Okouzlení
F. T. Lukens
Antonii Čarovnou předchází pověst mocné a vzdorovité čarodějky. Proto má Edison Havranský pořádně nahnáno, když vstupuje k ní do kanceláře. Chtěl by se stát jejím magickým učněm, ale je tu maličkatý problém – nemá moc zkušeností s kletbami a hlavně neovládá magii. Zato však vynalezl přístroj na odhalování magických energetických linií, díky čemuž je nakonec přijat a dostane magické jméno Havran. Později se seznámí i se Sluncem, nabručenou a znepokojivě pěknou pomocnou silou Antoniiny hlavní konkurence. Když se však Kouzelnické konsorcium dozví o jeho nelegálním přístroji a jejich mentoři zmizí, nezbude jim nic jiného než spolupracovat. A brzo zjistí, že jim to překvapivě klape... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
Spell Bound, 2023
více info...
Přidat komentář
Po všech těch contemporary knihách jsem už vážně potřebovala trochu té fantasy! A tak jsem ani moc nepřemýšlela a sáhla po Okouzlení. A jo, to mě okouzlilo. Neříkám, že je to top strop fantasy, ale pokud si chcete přečíst nějakou lehčí fantasy, která nemá bambilion dílů, je to značka ideál.
Havran a Slunce... nečekejte nějaké úžasné, super silné hrdiny. Jsou to prostě dva teenageři, kteří se dostali do průšvihu a musí se z něho nějak vymotat. A právě to se mi na nich tak líbilo. Všechny ty jejich chyby a nedokonalosti dělali knížku ještě lepší.
Děj... za mě je to jedna z těch knížek, které ublížila anotace. Protože z ní jsem čekala, že už do 100. stránky budou zachraňovat své učitele magie, ale místo toho to tam byla jen taková jedna ze zápletek na konci. Což tak nějak snižovalo důležitost všeho dalšího, co se stalo před tím, protože jsem prostě čekala na to, co mi slibovala anotace. I z toho důvodu mě knížka místy tak nechytla a já ji bohužel neměla problém odložit.
A ještě takové další miny mínus na závěr - nekonečné kapitoly. Být kratší, nikomu to neublíží.
Ve výsledku si ale nemůžu úplně stěžovat. Ano, chtěla jsem odpočinkovou fantasy a přesně tu jsem taky dostala. Takže pokud hledáte něco podobného, můžu jenom doporučit.
3,8/5
instagram: @sabi_z_knihy
Popravdě, pořád nevím co napsat. Já se moc těšila, protože předchozí kniha byla skvělá a moc mě bavila. Tady jsem byla taková rozpačitá.
Doufala jsem, že o světě kde má hlavní slovo magie se dozvíme trošku víc. I o samotných čarodějích. Také bych uvítala více kouzel.
Postavy nejsou špatné. Havran i Slunce se mi moc líbili a kldině bych uvítala kdyby měli mezi sebou větší výměnu názorů.
Začátek byl skvělý a pak to začala trošku upadat. Knížka je nenáročná a určitě si své příznivce najde.
Průměrná LGBT kniha, která nenadchne, ale ani neurazí.
Používání genderových koncovek je lehce rušivé, ale po čase jsem si na to zvyk. Příběh jako takový není špatný. Moderní prostředí, v němž je magie zobrazena jako obchodní odvětví, je zajímavé.
Hlavní postava Havran je zábavná, zatímco postava Slunce je o něco slabší.
Pro ty, kdo hledají nenáročné čtení s LGBT tematikou, bych tuto knihu vřele doporučil.
Havran a Slunce by si mohli užívat vzájemnou přitažlivost, seznamovat se a zamilovávat se. To by ovšem nesměli být učni čarodějek, které mezi sebou mají komplikované vztahy a ještě se jim do života plate Kouzelnické konsorcium.
