Mlhy Ölandu
Johan Theorin
Je chladný den na konci léta. Malý chlapec opatrně leze přes kamennou zídku u osamělého domu. Rozhlédne se po travnaté krajině Ölandu, vykročí do mlhy a beze stopy zmizí... Nikdo, rodina ani policie, ho už nikdy nespatří. O dvacet let později dostane Julie, matka zmizelého chlapce, od svého otce podivnou zprávu: má se vrátit na Öland a pomoci mu hledat ztraceného syna. Poštou totiž přišel balíček, v němž byla chlapcova bota. Temná minulost se bolestně vrací a Julie je rozhodnuta odhalit tajemství na vlastní pěst. Brzy však zjišťuje, že jí chce někdo v pátrání za každou cenu zabránit. Je to snad domnělý vrah Nils Kant, muž, který měl být už dávno mrtvý? Mnozí lidé totiž stále věří, že tento muž dodnes bloudí pustinami Ölandu a zjevuje se ve chvíli, kdy přichází hodina stínů a ozývají se hlasy mrtvých.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2011 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Skumtimmen, 2007
více info...
Přidat komentář


Konec vše napravil. Nepěkně zdlouhavý začátek, nacpaný mnoha banalitami možná dost čtenářů odradí. Děj se pomalu rozbíhá a než se plně rozeběhne, uteče určitě přes polovinu knihy. Pak to však stojí za to. Překvapení stíhá překvapení a před námi se otevírá stará historie se současnými konsekvencemi. Nakonec tedy spokojenost s otazníkem.


kniha je hezky napsaná atmosféra děje ve kterém je napsána je super a moc se mi líbila konec a rozuzlení mě překvapil a vůbec sem to nečekala akorát tedy alespoň za mě mohla být kratší


Na knize se mi nejvíc líbí její atmosféra a prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Snad mohla být o něco kratší, děj by byl pak hutnější.


Knihovny jsou uzavřené, tak nezbývá než sáhnout do vlastních rezerv. Tuto sérii z ostrova Oland mám moc ráda a neváhala jsem si ji znovu přečíst. Jsem okouzlena jako při prvním čtení. Prostředí je pro mě jako stvořené. Mělo to spád, bylo to napínavé a určitě se vrhnu na další díl.


OBSAHUJE SPOILERY
Co k ní říct.... do strany cca 250 je to jedno velký utrpení... Ženská plácající se ve svém nesmyslném utrpení (20 let jako fakt?), dědeček, který se snaží si hrát na zajímavého a furt něco tají, i když ho to zajímavým nedělá...
Pasáže s Nilsem Kantem byly geniální, příjemné a svižně, jediné pasáže co mě udrželi, abych tuhle knížku neodložila a neoznačila jí ztrátou času...
Od strany 250, to konečně dostane nějaký drive a šťávu... a rozuzlení? Na to jak to byla mizerná knížka, tak tohle se mu fakt povedlo, jak labyrint lží... z parchanta se stane někdo koho litujete a z "hrdiny" se stane parchant... ten konec byl famózní jinak by to bylo jen na jednu hvězdičku, snad pokračování nebude tak mizerné a plné plácající se matky ve svým nesmyslným žalu a dědka co by si měl udělat trošku pořádek ve svém životě...

Na začátku byl příběh srozumitelně a věcně popsán. Děj se rozvíjel pozvolna a měl logiku. A pak jsem se najednou v množství postav ztratila. Autor až zcela zbytečně zabředl do linek, které nikam nevedly a s hlavním dějem nijak nesouvisely, ani ho nerozvíjely. Téma pomsty se mi vůbec nezdá reálné. Stejně tak linka za oceánem je slušně odflaknuta. Autor si ukrojil větší sousto než byl schopen zpracovat.


Po přečtení prvních stránek jsem si říkala, že knížka bude pecka. Prostředí stvořené pro pořádně depresivní a ponurý příběh, což já mám ráda. Nakonec jsem ale moc nadšená nebyla. Nejvíc mě bavily pasáže z minulosti, ale to jen do té doby, než se Nils začíná vracet k domovu.
Mně, co by velkému strašpytly, v ději nic moc děsivého a strašidelného nepřišlo. Kde konkrétně jsem se měla bát? :D
Na další knihy autora se nechystám.


