přečetla jsem se zájmem. Autorka popisuje věrně a moc pěkně svůj život s Řekem a v Řecku, ale i u nás. Mohla jsem porovnávat - dobře si situaci pamatuji a jsem paní Anthi vděčná, že vše připomněla, nic nezamlčovala - situaci v Řecku, jejich zdravotnictví, školství apod. Velmi doporučuji k přečtení.
Pokračování navazuje tam, kde předchozí kniha skončila. Bohužel se mi četla o trochu hůře, právě pro to, co mi nesedělo už v první knize. Vrství se tu na sebe všechny možné dimenze - popisy památek, přírody, výletů, řeckého školství a zdravotnictví, osobní příběhy, báje, spousta postav, které se někdy jmenují stejně (sestra Ilonka/kamarádka Ilona), některé věci opět zůstávají nedopovězené... Opět je výsledek velmi autentický, až neučesaný. A opět končí poměrně náhle, pravděpodobně s plánem pokračovat další knihou. Pro milovníky Řecka doporučuji přečíst, ale v knihovně knihu mít nemusím.