Vtipné momenty byly bonusem. Má první kniha, kde se u překladu vyskytuje tvar pro dívku i kluka zároveň. Zvláštní, dost to rušilo.
je celkem ironické, že tenhle queer fantasy román má celkem rozpoznatelné potterovské inspirace, když víme, jaký na to má názor naše J.K.R.
jinak je fajn, že autorka nijak nerozmazává odlišnosti a bere je prostě tak, jak jsou, na druhou stranu tu ale postavy působí dost ploše právě proto, že o nich jinak nic moc nevíme. První knížka byla výrazně lepší.
Ne. Někde mezi 1 a 2 hvězdami. Postavy jsou ... ne, ani to nebudu rozebírat. Slabé to bylo. Jediná poznámka, myslím, že existuje dost lgbtq+ románů, které by si zasloužily přeložit do češtiny, tenhle to rozhodně není a příšerné on/ona mě ruší a no prostě hrůza. Je to teď trendy a všechno, já to beru, ale podle mě to przní češtinu.
No, jak to jen napsat.... Už jsem od autorky četla Šťastně až navěky a tohle bylo asi tak na stejné úrovni s výjimkou toho, že Havran mě oproti jiným postavám aspoň bavil. Obálka stejně jako u předchozí knihy naprosto top, barevná, lákavá a s pěknými postavami, té prostě nemám co vytknout.
Co se však děje týče, tak chvílemi jsem se nudila a myslela jsem, že to ani nedočtu do konce. Nebylo to úplně nejhorší, ale na mě prostě utahané a bez šťávy. Taky se mi to díky genderovým koncovkám, které prostě nejsou pro češtinu stavěné, špatně četlo. Byl-a....uhhh. Navíc ač mám docela velkou představivost, tak prostě nevím jak si mám představit "to" a tudíž to pro mě jako pro čtenáře bylo unavující. Určitě tohle není kniha, kterou bych si někdy přečetla znovu a marnila nad ní čas.
(SPOILER)
Už dlouho jsem se u knihy nebavila tak dobře. Nedokážu jednoznačně určit, která složka byla lepší. Rozhodně vede vykreslení postav. Každá je osobitá, má svou historii i hloubku, odlišitelnost a sympatické vlastnosti (s výjimkou záporácké padoušky čtvrté úrovně). Antonie je skvělým příkladem kladné hrdinky, která bojuje s lákadly své nezměrné moci, ale žebříček hodnot má nastavený zatraceně správně. Ovšem mojí srdcovkou zůstává Havran, geniální, vtipný, laskavý nerd, který má potíže s dodržováním pravidel.
Pak jsem si vrcholně užívala romantickou linku, to opatrné sbližování, zároveň absenci nutného sebeobelhávání a protivných tanečků kolem vytouženého protějšku. Mezi hrdinky to patřičně jiskřilo, jejich dialogy patří k nejlepším v knize, přičemž mají silnou konkurenci v Antoniině břitkém jazyku.
Děj. Na začátku je stanoven úhlavní problém, že Havran nikam nepatří. Nemá dost magie na to, aby se zařadil mezi čaroděje, zároveň jí ale má příliš na to, aby se mezi civilisty cítil opuštěný. První třetina líčí jeho usilovnou snahu zapadnout na místo, kam by rád patřil. Což se zvrtne. Následující potíže s Konsorciem rezonovaly s mým osobním strachem z obřích, nelidských korporací, které ovládají život obyvatelstva jenom svou obludnou velikostí. Musím říct, že na začátku soudního procesu jsem opravdu trnula obavami.
A pak tu máme prostředí. Dle některých zdejších komentářů nedostatečně propracovaným. Cože? Co víc by dotyční chtěli? Svět Okouzlení byl domyšlený, originální a funkční. Nic mi neskřípalo a spousta věcí mě bavila a zajímala. V té souvislosti musím pochválit popisy, které mě vtáhly do prostředí a barvitě ukázaly jak místo, tak postavy.