Páni, tak tohle byla skvěle promyšlená detektivka! Autor krásně sugestivně čtenáři popisuje Öland, aby si dokázal přesně představit, co se kde a proč děje apod. Samotný děj, rozdělený do dvou časových rovin, je hodně ponurý a smutný stejně jako ölandská krajina. Obě části mě moc bavily a obzvlášť mě zaujalo, že Theorin ukazuje nejen, jak Kantovy zločiny vnímá okolí, ale dává nahlédnout i do duše samotného Nilse. Takto zajímavě si pohrál s psychologií všech hlavních postav. Mimo jiné se mi líbilo, že záhadu nerozplétají pouze policisté, ale především skupinka důchodců. Činilo to tuhle detektivku netradiční. Byla to moje první severská detektivka a rozhodně ne poslední! Vřele doporučuji. :)
SPOILER!!!
Zdálo se mi, že jsem asi divná, že soucítím s několikanásobným vrahem Nilsem Kantem, když se mu stýskalo po domově a po matce. Ale jak se ukázalo, nic nebylo takové, jak to vypadalo.


Bylo to rozvláčnější, od prostředka už jsem některé popisné pasáže brala letecky, ale dalo se to. Jen ten konec mi úplně nesedl, zdál se mi poněkud zmatečný, u některých Gerlofových vývodů jsem nepobrala jak k nim dospěl, Julie tam vyslovila jméno, které jsem si nepamatovala a nepodařilo se mi dohledat, kdo to měl být, pořadí pohřbených v jednom hrobě nemělo logiku... Ale možná je chyba ve mně. Určitě zkusím Smršť a potom se uvidí.


Jak detektivky uplne nepreferuju, tak tato ponura severska detektivka byla docela dobra. Zacatek vypadal velmi nudne, ale postupne se to zamotavalo a vyjasnovalo a konec knihy jsem musel precist cely najednou jak jsem byl zvedavy jak to dopadne. Sice jsem vraha spravne odhadl o desitky stranek pred samotnym odhalenim, ale i tak to bylo zajimave. Navic tato detektivka docela sugestivne seznami ctenare s ostrovem Oland a zdejsim zivotem. K memu poteseni autor nepopisoval zadne divne a malo uveritelne situace, ktere velmi casto v jinych detektivkach byvaji. Tady bylo vse relativne civilni a uveritelne. Jenom par drobnych vytek se da najit nad kterymi se snadno mavne rukou, napriklad jen tezko si lze predstavit jak hlavni hrdina svyma tresoucima rukama stavi lod v lahvi :-) Takze proto ta hvezdicka dolu.


Kniha se mi četla dobře, zápletka ve dvou časových rovinách, zajímavé prostředí. Jen ten závěr -rozuzlení případu se mi příliš nelíbil


Nádherně popsané prostředí, které vás vtáhne. Máte dojem, že jste opravdu na tom ponurém ostrově. Zápletka se mi také velmi líbila. Hodnotím velmi kladně.


Z počátku se to docela táhne, ale prolínání přítomnosti a minulosti zvyšuje napětí, kterému pomáhá i popis ponuré atmosféry ostrova. A nečekaný závěr příběhu opravdu překvapí. Takže určitě zkusím nějakou další autorovu knihu.


J.Theorin mě opět nezklamal. Střídání časů, pomalu do sebe zapadající části smutného příběhu a krásný popis ostrova. Přečteno za dva dny...
Vraha jsem vůbec neodhadla a za Jense mi slza ukapla.


precteno podruhe a nelituju :)
casove roviny se prijemne doplnuji, zapletka je zajimava, postup vysetrovani nenasilny a rozuzleni prekvapive.


Líbí se mi,jak autor střídá minulost a budoucnost. Konec byl trochu překombinovaný,ale jinak autor udržoval stále napětí. Celkově se mi kniha líbila moc,stejně jako jeho druhá kniha Smršť.
Moje druhá kniha od tohoto autora. Je to zajímavá detektivka s mrazivou severskou atmosférou a nečekaným rozuzlením. Jediné, co bych vytkla, je, že místy je příběh možná zbytečně zdlouhavý, ale jinak se mi to líbilo a četlo se mi to dobře. Po sérii "Öland" klidně sáhnu příště znovu.