Přesto mám jednu výtku, pro mě naprosto netypickou. Celé se mi to přeukrutně líbilo, bohužel až na poslední kapitolu. Já, milovník happy endů, jsem se nakonec téměř utopila v cukrové vatě. Ano, pořád hlasuji pro šťastný konec, ale ten úplný závěr s Antoniiným nelogickým rozhodnutím a barvotiskovým chováním obou děsivých čarodějek, ne ten měl autor vynechat.
LGBT+ tématika je má oblíbená, ovšem soudobá móda nebinárních entit mi už připadne vážně praštěná. Bohužel čeština na tento výstřelek není stavěná, tak mi to kapku lezlo na nervy.
Jinak ovšem vřele doporučuji.
Velmi se mi líbí zpracování lgbt tématu. Je to zpracované krásně přirozeně a postava neřeší půl knížky jak je moc je jiná a jak jí nikdo nerozumí. Vztah hlavních hrdinů je velmi milý. Kočička je nej :D
Jediné co me trochu mrzelo byl velmi dlouhý začátek. Uvítala bych více akce. Anotace je taková nešťastná.
Byla to velmi fajn oddechovka. V porovnání druhé knížky od autora Šťastně až na věky se mi o malinko líbila méně.
Za knihu v rámci #spoluprace mockrát děkuji @albatrosmedia
Okouzlení byla přesně taková super oddechovka, jakou jsem potřebovala. Doufala jsem, že to bude stejně dobré jako Šťastně až navěky a od prvních pár kapitol jsem věděla, že jsem rozhodně nešlápla vedle a mám se na co těšit.
Havran by se rád naučil kouzlit, ale nemá k magii předpoklady. To mu ale nezabrání ucházet se o místo učně u Antonie (jedné z nejlepších čarodějek).
Když se v knize objeví Slunce, začne to i jiskřit. Zatímco Havran je naladěný na pozitivní notu, je otevřený a usměvavý, Slunce chodí v černém a čím méně lidí je kolem, tím lépe.
Chemii mezi sebou nezapřou a bylo to šíleně roztomilý.
K této vtipné jednohubce se jednou ráda vrátím a těším se, že od F. T. Lukens u nás vyjdou i další knihy.
Líbilo se mi podstatně víc než Šťastně až navěky? - tomu tak trochu něco chybělo (komunikace mezi hlavními hrdiny :D). Ale tohle byla super jízda. Bavily mě obě čarodějky i jejich "poskoci". No Antonie o kousek víc. :D
Líbil se mi vztah mezi hlavními postavami, chemie mezi nimi byla taky fajn a i celkem pomalý vývoj mi nijak zvlášť nevadil. Možná ten konec byl takový, nooo asi uspěchaný řekla bych, ale nevadí.
Nicméně je to plné skrývané i neskrývané bolesti, ale i tak to pohladí po duši, i když to zní asi divně. Vtipné to bylo taky, dost to táhla Antonie. Ačkoliv na konci se mi vybavil Harry Potter. :D Což tedy není míněno nijak zle. ;)
Feel-good fantasy, o kterých jsem si myslela, že tak úplně nejsou pro mě. :)
(SPOILER)
Feel good fantasy je něco, co jsem ve svém životě fakt potřebovala a nevěděla o tom. Až Šťastně až navěky mi ukázalo, že tenhle žánr musím přidat do své poličky a F.T. Lukens tak na ní získali čestné místo. Stála jsem tedy před volbou, jestli se dřív pustit do jejich starší knihy In Deeper Waters, která je plná pirátů a moře, nebo do Spell Bound, což je urban fantasy odehrávající se v našem světe, jen plném magie. Přečetla jsem prvních pár kapitol obou a Spell Bound vyhrálo na plné čáře (a hlavně taky úspěšně dosprintovalo do konce).
Rook touží po tom stát se čarodějnickým učněm, jen jaksi neovládá magii (v tomhle světě se kouzlí tak, že se odebírá síla s magických vláken, která jsou různě mocná a proplétají se celým světem, někde je jich víc, jinde chybí, a tak je tam moc čaroděje slabší). Zato je ale zatraceně dobrý v oblasti technologií, a tajně vynalezl přístroj na odhalování magických vláken, které jako „mudla“ sám nevidí. A tak se mu podaří nastoupit do služeb proslulé čarodějky Antonie Hex a přes ni se seznámit se Sun, kteří slouží u Fable, Antoniiny nemesis.
Vztah Rooka a Sun je super, je to taková ta první láska, je to cute, začíná to jako od nepřátelství k lásce, ale miloučké. Ti dva skvěle fungují jako naprosté protiklady. Rook je pozitivní, ukecaný kluk, zato Sun jsou dost grumpy a moc nemusí lidi. Absolutní top byla Antonia, taková čarodějka potížistka, ale děsně mocná a navíc dost fancy ženská, jakákoliv scéna s ní byla mega vtipná a až vyrostu, chci být jako ona. Nestojí to ale jen na postavách, na plné čáře vyhrává svět a jak v něm funguje magie. Všechno hlídá magické konsorcium, čarodějové komunikují skrze zrcadla, řada z nich (včetně Antonie a Fable) se živí lámáním kleteb a jiným napravováním magických patálií… Tohle mělo parádní atmosféru, moc mě to bavilo, a to o tom ani nemůžu říct, že by to bylo kdovíjak propracované a komplikované. Prostě v jednoduchosti je krása.
2,3/ 5 Moje první kniha od autorky a rovněž úplně první pyšnící se štítkem lgbt a těžící z tohoto nového trendu. Budu komentovat pouze své dojmy z knihy a vyvaruji se narážek na nový trend. Anebo se o to alespoň pokusím. Začneme obálkou, která je velmi barevná a ladící k tématu i jeho pojetí. Anotace je pak také velmi zajímavá a navnazující k četbě. Horší už je příběh sám, přestože námět jako takový je velmi zajímavý a celkem neotřelý a poselství knihy je důležité a potřebné, tak slohová složka za tímto dost zaostává. Jazyk knihy je takový nevytříbený a rozhodně bych ho nečekala u autorky, jež má na svém kontě už něco okolo 5 knih. V knize též dost často ujíždějí chybky a řádí šotci. Pak tu máme ten element použití nových gender koncovek, které mě dost rušilo, ale předpokládám, že je to spíš o zvyku. A další věc, která mi na knize vadila, byla celková plochost a nepropracovanost postav. A to nemluvím o nadužívání některých slov a vazeb, aby to bylo více stylové. Vypadá to, že ke knize se rozhodně vracet nebudu a co se týče nového trendu, tak ještě uvidím.
Já stále ještě čekám na svůj dopis z Bradavic, proto s nesmírnou oblibou vyhledávám rozličné knihy z kouzelnického prostředí. "Okouzlení" je milá feel-good jednohubka, která Vás uhrane zejména svými slovními hříčkami, ale i prostředím, kde se kouzla snoubí s moderními technologiemi a jsou s nimi v naprostém souladu. Romantická linka mezi bručounem a večným optimistou je za mě naprosto perfektní. Oceňuji však i skutečnost, že se autorka netočí jen kolem pozitivních témat, ale poukazuje například i na různé úzkosti a nutnost jim předcházet. Nebinární postavy jsou také skvělým nápadem, který v tomto barvitém universu dobře funguje. "Okouzlení" je zkrátka dobrý lék na jakýkoliv neduh.
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Humbook blogerům.
Magie. Láska. Technologie.
Sama jsem byla zvědavá na to, jak tento koktejl témat může fungovat v jednom příběhu a překvapivě to šlo! Toto je za mě krásná ukázka příběhu s přidanou hodnotou v podobě motivů jako hledání sebe sama a svého místa ve světě, nejistoty a opatrnosti ve vztazích, důležitosti spokojenosti se sebou samým vše, co byste mohli od feed-good knihy očekávat a ještě víc!
Moje fav postava je určitě Antonie, i když jsou hlavními hvězdami tohoto příběhu Havran a Slunce. Naprosto jsem žrala každou scénu, ve které se objevila, jednak mi naprosto učaroval její šarm a aura obávané čarodějnice a za druhé naprosto chápu její posedlost kávou. Každopádně vztah mezi Havranem a Sluncem se pomalu nenásilně vyvíjí, nebojí se utahovat si ze sebe navzájem, ale pomoct si, když je potřeba.
Já jsem hrdým zastáncem toho, ať knihy nekončí 100 % šťastně (ano, vyžívám se v emotional damage ze strany fiktivních světů a postav), ale teď jsem tak ráda za šťastné konce, přesně takové pohlazení po duši jsem potřebovala.
Za knihu mockrát děkuju @humbook #humbookblogeri
Knížka Okouzlení opravdu předčila má očekávání. Já osobně knížky s tématikou LGBTQ+ nevyhledávám. U téhle knihy mě však natolik zaujala anotace, že jsem si ji prostě musela přečíst. A jsem strašně ráda, že jsem nakonec tu možnost měla. Knížka opravdu dostála zařazení do kategorie feel good fantasy. I když obsahuje dost jednoduchý děj. Najdeme v ní akci a napětí. Postavy jsou naprosto skvělé a věřím, že si je zamilujete tak jako já. Upřímně dialogy mezi Antonii a Havranem jsem si zamilovala stejně tak, jako jeho sbližování se Sluncem.
Autorka i když dost okrajově a jednoduše propojila moderní svět s magií.
Z mého pohledu, když od knížky neočekáváte propracovaný svět a postavy, ale místo toho čekáte oddechové fantasy čtení, tak se vám kniha zaručeně bude líbit.
Moc děkuji @humbook @humbookblogeri za poskytnutí knížky.
Jsem spíše tým šťastně až navěky. Tohle bylo milé vtipné oddechové ale za mě velmi průměrná fantasy spíše dětská dobrodružná. Ale sedly mi postavy a originální prostředí i nápady. Koho by neokouzlilo Slunce nebo Havran?
Milá, příjemná fantasy ze současného, ovšem magií nabitého světa. Příběh nemusí být složitý, abych si ho užila a vtipné situace a dialogy na mě vždycky zaberou. Já jsem rozhodně okouzlená byla.
Příběh to byl vskutku originální - a to nejen dějem, pojetím magie, ale i pro postavy samotné - ač se pohybovaly ve světě, ve kterém existují kouzla či čáry, svým počínáním byly naprosto roztomile lidské. Hrdinové měli touhu někam patřit, zkrátka potřebovali kotvu, nějaké pouto, které by jim připomnělo, že na světě nejsou docela sami i se všemi jejich radostmi, strastmi a úzkostmi... To je něco, co je pro člověka jaksi typické, a nemusí být zrovna nadaný mág, ale prostě jenom obyčejně svůj. Otázka, zda kniha samotná nepodlehla nějakému Okouzlení je na místě, jelikož příběh svižně ubíhal, neobjevily se v něm žádné mezery ani zbytečné protahování děje, ba naopak. Tudíž, tady "kouzlo rozhodně (ne)uklouzlo." Hodnocení 4,5*
Opět mě nalákala krásná, barevná a tematická obálka a autorčina kniha "Šťastně až navěky?".
Není to tak, že bych měla něco zásadního vůči nebinárním lidem. Fakt ne. Ale když jsem si knihu kupovala, očekávala jsem další fantasy slaďárnu s gay tématikou. Havran byl jako postava fajn. Slunce už tak moc fajn nebyl/a (právě z tohoto důvodu). Příběh měl dobrý start, ale bohužel, knihu jsem kvůli Slunci nedočetla, zavřela a odložila do knihovničky s tím, že už ji pravděpodobně nikdy neotevřu.